Přejít k hlavnímu obsahu
Chicagská písničkářka Emma Lee s ukulele Lanikai | Zdroj: twitter Lanikai Ukes
Chicagská písničkářka Emma Lee s ukulele Lanikai | Zdroj: twitter Lanikai Ukes
Jan Hamerský - Po, 07.09.2020 - 08:00

Šťastný jako (poskakující) blecha. S ukulele Lanikai

Kapesní čtyřstrunná kytárka se na Havaji vylodila s jedním hodně veselým Portugalcem. Můžete a nemusíte tomu věřit. S nástrojem od Lanikai se však velmi snadno vžijete do jeho kůže, aniž byste znali jediný akord.

Hohner v 50. letech 19. století udělal díru do světa s akordeony a harmonikami. Dnes ale prodává víc ukulele. „Něco na ukulele vás rozesměje. Nehlídáte tolik své vnitřní dítě a pustíte ho ven. Příjemný, skoro tropický zvuk vás může rozveselit i za ponurého dne. Na ukulele je skoro nemožné zahrát smutnou písničku,“ tvrdí autor průlomové uku předělávky Bohemian Rhapsody (2006), Jake Shimabukuro.

Potvrzuje to i historka, jak se ukulele na Havaj dostalo. Traduje se, že jakmile Portugalec Joao Fernandez poprvé seskočil z lodi, která ho na ostrovech vysadila (1879), začal křepčit a hrát na braguinhu, malý nástroj podobný kytaře. Za to si od místních vysloužil přízvisko „ukulele“, tedy poskakující blecha.

Tracy Leenman, majitel velkoobchodu Musical Innovation v Jižní Karolíně, totéž vidí prozaičtěji: „Ukulele je docela dost blbuvzdorné. Za chvilku na něj zahraje každý.“ Včetně lidí, kteří by na něj necvičili, kdyby ho neviděli v rukách Zooey Deschanel. Ve prospěch ukulele hraje také větší dostupnost a skladnost než u běžné kytary.

Třebaže to není nejdražší položka na skladě, ukulele udržuje v hudebninách stálý cvrkot a zvyšuje pravděpodobnost, že si zákazník časem koupí i něco dražšího. Současná mánie, kterou vyvolal citovaný Shimabukurův virál, přitom není zdaleka první. Poptávka po nástroji byla obrovská už mezi big bandy ve 20. letech. Jen si vzpomeňte na Marilyn Monroe a retro komedii Někdo to rád horké.

Naposled potenciál tohoto „dětského nástroje“ odhadl Mike Upton. V 90. letech, ještě jako prodejce Hohneru, přebýval na Havaji a objevil na trhu hotovou propast. Levná a málo kvalitní ukulele prodával jediný výrobce. O zbytek trhu se šábly prémiové značky z tichomořského souostroví. Úplně chyběl zlatý střed, ten, který Upton s produktovým manažerem Rudim Degasparim představili vedení Hohneru pod názvem Lanikai (1999).

Následný vývoj nástroje pak konzultoval s Ko‘olau, jednou ze čtyř nejváženějších dílen, které se na Havaji ukulele zabývají a shodou okolností všechny začínají písmenem K (Kamaka, Kanile‘a, Ko'olau, a Ko‘Aloha). Býval by Hohner získal náskok, kdyby neobměnil management, který na konci milénia Uptona podpořil (2005). Takhle byl vývoj nové značky načas zastaven. Z dnešního pohledu to nebylo právě obezřetné.

Upton společnost opustil a založil Kala Brand Music Company, jednoho z největších konkurentů Hohneru. Dokonce si nástroje nechává vyrábět ve stejné čínské fabrice – stejně jako Fender, Ibanez, Makai, Oscar Schmidt a spousta dalších. Jen tam konstrukční kanceláře průběžně mailují jiné požadavky. Naprostému začátečníkovi rozhodně víc sedne tradiční Lanikai. Upton rád laboruje, čímž cílí spíš na hračičky, kteří také hoří nedočkavostí, co z toho vzejde. Typickým příkladem je už kultovní série U-Bass s gumovými(!) strunami.

Lanikai už si svůj ideál vytříbil. Aktuální koncertní nástrojárna Quiled Maple má do hračky pro děti daleko. Luxusní top z mořeného obláčkového javoru a perleťová rozeta dávají jasně najevo, že se jedná o exkluzivní kus. Žádný javor nezní stejně. Jen korpus z překližky není tím, čím se zdá být. Jeho akustické vlastnosti jsou srovnatelné s masivem.

Kdo by i přesto váhal, může si vyzkoušet nadmíru návykový rozšířený krk a snímač Fishman Kula s vestavěnou ladičkou. Ladicí mechaniky Glover Deluxe jsou vysoce stabilní až nehybné, mimo jiné i zásluhou kvalitního pouzdra s pěnovou vycpávkou, které je v ceně nástroje. Mahagonové a zvláště o něco lacinější dubové varianty, ať už koncertní, nebo tenorové, jako bonus mají výrazný sustain už jako lamináty.

Lanikai zkrátka hráčkám a hráčům, kteří ani netuší, kam až je uku dobrodružství zavane, šetří starosti ještě předtím, než si zapnou třeba Pokáčův „karanténní“ tutoriál. Ambice je jasná. Dělat maximum pro to, abyste bez ohledu na to, kolik hmatů už jste dostali do svalové paměti, byli při muzicírování šťastní – inu jako ty (poskakující) blechy.

Tagy příběh značky lanikai ukulele Pokáč
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se tak ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY