Ani po 40 letech žádné zpomalení, Zeměžluč jede naplno dál
Album Všeho do času je dalším příspěvkem do dlouhé historie brněnské punkové legendy Zeměžluč. Nahrávka vychází v roce, kdy kapela slaví už 40 let existence, a i tentokrát sází na ostré texty, které se trefují do společenské nálady a bez zbytečných okras komentují svět kolem nás, to vše zabalené do přímočarého punku, jak jsme u Zeměžluče zvyklí. Novinka tak působí jako přirozené pokračování její dosavadní tvorby.
Album přináší čtrnáct nových skladeb, které vznikaly ve studiu Davos, zatímco o finální mix a mastering se postaral Amák v Golden Hive Studiu. Už pilotní singl Ras způsobil lehké pozdvižení a vyvolal diskuse svým nekompromisním vyzněním i vizuálním zpracováním. Kapela v něm tematizuje zlo a jeho současné podoby. Právě výrazná vizuální stránka vedla k tomu, že klip byl po krátké době z YouTube stažen. I tak ale skladba jasně naznačuje, že nová deska Všeho do času nepůjde pro ostřejší vyjádření daleko a zůstává věrná syrovému, neuhlazenému punkovému projevu kapely.
Ras je jednodušší a přímočařejší skladba, která dobře plní roli úvodní písně. O to ostřeji pak Zeměžluč navazuje v následující Vodku nalej. Ta staví na kontrastech, nadsázce a záměrné provokaci, z nichž skládá svět plný jednoduchých hesel a vyhrocených soudů. V typicky punkové poloze působí jako přehnaný obraz reality. Šalom Širel se tematicky vrací ke zbytečnému násilí a zabíjení v dlouhodobém konfliktu mezi Palestinci a Izraelci, a zdůrazňuje jeho tragické a bezvýchodné vyznění.
Tempo je vysoké a nahrávka se nese ve svižném hardcore punkovém duchu. Občas ho ale zpestří i lehčí, melodičtější momenty, například vybrnkávaný refrén v Magore dík. Jinde se pro změnu objevují (dost možná i zcela neúmyslně) i připomínky jiných punkových legend. Například skladba Až částečně evokuje motivy z Pornoslut od The Exploited. Zeměžluč si nebere servítky a píseň Hajlovačka je poměrně otevřeně mířená na slovenskou kapelu Zóna A a jejího frontmana Koňýka. Závěrečná Psychopati pak kritizuje systém a lidi, kteří jsou u moci.
Celé album provází Šotyho typická, špinavá basa, trochu okořeněná jemným distortionem. Bicí šlapou, kytary jsou ostré jako břitva. Na zbytečná sóla ale zapomeňte, na ty tady není prostor ani čas. Půlhodinka uteče rychle. Nepřináší nic zásadně nového, ale přesně to, co se od Zeměžluče očekává.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Album Všeho do času má tah na branku a celkovou funkčnost. Stojí na jednoduchém, ale pevně vystavěném základu, kde všechno slouží energii a plynulosti skladeb.
Chlapům to rozhodně šlape jako celek, ale spíš než o pevně sevřenou souhru jde o živelnou, lehce rozvolněnou jízdu, kde se bicí, kytara i basa sice potkávají, ale nechávají si prostor a působí trochu „rozházeně“. Právě tahle neuhlazenost a punková syrovost ale dodává hudbě autenticitu, pohyb a živý, neučesaný charakter. Pokud chcete hardcore punk starého střihu bez zbytečných příkras a moderní čistoty, tohle album vám ho nabídne v plné síle.
Zeměžluč – Všeho do času
PHR Records, 00:35:00
70 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
