Přejít k hlavnímu obsahu
Alabaster DePlume | Foto: Chris Almeida
Alabaster DePlume | Foto: Chris Almeida
Pavel Zelinka -

Zlato na nové desce Alabastera DePlume má řadu zvláštních odlesků

Britský umělec Alabaster DePlume je čirým originálem na britské nezávislé scéně. Básník, saxofonista a bývalý sociální pracovník přichystal počas koronavirové pauzy album Gold. To krom uklidňující atmosféry a velmi otevřené lyrické výpovědi zaujme i netradičním vznikem celé kolekce.

Když před dvěma roky hudební tisk objevil díky albu To Cy & Lee: Instrumentals Vol. 1 osobu Alabastera DePlume, měl už tento rodák z Manchesteru za sebou slibně nastartovanou kariéru. Ta se navíc nemotala pouze okolo hudby. Právě dva roky stará přelomová deska byla pojmenována po dvou dospělých, se kterými Alabaster, občanským jménem Angus Fairbairn, pracoval v charitativní organizaci Ordinary Lifestyles. Místní vedoucí si všimla, že Angus je hudebníkem, a tak ho vyzvala, aby vedl muzikoterapeutický kroužek pro klienty s poruchami učení. Masivní session, často pro více než třicet klientů, byly pro Angličana velkou školou, takže není divu, že se podobnou prací živil i po přestěhování do Londýna. Vedle toho se ale rychle zapojil do dění v klubu Total Refreshment Centre, jednoho z epicenter, odkud se v poslední době do světa šíří nová vlna britského jazzu. Už první „londýnské“ album Peach čerpalo z nápadů, které Alabaster sesbíral v rámci pravidelných měsíčních session, které zde probíhaly. V jeho kruhu vznikla i letošní novinka pojmenovaná Gold.

„Můj život a kariéra byly transformovány komunitou Total Refreshment Center,“ přiznává dnes DePlume. „Tady jsem začal vědomě používat tvorbu hudby jako nástroj pro vytváření komunity a usilování o duchovní emocionální růst,“ dodává charismatická osobnost, jehož letošní novinka bohatě čerpá z těchto nezvyklých komunitních postupů. Vedle toho si ale více než hodinová kolekce stále zachovává podobu niterné osobní výpovědi. „Důvodem pro vznik alba To Cy & Lee: Instrumentals Vol. 1 bylo pomoci lidem dosáhnout míru,“ přiznal Fairbairn v rozhovoru pro časopis Uncut. A dodává: „Spouštěčem pro Gold byla potřeba lidem dodat odvahu a lásku. Sám jsem se totiž dostal do situace, kdy jsem si tyto schopnosti potřeboval obnovit.“ A tak v Don’t Forget You’re Precious připomíná, že přes všechny pády jsme pro společnost i pro sebe důležití, v Do You Know A Human Being When You See One? nebo People: What’s the Difference? dává všem pocit důstojnosti. A protože si je vědom svých kazatelských sklonů, nechává polovinu písniček pouze v instrumentální podobě. Albion zrodil po delší době další osobnost podobnou Davidu Tibetovi z Current 93, i když hudebně občas mířící do výrazně odlišných krajin.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Šesté album Alabastera DePlume bylo nahráno během necelých tří týdnů neortodoxním způsobem. Každou skladbu nahrál autor několikrát, pokaždé ale s různými sestavami. Všechny měly ale stejnou výchozí pozici: o materiálu, který si pro ně Alabaster připravil, nevěděli vůbec nic. „Všichni přizvaní hudebníci reagovali na melodie autentickým způsobem. Nebyli přizváni proto, aby něco dostali do pořádku, ale aby se projevili se vší svou zranitelností, radostí, láskou a odvahou,“ popsal ideové pozadí nahrávání DePlume. Jednou se tak ve studiu sešel pěvecký sbor se dvěma kontrabasy, podruhé dva bubeníci se dvěma kytaristy, potřetí do stejných základů zahráli své party hráč na harfu se smyčcovou sekcí, a tak dále. Protože každá skladba byla nahrána ve stejném tempu, bylo jednoduché vybrat nápady napříč jednotlivými session. Ve skladbě Again, která byla původně plánována jako instrumentální, se náhle rozezpíval guinejský perkusionista Falle Nioke, a posunul tak její finální vyznění úplně jiným směrem. Vznikla tak nahrávka, která vybočuje ze standardní písničkové produkce, i když se od ní apriory nevymezuje.  

Mnoho hudebníků ze soupisky Gold pochází z pulzující londýnské jazzové scény. Vzpomeňme alespoň na členy Sons Of Kemet nebo Polar Bear. I Alabasterova neortodoxní hra na saxofon má k jazzu blízko. Jeho primárně mluvený projev ale řadu nahrávek vychyluje jiným směrem – k dubu, triphopu Massive Attack (Now [Stars Are Lit]) nebo mantrickému písničkaření Tibeta. Instrumentální skladby se pak často svým něžným vyzněním obrací k ambientu. Gold je díky tomuto nezvyklému způsobu vzniku, ale také skrze neortodoxní postavu 42letého autora, výletem do nezvyklých, i když ne zas tak cizokrajných končin. Nejen v létě tuto hudebně exotickou výpravu s gustem doporučuji.

Alabaster DePlume - Gold

‎Alabaster DePlume – Gold

International Anthem/ Lost Map rec., 2022, 67:43

85 %

Tagy Recenze alb Alabaster DePlume

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY