Ty Syčáci se vracejí k velkým příběhům a neztrácejí svůj svéráz

Od vydání posledního studiového alba The Tramp! uplynulo dlouhých osm let, než se brněnští Ty Syčáci přihlásili s novým materiálem. Trojice Petr Váša, Petr Zavadil a Tomáš Fröhlich však ani tentokrát nesáhla po osvědčených postupech. Zatímco předchozí nahrávky Eldorado a The Tramp! charakterizovaly cestovatelské a historické motivy i jazykové experimenty, devátá řadová deska DLOUHÁ ŠIROKÁ A BYSTROZRAKÁ znamená návrat k češtině a souvislému příběhu. Svým pojetím tak navazuje na období rozsáhlých rockových oper Samota, sláva, smrt a spása (2002) a Lišák je lišák (2005), v nichž dostaly Vášovy literární, divadelní i hudební ambice velkorysý prostor. Tentokrát se zhmotnily v písňovém cyklu inspirovaném jeho knihou Idealisti z roku 2018. Album vznikalo několik let a skupina se rozhodla vydat ho poprvé ve vlastní režii, také s finanční podporou fanoušků prostřednictvím crowdfundingové kampaně.

Ústřední postavou příběhu nové desky je Michaela Novotná, která se po rozpadu nevydařeného vztahu vydává hledat vlastní identitu a životní směřování. Na své cestě potkává dvě svérázné performerky, Jindřišku Svobodovou a Evu Zahradníkovou, s nimiž zakládá hudebně-divadelní skupinu Dlouhá, Široká a Bystrozraká. Jejich společné putování se postupně mění v osobitou feministickou výpověď, v níž Váša s typickou zálibou v paradoxech propojuje starověkou mytologii, křesťanské legendy i české pohádky a pověsti. Vedle sestupu sumerské bohyně Inanny do podsvětí dostávají prostor příběhy svatých Barbory, Markéty a Kateřiny, jejichž tradiční obraz mučednic získává překvapivě současný emancipační rozměr. Nechybějí ani bájné české kněžny Kazi, Teta a Libuše.

Váša přitom neusiluje o přímočarý ideologický manifest, ale prostřednictvím humoru, ironie a obrazotvornosti zpochybňuje zažité společenské stereotypy a představy o ženské roli. Od osobního hledání se příběh nakonec posouvá k širším otázkám kolektivní a národní identity, které vrcholí v závěrečné skladbě Kde? V ní motivy české krajiny, parafráze státní hymny a odkaz na Komenského společně otevírají otázku, zda skutečný domov představuje konkrétní místo, nebo spíše vnitřní stav člověka. To vše je podáno typicky vášovsky: posluchač je doslova zavalen odkazy a slovními hříčkami všeho druhu.

Co na desce jako muzikanti oceníte?

Přestože Ty Syčáci fungují v komorním obsazení bez klasického bubeníka, jejich hudba rozhodně netrpí nedostatkem energie ani zvukové pestrosti. Svůj podíl na tom má i Ondřej Ježek, v jehož studiu Jámor album vznikalo. Kytary Petra Váši a Petra Zavadila spolu s baskytarou Tomáše Fröhlicha vytvářejí základ, který doplňují pestrá sada perkusí a především mimořádně invenční práce s lidským hlasem. Váša zůstává nezaměnitelným performerem, který dokáže během okamžiku přecházet od melodického zpěvu k deklamaci, výkřikům nebo téměř divadelnímu přednesu. Výrazným obohacením kapelního zvuku je tentokrát účast Marty Kovářové z Budoáru staré dámy a voicebandového tria Voicebabes, jejichž hlasy v pěti skladbách přinášejí nové melodické i výrazové možnosti. Důležitou součástí nahrávky jsou rovněž vypravěčské vstupy herečky Kateřiny Císařové, které propojují jednotlivé písně do souvislého příběhu a posouvají celé dílo směrem k rozhlasové hře či rockovému muzikálu.

Hudebně přitom Syčáci nezůstávají u jediné polohy. Vedle přímočařejších rockových pasáží, jaké nabízí například singl V zimě příroda spí, dostávají prostor subtilnější, experimentálně pojaté kompozice. Příkladem je závěrečná Kde?, vystavěná jako osobitý melodram s táhlými kytarovými zvuky, mluvozpěvem a ženským kvartetem parafrázujícím českou hymnu. Stylové rozpětí desky tak sahá od překvapivého přimknutí k rukopisu Zrní v O to přes dobře maskované bluesové přemítání v Letím! a několik ohlédnutí za brněnským alternativním fundamentem, který ze sebe Petr Váša už nikdy nesmyje (Neobyčejné divadlo nebo Bára, Marka a Katka), až k jemným ztišením. Ta dokážou například v titulní skladbě napětí alba v pravou chvíli uvolnit.

Ty Syčáci se nejen díky výjimečnému autorskému rukopisu a projevu Petra Váši nemusí obávat, že by zapadli mezi dalšími skupinami a projekty české nezávislé scény. Návrat k češtině po desce Krása (2010) a k rozmáchlému albovému vyprávění po nahrávce Lišák je lišák (2005) tak působí jako příjemné osvěžení i připomenutí jejich nezaměnitelného postavení. Přes množství významových vrstev, literárních odkazů a slovních hříček se navíc díky promyšlené koncepci a místy nenápadnému, ale barevnému hudebnímu doprovodu daří udržet posluchačovu pozornost od začátku do konce. DLOUHÁ ŠIROKÁ A BYSTROZRAKÁ je nahrávkou, kterou stojí za to vyslechnout v jednom kuse. Tento návrat ke kořenům české alternativy přichází v pravý čas.

Ty Syčáci – DLOUHÁ ŠIROKÁ A BYSTROZRAKÁ

vlastní náklad, 2026, 00:45:08

75 %