Anna Marie Hradecká

Moje hudební vzdělání začalo přívalem zahraničního popu v porevolučních rádiích. S bráchou jsme sledovali hitparády a hráli hru, kdo uhodne písničku a interpreta podle prvních taktů. Chtěla jsem být samozřejmě jako Mel B ze Spice Girls. Jenže na konzervatoř jsem pak šla studovat klasický zpěv a klavír. Dalo mi to dobré základy v hudební teorii a klavírní technice. Ale trvalo mi pak deset let, než jsem se naučila hrát po sluchu, improvizovat a zpívat tak, jak mi zobák narostl.

Hodně mi pomohlo studium hudební vědy na Filozofické fakultě UK. Díky dvěma progresivním vyučujícím jsem se naučila přemýšlet o hudbě víc v kontextu kultury a společnosti – jako o prostředku komunikace i performance různých lidských identit a myšlenkových konceptů.

Trvalé následky na mě zanechal roční studijní pobyt v Berlíně. Nasákla jsem tou zvláštní kombinací industriálna, svobody a multikulturalismu. A taky jsem se naučila hrát na altsaxofon. Teď se u mě akademické analytično prolíná s dobrodružstvím volné improvizace na jamech a v různých hudebních projektech. Vypadá to, že jsem našla cestu, jak dělat muziku zároveň vědomě a upřímně.