Předěláno #1: Bob Dylan – The Times They Are a-Changin'
Tato rubrika nemá za cíl pouze představovat hity, evergreeny či šlágry. To by nestačilo. Její princip je v představování písní, jež se vžily nejen v původním, autorském podání, ale také v mnoha dalších verzích. Mnohé z nich bývají označovány za „lepší než originál“ a v nejednom případě se stává, že onu primární podobu málokdo zná. V některých případech se dokonce vedou spory, která to vlastně je. Při výběru písniček, o nichž si budeme povídat a hlavně, jejichž coververze budeme představovat, nás nebude zajímat jejich provenience ani chronologie vzniku a už vůbec ne hudební žánr, ze kterého vzešly. Folk, jazz, blues, rock, pop nebo muzikál, zajímavé skladby najdeme kdekoli.
The Times They Are a-Changin' je bezesporu jedna z nejslavnějších písní Boba Dylana. V původní verzi ji najdeme na jeho stejnojmenném albu z února 1964, na siglu kupodivu vyšla až o rok později v březnu 1965. Pochází z autorova období ještě před elektrifikací, doprovází se tedy sám na akustickou kytaru a foukací harmoniku. Dylan byl tehdy jedním z leaderů písničkářského protestního hnutí a tahle písnička je považována za svého druhu hymnu právě této scény – vždyť už jen její název, ono „časy se mění“, bylo něco, co v první polovině šedesátých let hýbalo americkou folkovou scénou.
Podle statistik je The Times They Are a-Changin' Dylanovou třiadvacátou koncertně nejhranější písní. Mimochodem, u nás ji hrál pouze 13. března 1995 na posledním ze tří po sobě jdoucích koncertů v pražském Paláci kultury. Jedno z nejpamátnějších provedení je ovšem datováno do doby ještě před vydáním písně, den po zavraždění prezidenta Kennedyho v Dallasu, kdy s ní Dylan po dlouhém váhání zahájil svoje vystoupení.
The Times They Are a-Changin' je součástí Rock and Roll Hall of Fame, ve známém žebříčku 500 nejlepších písní všech dob, sestaveném magazínem Rolling Stone, je na devětapadesátém místě, a Dylanův rukopis textu byl v roce 2010 v aukční síni Sotheby's prodán za 422 500 dolarů. Popularita, ale i chytlavost a textová přímočarost The Times They Are a-Changin' předurčila k tomu, že se stala ze všech dylanovek nepochybně jednou z nejčastěji předělávaných.
Hned v roce 1965 písničku v rockové verzi nahrála skupina The Byrds, která zpracovala do svého typického stylu celou řadu Dylanových písní. Nejslavnější z nich je patrně Mr. Tambourine Man, zatímco The Times They Are a-Changin' byla ze strany kapely považována spíš za druhořadou.
Už v době prvních úspěchů písničky ji do repertoáru převzala řada folkových umělců, kteří dylanovky tradičně hráli, a jejich rané verze měly dost velký vliv na narůstající Dylanovu popularitu, ať už to byla věčná bojovnice Joan Baez anebo trio Peter, Paul & Mary. Do sedmdesátých let pak písnička vstoupila například ústy další velké bojovnice za lidská práva Niny Simone v nahrávce z roku 1972.
Ve své době to byl komerční propadák, ale z dnešního pohledu má neodolatelné kouzlo album Dylan’s Gospel, které nahrálo volné sdružení kalifornských pěveckých a instrumentálních profesionálů říkající si The Brothers & Sisters of L. A. V roce 1969 natočilo album deseti Dylanových velkých hitů, mezi nimiž he kromě I Shall Be Released, Mr. Tambourine Man, All Along The Watchtower nebo My Back Pages samozřejmě také The Times They Are a-Changin'. Tento song dokonce celé album otevírá.
Z mnoha dalších verzí se sluší připomenout zejména tu, s níž přišla Tracy Chapman na koncertě v newyorské Madison Square Garden, kde se v roce 1992 slavilo třicet let Dylanova podpisu smlouvy s vydavatelstvím Columbia. Videonahrávka a dvojcédéčko, které vyšly z tohoto koncertu, na němž hrálo skutečně „všechno, co má ruce a nohy“, je jakýmsi etalonem dylanovských coververzí. Mnohé jsou nahrané s velkou a mistry obsazenou kapelou za zády, v jiných se spojuje hned několik slavných frontmanů, ale to, co předvádí tato tehdy stále ještě mladá dívka sama na pódiu jen se svou kytarou, patří k nejsilnějším chvílím.
Ačkoli je The Times They Are a-Changin' typický folk song s odpovídající harmonickou stavbou, oslovuje tu a tam i jazzmany. Asi nejznámější verzí v tomto duchu je zpracování saxofonisty Joshuy Redmana na albu Timeless Tales (For Changing Times) – povšimněme si pořádně toho názvu... – kde jej v roce 1998 doprovázela z dnešního hlediska megahvězdná sestava Brad Mehldau na piano, Larry Grenadier na kontrabas a Brian Blade na bicí.
Databáze dylanovských coververzí registruje The Times They Are a-Changin' nahranou v mnoha jazycích, včetně katalánštiny, finštiny, maďarštiny, japonštiny nebo srbštiny – a samozřejmě také češtiny. Verzí v naší mateřštině existuje víc, ale nejslavnější je bezesporu text Zdeňka Rytíře pro Golden Kids (Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář). Trojice písničku stihla natočit ještě během své existence na konci šedesátých let a pak se k ní vracela i při svém několikerém comebacku po roce 1990.
Za připomenutí stojí, že právě tuhle písničku zazpívala Marta Kubišová s podporou Václava Neckáře na jednom ze svých prvních veřejných vystoupení po dvacetiletém zákazu, na Koncertě pro všechny slušný lidi v prosinci 1989. Čímž vlastně písni dodala onen lidskoprávní revoluční étos, který Bob Dylan původně jako mladý autor zamýšlel.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
