Jak nástroje od Ortegy tmelí rodinu

Doma s rodinou se můžete hudebně vyvíjet, a třeba i přechodně zbláznit, abyste si uchovali zbytky příčetnosti. Někdo se zbavil elektrické kytary, a ponechal si od ní jen krabičky na pokusy v DAW. A někdo zas má čím dál radši hudbu bez chemie a s láskou, tedy co největším podílem ruční práce všech členů rodiny a co nejméně disonancemi od podrážděných sousedů. Druhému táboru se aktuálně strefuje do noty těžká váha přes akustické nástroje, německá Ortega. Připravila pro něj kolekce Family Pro, Private Room a – s drobnou překladatelskou licencí – ještě Gaucho.

Kousky z prvních dvou řad klidně mohou volně kolovat mezi rodiči a dětmi, typicky varianty R55, tmavší BFT a vypiplanější DLX s částečně zkosenou horní hranou. Pro mladší s ještě měkkými bříšky prstů jsou natažené nylonky Savarez 510CJ, a pro starší a pokročilé zase přilepená masivní svrchní deska z Engelmannova smrku. Hezky vypadá a také zní, dáváte-li přednost plnému a jasnému tónu s jemnějším a rafinovanějším zabarvením. Luby a záda z katalpy charakter topu ještě podtrhují.

Podobný přístup se odráží i v reedici RSM ze série Private Room. Navenek připomíná výtvarný počin od nudícího se škvrněte. Houbou černě prokreslený javor (spalted maple) na vrchu ale zaujme hlavně gurmány, kteří hrají nejdřív očima. Krk je však v úrovni nultého pražce pořád zúžený na 48 milimetrů, pochopitelně s ohledem na drobnější a ne tak silné ruce úplných začátečníků. Nástroje jim můžete svěřit bez obav i z jiného důvodu. Jsou odolné a solidně zpracované, a kdyby je děti poškodily, kytary Private Room přepychově pouze vypadají. Při nákupu i těch nejdražších kousků jako RSM se pohodlně vejdete do devíti tisíc.

Jiná kapitola jsou ukulele. Asi nikdo, kdo hraje na kytaru, a nechápe, co teď všichni mají s těmi zakrslými čtyřstrunnými nesmysly, je nebude chtít dát z ruky. Ukulele samo o sobě zní vždycky vesele, a pak jsou mezi nimi lákavé kousky jako sopránové DSSUITE-UKE, první a jediné svého druhu v sérii Private Room. Masivní top je z nejlepšího, tedy aljašského smrku Sitka. Luby a zadek zase jsou z mahagonové překližky, a když k nim přičtu ještě elektroniku s ladičkou, relic úpravu, odolné, pod tlakem odlité mechaniky a cenu pod pět tisíc, nemusím dál pokračovat. Jedině pokud se náhodou jmenujete Bruce Wayne. Klientům se zálibou v černé Ortega podsouvá podobně vystrojené RUHZ-CE-SBK ze dřeva okoumé.

Posledně jmenované kompaktní španělky Gaucho souvisejí víc s pořádnou fiestou než domácí pohodičkou u Netflixu a křupek, jak naznačují pastelové barvy oblíbené na jihu Ameriky. Ať tedy potřebujete zkrotit po stísněném bytě volně pobíhající faunu, nebo tamtéž navodit uvolněnou až nevázanou atmosféru, barevné „red, green & blue“ modely z řady RGA jsou pro daný účel ideální. Chybějící předzesilovač víc než dostatečně vyvažují boky a záda z mahagonové překližky, ve kterých má zvuk dostatečnou oporu.

Ten hlavní argument pro to nakupovat zrovna u Ortegy je však úplně jiný. Dobrá nálada je teď spolu s pravidlem tří R hlavní nástroj, jak se nezbláznit ze šílené současnosti. Proto tu jsou nástroje, které nestojí svět a po celém světě vás (aspoň pomyslně) provedou.