5 tipů, jak spravovat kapelní peníze

1. Transparentní účetnictví

Ať už jste hierarchicky řízená banda s jasným lídrem, nebo naopak fungujete na demokratických principech, ať už jste hvězdy lokálního významu nebo už máte punc „znáte z TV“, transparentní nakládání s penězi je základ. Každý člen kapely má právo vědět, kolik se vydělává a kolik se utrácí.

Prakticky to může fungovat různě: jednoduchá excelová tabulka, sdílený Google Sheet, specializovaná mobilní aplikace (např. SettleApp, Splitwise) nebo v některých případech i vlastní účetnictví v programu. Důležité je, aby ke zdroji informací měli přístup opravdu všichni členové a aby se záznamy vedly průběžně, ne zpětně „až se někdo zeptá“. Aspoň jednou za měsíc si společně sedněte a udělejte si rychlý přehled: kolik máme v kase, jaké byly výdaje, jaké příjmy. Zabere to pět minut, ale všem to dá pocit jistoty a zmenší se prostor pro podezírání či křivdy.

2. Na co všechno se skládat

Ať už jde o příjmy z koncertů (buďme optimisti) nebo o členské vklady, je potřeba se domluvit, co tedy vlastně budout ty „společné výdaje“. Vytvořte si seznam položek, které se vždy platí z kapelní kasy. Patří sem obvykle nájem zkušebny, doprava na koncerty, základní aparát, ale někdy i PR materiály nebo webhosting. Když se tohle nevyjasní dopředu, často dochází k nedorozuměním. Typické jsou situace, kdy řidič po dvou turné zjistí, že na benzín doplácí jen on, zatímco ostatní se vezou zdarma. Nebo bubeník kupuje činely za tisíce, ale zbytek kapely se tváří, že to „není jejich problém“.

Vyplatí se i systém „fondů“ – fond na dopravu, fond na opravy, fond na nahrávání. Můžete stanovit pevné procento z každého výdělku (např. 20 %) a to automaticky odkládat. A počítejte i s krizovými scénáři: když už se stane ta tragická situace, že jste po koncertě v minusu, i na to byste se měli solidárně složit, a nenechat to zatáhnout toho, kdo během hraní nasekal nejvíc kixů.

3. Jak si domluvit peníze za koncert

Domluvte se v kapele, kdo a jak bude dělat booking – ideálně ten, kdo nemá fobii z telefonování ani psaní a nenechá se opít rohlíkem ani není hulvát. Otázky na formu finannčního vyrovnání pak řešte s pořadateli vždy předem, nikdy až na místě před koncertem nebo nedejbože po něm.

Modelů finančního vyrovnání je víc a mezi muzikantstvem se někdy vedou líté debaty, co je košer a za jakých vydřidušských podmínek nemá kapela ani vstát s postele. Můžete si domluvit výběr peněz do klobouku, procentuální částku z prodeje vstupného nebo model, kdy klubu zaplatíte fixní peníze a vstupné půjde za vámi. No a nebo, když jste už opravdu větší zvířata, dostanete vy naopak fixní honorář a riziko prodělku půjde za pořadatelem.

Vyjednávajte vždy s ohledem na místo a kontext, kde hrajete. Jak velký je klub? Je to komerčnější prostor, nebo spíš nadšenecké doupě, kde i s málem chtějí dělat kvalitní program? Má vlastní, stálé publikum a pověst, že „tam se chodí“, nebo si tam musíte lidi natáhnout vy sami skrze svou fanbase? A v neposlední řadě – vybrali jste vhodné datum, kdy vám publikum neodtáhne jiná, důležitější událost (hokej, volby, zkouškové období...) nebo konkurence ze stejného žánrového rybníčku?

Kažodpádně, součástí domluvy honoráře (ideálně potvrzené písemně po mailech) by měly být podmínky, co přesně kapela dostane, a to včetně domluvy, jak to bude se zvukařskými službami, jídlem a pitím a případným ubytováním. Je fér podepsat s pořadatelem aspoň jednoduchou smlouvu nebo potvrzení.

