Monkey Business na Jinej svět není k dispozici: Čeština jako nový zdroj funky šílenství
Monkey Business se na svém dvanáctém studiovém albu Jinej svět není k dispozici znovu vydávají cestou, kterou naznačili už na předchozí desce Když múzy mlčí. Angličtinu definitivně odložili a všech deset skladeb tentokrát nazpívali česky. Možná jde o důsledek proměn v domovských J.A.R., možná o hledání nové tvůrčí identity v době, kdy se kolem Romana Holého a jeho spoluhráčů leccos mění. Ať už je důvod jakýkoli, české texty dávají jejich charakteristickému funky šílenství další rozměr. Monkey Business si zkrátka uvědomili, že jsou už dávno tuzemským byznysem, a místo aby se snažili tvářit světově prostřednictvím angličtiny, začali si naplno užívat mateřštinu.
Je to vývoj logický a vlastně i sympatický. Kapela po desetiletích na scéně evidentně chytila druhý dech a čeština jí umožňuje být mnohem bezprostřednější, jízlivější a místy také pořádně nekorektní. Otázkou zůstává, nakolik jde o skutečně nový tvůrčí směr a nakolik o pokračování již zavedeného receptu. Odpověď nabízí hned úvodní My máme metro. S nadsázkou a ironií si utahuje z Pražáků i venkovských křupanů a hudebně připomíná návrat k surovějšímu devadesátkovému funku. Křičící dechy, výrazná rytmika a pořádně šlapající groove dávají vzpomenout na dobu, kdy se podobné skladby hrály s maximální energií a minimální potřebou brát cokoli vážně.
Na podobné vlně pokračuje Ať mé moudí nezabloudí, jejíž název by si zasloužil vlastní místo v českém hudebním slovníku. Téma nevěry, milostných záletů a mužských slabostí dostává díky Mrázkově textařské představivosti absurdní, ale překvapivě trefnou podobu. Hudebně mi ovšem skladba nejvíce připomíná Pražský výběr. Nejen ztřeštěným refrénem, ale také harmonickými postupy a celkovou náladou, která má k výletu do Kocourkova pořádně blízko.
Jdem chlastat je potom generačně univerzální hymnou všech, kteří občas potřebují vypnout hlavu a vyrazit s přáteli vstříc nejistému ránu. Energická basa a nekompromisně šlapající rytmika z ní dělají jasného koncertního favorita. Tady se Monkey Business nemusí nijak přetvařovat. Stačí jim groove, nakažlivý refrén a text, který si publikum velmi rychle osvojí. O něco příběhovější Balada o Ignácovi naopak připomene Holého projekt Neruda. Atmosférický funk dostává ostřejší kytarový kabát a výsledkem je přímočará rocková vypalovačka s lehce tragikomickým nádechem.
Pilotní singl Nenaděláš nic patří k nejvýraznějším okamžikům alba. Cynický pohled na životní realitu, stárnutí a lidské nedokonalosti se tu potkává s typickou schopností kapely udělat si legraci i z věcí, které vlastně vůbec k smíchu nejsou. Právě v takových chvílích čeština funguje nejlépe. Zatímco anglické texty mohly být součástí hudební stylizace, mateřský jazyk dovoluje jít přímo na dřeň a přitom neztratit potřebný nadhled.
Tlučhuba udržuje album v jeho rozverné poloze, zatímco Řekni drogám ano přináší výrazný osmdesátkový odér. Samozřejmě s obvyklým holýmovským úskokem – místo oslav skutečných omamných látek se tu s humorem pracuje s léčivými bylinami. Nadsázka je ostatně jedním z hlavních stavebních kamenů celé desky. Monkey Business se nebojí být vulgární, absurdní ani prvoplánově legrační. Ne vždycky však jejich slovní hříčky překvapí natolik, aby člověk dostal chuť vracet se k nim opakovaně.
Zajímavým zpestřením je Miláček z hotelu Chelsea, věnovaný Miloši Formanovi. Do skladby se promítá atmosféra slavného newyorského hotelu i vzpomínka na osobnost, která dokázala z českého prostředí proniknout do světové kinematografie. Vedle autorského přispění Františka Štorma a Petra Marka se tu objevuje také Martin Pošta, jehož hlas dodává nahrávce další zajímavou barvu. Právě hosté patří k příjemným ozvláštněním alba. Štorm se ostatně nepodílel pouze na hudební a textové stránce, ale postaral se také o výtvarnou podobu desky. Spojení frontmana Master's Hammer s funky světem Romana Holého je samo o sobě dostatečně bizarní na to, aby člověk zbystřil.
Závěrečná Romeo, Julie a proutěný koš pak překvapí svou melancholií a délkou přes pět minut. Namísto dalšího slovního výstřelku přichází emotivnější poloha, v níž dostávají prostor Matěj Ruppert a Tereza Černochová. Jejich hlasy se výborně doplňují a propracované dechové aranže Filipa Jelínka dávají skladbě téměř velkolepý rozměr. Je to důstojné finále, které připomíná, že Monkey Business nejsou pouze partou hudebních šprýmařů, ale také mimořádně zkušenými muzikanty s citem pro melodii a atmosféru.
Jinej svět není k dispozici rozhodně není deskou, která by Monkey Business obrátila naruby. Spíše prohlubuje cestu nastoupenou předchozím albem a potvrzuje, že čeština může být pro jejich hudební svět velmi vděčným prostředkem. Někdy pobaví, jindy překvapí, občas se ovšem trochu příliš spoléhá na prvoplánovou slovní legraci. Ostudu každopádně nedělá. Kapela si udržuje muzikantskou suverenitu, energii i schopnost překvapovat a zároveň se přibližuje domácímu publiku způsobem, který jí evidentně sedí. Je to posun rozumný, logický a možná i předvídatelný. Do budoucna bude zajímavé sledovat, kam až mohou Monkey Business svou českou etapu rozvinout. Protože jiný svět sice není k dispozici, ten jejich ale zatím rozhodně stojí za návštěvu.
Co oceníte na nahrávce jako hudebníci?
Především naprosto suverénní rytmiku, která je jedním z největších poznávacích znamení kapely. Baskytara Pavla Mrázka a bicí vytvářejí pevný základ, na němž Roman Holý staví své nápadité aranže, harmonické odbočky a barevné zvukové vrstvy. Výraznou roli mají dechy, jejichž aranžmá připravil Filip Jelínek. Právě ony dodávají skladbám potřebnou dynamiku, od ostrých funkových výpadů až po bohatší plochy závěrečné balady. A samozřejmě vokální souhra Rupperta a Černochové. Přechod k češtině pro ně znamená jiné nároky na frázování, oba se s nimi ale vypořádávají s naprostou lehkostí.
Monkey Business – Jinej svět není k dispozici
Warner Music 00:42:00
75 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
