Komunita

Před vydáním první skladby s vlastním textem jsem měl strach. Všechny pochybnosti jsem však zahodil a řekl si, že budu autentický. | Foto: archiv EIDEE
Eidee: Hudba je terapie. Hlubiny vypráví o hledání sebe sama
Vokál ti hned ukáže, že méně je někdy víc. Najednou nehraješ jen pro sebe, ale pro celek. | Foto: autor
Riffový deník #8: empty room – Když do metalu vstoupí popový vokál
Natáčení klipu k Nespěchám probíhalo v prázdných chodbách ČVUT, kde se hudba potkala s atmosférou města duchů. | Foto: Tomáš „THRD“ Okrouhlý
Vlčák: V klipu Nespěchám se potkávám se strašáky na chodbách ČVUT
Každý track z našeho alba Prophecy se skládá z nespočtu vrstev, které jsme společně hledali a skládali. | Foto: alohaburnframes
Eternity Again: Jak jsme stavěli paláce vokálů a vrstvy hluku
Spolupráce je fajn. Nemusíš hned dělat celý track s někým dalším. Stačí malý vstup. | Foto: autor
Riffový deník #7: DARK VICTORY – Spolupráce, co přišla s prasklou strunou
Dovolila jsem si být sama sebou se vším, za co se stydím, i na co jsem pyšná. A je to fakt fajn pocit. | Foto: Viktorie Macánová
Johanela: Napsala jsem album o smrti mé mámy. A je vlastně pozitivní
Nechte hudbu, ať je vaše terapie. Je to mnohem silnější než všechny hacky na algoritmy nebo antidepresiva. | Foto: archiv Joyless ad Fvck
Když jste joyless as fvck, začnete hrát hudbu
Hudba je pro mě způsob, jak bojovat se svými démony a těžkými etapami. | Foto: archiv Petra Havlíčka
VINC & Red Light Street: Hudbou bojuju se ztrátami. Proto vznikly Why a Please
Stačí dvakrát přejít Karlův most a načerpáte dostatek němčiny pro úspěšný poslech všech našich songů. | Foto: archiv kapely
Verkauf Musique: Wir leben Ostpunk – víc než dvacet let mícháme němčinu, satiru a punk
Fuzzy2102 už dávno není jen můj sólový experiment, ale plnohodnotná kapela s vlastním rukopisem. | Foto: archiv autora
Fuzzy2102: Náš současný jazyk je kytarová indie popová melancholie
Co vznikne, když metalista udělá kytarový cover popovýho songu? | Foto: autor
Riffový deník #6: Kytara místo vokálu: Maroon 5 – Animals v metalovém podání
Aby se vylíhnul JONÁŠ, musely se propojit tři bezprecedentní události a společně mě kopnout do zadku. I Foto: archiv Jonáše Vernera
JONÁŠ: Je už těch kapel moc? Rozhodně ne. Založil jsem další
Hudebníci jsou často stejně zranitelní jako jejich fanoušci, ale mají odvahu. | Foto: archiv autorky
Adriana Semlová: Hudba pro mě nikdy nebyla jen kulisa
Na soutěži Porta nás označili jako „country hipstery, kteří oživují sál“. | Foto: archiv kapely
Nahoře na hoře: Než být sám, to radši ďábla na rameni
Skladba Everything but the Rain je o přijetí. O tom, jak někdy musíme čelit bolesti, samotě a nejistotě – ne jako něčemu špatnému, ale jako součásti života. | Foto: Mia Křižková
Vojtěch Babišta: Herectví mě naučilo pracovat s emocemi, hudba je nechává znít
Se jménem desátá bída přišel Kmotr. Tak nějak vystihuje dlouhodobé rozpoložení kapely. | Foto: Jan Haken
Hýčkáme si svou bídu