U finálního předávání financí buďte za kapelu přítomni vždycky minimálně ve dvou – a pokud jste hráli gig spolu s další kapelou, měly by u jednání být všechny zúčastněné strany. Svědectví je svědectví. Už jsem taky vyslechla true story, kdy pořadatel zatáhl kapelnici stranou a spustil na ni něco jako: „Tak hele holčičko, tady máš litr na cestu a budem dobrý, jo.“ Až početní přesila spoluhráčů dotyčného vyvedla z omylu, že takhle tedy opravdu ne! A to fakt zažívat nechcete.

4. Jak rozdělit honoráře

V ideálním případě jste po koncertě v plusu a obdržíte honorář. Otázka dělení peněz ovšem může být zdrojem třenic. Nejjednodušší model je rozdělit honorář rovným dílem mezi všechny členy. Podporuje to soudržnost a pocit, že jste v tom spolu. Ale některé kapely fungují jinak: zvýhodňují toho, kdo se autorsky podílel na tvorbě textu a hudby nebo toho, kdo investoval do aparátu. (Pokud jsou autoři textu či hudby zapsáni u OSA nebo u Intergramu, mohou dostat také od těchto kolektivních správců autorských práv určitou částku coby autorský honorář.) Někdy má extra podíl i manažer/booker, pokud je členem kapely nebo kapelního týmu.

Myslete také na hostující muzikanty. Když si na koncert přiberete hráče navíc, je fér si předem říct, jestli dostane pevný honorář, nebo podíl z celkové částky. Další část výdělku vám může ukrojit předem domluvený příspěvek na „fond oprav“ nebo úhrada útraty na baru (nebo její domluvené části), pokud nemáte s pořadatelem domluvený hospitality rider.

Klíčové je, aby pravidla byla dohodnutá předem – ideálně písemně, alespoň v interním dokumentu. Zní to pedantsky, ale podobně jako u bodu č. 1: nikdo pak nemůže říct, že „to nevěděl“.

5. Jak na merch

Merch není jenom tričko nebo plátěnka s logem. Trička, placky, nálepky nebo vinylové desky často zaplatí benzín na další koncert, a když se dobře daří, i část nového alba. Navíc je to kombinace reklamy, zdroje příjmů a prostředku, jak si vytvářet vztah s fanoušky

Aby merch opravdu fungoval, je dobré si už při výrobě vyjasnit několik věcí: kdo do něj investuje, jak velký náklad si můžete dovolit a jak se bude výdělek rozdělovat. Nejférovější model je, když jde počáteční investice ze společné kasy a když tamtéž putuje výtěžek z prodeje. Z toho se pak financují další aktivity kapely. Vyplatí se mít přehled o nákladech i výdělcích v jednoduché tabulce, podobně jako u honorářů.

Tipy pro praxi:

• Méně je více – i když je nižší cena za kus při velkém nákladu lákavá, raději pro začátek objednejte menší náklad triček, než aby vám ve zkušebně ležely stovky neprodaných kusů.

• Propojte merch s příběhem – lidi si radši koupí tričko (placku, nálepku, plátěnou tašku, čepici...), když je spojené s konkrétním albem, turné nebo událostí. Vytvoří si k němu vztah a nebudou ho brát jen jako „reklamní předmět“.

• Merch stůl na koncertech – vyplatí se mít jednoho člověka (člena kapely nebo někoho z kamarádů), kdo se mu věnuje. Když merch a nahrávky jen tak osaměle leží na stole, méně se prodává.

• Online prodej – dnes jde snadno nastavit jednoduchý e-shop (Bandcamp, Bigcartel, Shopify). Umožní to fanouškům podpořit vás i mimo koncerty.

A nezapomeňte, že merch je zároveň vizitka i kontakt – nevyplatí se šetřit na kvalitě. Levná trička, mizerný potisk nebo tašky s trhajícími se uchy sice sníží počáteční investici, ale fanoušky nepotěší. Fanoušek, který si koupí tričko, které se po dvou vypráních rozpadne, si už příště nic nekoupí. Kvalitní a pěkný merch vás naopak bude dobře reprezentovat, podpoří vaši fanbase i váš kapelní rozpočet.

A jak řešíte kapelní peníze vy? Napište nám do komentářů pod článek na facebooku!