Acid Row: Donkichotská magie v bahně sabbathovských riffů
Pražští Acid Row jsou na albu Magic ve fázi, kdy už si nic nemusí dokazovat – a přesto zní, jako by šlo o existenční zápas. Čtvrtá studiová deska je dotažená producentsky i dramaturgicky a působí jako kompaktní, sebevědomé dílo s ambicí přesáhnout domácí scénu. Tohle není jen poctivý sludge/stoner metal, ale materiál, který má reálný potenciál obstát i v mezinárodním kontextu.
Otevírák Let’s Find Out patří k těm rychlejším věcem, které kapela umí – jasný riff, čitelný refrén, tah na bránu. Hned vzápětí ale přijde How Deep Is the Rabbit Hole?, která citelně zpomalí a nechá vyniknout melodický vokál s nakřáplým podtónem. Kytarové sólo tu evokuje rukopis Tonyho Iommiho a práce s dynamikou graduje až do pekelného finále.
The Gathering stojí na bublající base, která okamžitě připomene techniku Geezera Butlera z raných alb Black Sabbath. Těžkopádná, ale hravá skladba funguje jako jednolitá sabbathovská mše, která víc než na efekt sází na hypnotickou sílu opakování. Naopak Psychomagic je atmosférická mezihra – minimalistické klávesy vtahují do děje a připravují půdu pro brutální Power Of Magic, kde se metalová hmota valí neúprosně vpřed. Basa a kytara jedou unisono, vokál řeže a celek stojí především na fyzické síle zvuku.
Wizardking je nejrychlejší moment desky – zfuzovaná basa určuje riff, kytara se přidává postupně a vokálu svižné tempo evidentně sedí. Vrchol ale přichází s The Last Knight. Skladba, inspirovaná příběhem Josefa Menčíka – „posledního rytíře“, který v roce 1938 vyrazil na koni proti nacistům – přenáší tenhle donkichotský motiv do současnosti. Stejně jako videoklip sleduje střet ideálu s realitou, i hudba stojí na kontrastu: špinavý riff, jednoduchý zpěv, kytarové kudrlinky a zfuzovaná basa, která vede dialog s kytarou, až se oba nástroje vítězoslavně střetnou v organické zvukové mase.
Vertigo je temná epopej postavená na základním riffu a démonickém vokálu, kde vyniknou především bicí – dunivé, přesné, atmosférotvorné. Závěrečná Final Suicide pak ze začátku působí skoro jako odlehčení, i když jen relativní. Sabbathovský duch alba Master of Reality tu vystupuje naplno, refrén s kvílivým nádechem má až strašidelný charakter a uzavírá desku s ironickým úšklebkem mluveného slova.
Co na albu oceníte jako hudebníci?
Jako hudebníci na Magic oceníte především mimořádně vyváženou kombinaci syrovosti a čitelnosti – produkce nechává nahrávku dýchat, ale zároveň přesně odděluje jednotlivé nástroje, takže vynikne každá nuance. Baskytara není jen doprovod, ale plnohodnotný nositel riffu i atmosféry, často vede skladbu a přirozeně se prolíná s kytarou v unisonu i v kontrapunktu. Kytarová práce stojí na zdánlivě jednoduchých riffech, které ale díky drobným obměnám, frázování a dynamickým posunům nikdy neupadnou do stereotypu. Bicí nejsou jen „doprovodný motor“, ale aktivně modelují náladu skladeb – citlivě pracují s prostorem, akcenty i gradací. Vokál pak ukazuje kontrolu nad výrazem: od polohového, lehce nakřáplého projevu až po agresivní výkřiky, vždy přesně zasazené do celku. Celek drží pohromadě díky promyšlené práci s dynamikou – skladby přirozeně rostou, dýchají a vrství se, aniž by ztratily tah. Je to deska, na které je slyšet zkušenost, sehranost i jasná představa o zvuku. Právě tahle kombinace dělá z této desky nahrávku, ke které se budete vracet nejen jako posluchači, ale i jako hráči.
Acid Row – Magic
Vlastní náklad 00:37:00
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
