Přejít k hlavnímu obsahu
The Antlers | Foto: Shervin Laine
The Antlers | Foto: Shervin Laine
Pavel Zelinka - Po, 05.04.2021 - 12:00

Návrat The Antlers se nese ve znamení pozitivní metamorfózy

Peter Silberman, šéf slow rockerů The Antlers, si v poslední době prošel výraznými zdravotními problémy. Jeho návrat na hudební scénu se projevil možná až nečekaně radostnou novou deskou Green To Gold, která si ale jinak zachovává všechny své základní atributy.

Před šesti roky si enormní pracovní i emocionální zápřah na Peteru Silbermanovi vybírat svou daň. Nejprve vyvrcholily jeho problémy s pískáním v uších, které se začaly kombinovat se vzácným Kochleárním hydropsem, laicky přebytečnou tekutinou v kochleární komoře vnitřního ucha. Letos 35letému muzikantovi hrozila úplná ztráta sluchu, kterou řešil úpravou nahrávacího procesu, stěhováním mimo rodný New York a dalšími změnami ve svém pracovním životě. Ty konkrétně zachycovala sólová deska Impermanence z roku 2017. Nemoc jakoby nastartovala další sérii novinek v Peterově životě. V hudební oblasti jsme zaznamenali především jeho spojení s dlouholetým přítelem a spolupracovníkem Nicholasem Principem, který vede sólový projekt Port St. Willow. Jejich společný projekt Spatial Relations nahrál hudbu pro úspěšnou podcastovou sérii Slate: Slow Burn, nedávno rovněž bodovali s hudebním doprovodem k nejprodávanější audioknize Malcolma Gladwella Talking To Strangers, kterou Entertainment Weekly nazval „audioknihou pro generaci podcastů“.

„Po vydání sólové desky jsem více než rok nedokázal psát písničky,“ přiznal v nedávném rozhovoru Peter pro Novinky.cz. Když se znovu chuť vrátila, rozhodl se šéf The Antlers pro další změny. Pozitivní vývoj zdravotního stavu ho držel v dobrém rozpoložení, a on se rozhodl pozitivní náladu, tak rozdílnou od předchozích, výrazně depresivních nahrávek, v nových skladbách zachytit. Nahrával často ráno, a místo těžkých, existenciálních témat se snažil zachycovat lehkost každodenního žití. I z toho titulu deska dostala podtitul „nedělní ranní muzika“. The Antlers se nakonec po sedmi letech vrací zpátky na scénou s novým albem Green To Gold, které přináší řadu novinek, přesto neopouští svou základní tvář, kvůli které fanoušci ve velkém následují.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

COVIDová situace na vzniku nové nahrávky svou existenci neobtiskla. Peter Silberman je stejně autorem veškerého materiálu kapely, výjimečným vokalistou a multiinstrumentalistou. Ke spolupráci si tentokrát přizval z původní kapely pouze bubeníka Michaela Lernera a opravdu epizodicky hostující smyčce nebo dechy. Samozřejmě, že i Green To Gold je postaveno na baladickém materiálu. Jednou v popovém, výrazně klavírním duchu (Stubborn Man), jindy až ve skoro countryovém podání (Just One Sec), jinak se ale drží mezi těmito mantinely, kdy základ vedle hlasu udává předivo akustických i elektrických kytar, hammondovy varhany, klavír, steel kytara nebo mandolína. A samozřejmě decentní Michaelovi bicí.

Zatímco před více než dekádou Peter na desce Hospice referoval o vztahu ošetřovatelky a mladé dívky jménem Sylvia, která umírala v nemocnici na rakovinu, nové písničky mluví třeba o tom, co se honí Silbermanovi hlavou, když chodí ráno na procházky se psem. Těžká sukna okenic jsou rozhrnuta a do místnosti jménem The Antlers poprvé proniká v plné síle letní slunce. Díky tomu se můžeme na jedné straně koupat na pozitivní vlně, na druhou stranu řada momentů, které v přítmí zněly/vypadaly zásadně, jsou náhle banální. I přes přetrvávající základní hudební jazyk máme co dočinění s naprosto jinak naladěným projektem a vnímat všechny valéry bude ještě chvíli trvat. Jisté ovšem je, že Green to Gold ukazuje, že kouzlo The Antlers funguje i kladné konstelaci a otevírá tak vzkříšenému projektu netušené pole možností. Plusové body desce přihrává i hraný, nesmírně křehký vizuální doprovod celé desky, který si můžete užít výše.

The Antlers - Green To Gold

‎The Antlers – Green to Gold

Transgressive rec./PIAS, 2021, 47:10

Slow rock

75 %

Tagy Recenze alb The Antlers
Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY