Bad Karma Boy na Liminal dokazují, že i nejistota může znít nadějně

Slovenští Bad Karma Boy vznikli v roce 2012 z autorských nápadů zpěváka, kytaristy a producenta Juraje „Medveďa“ Marikoviče, pro které nebylo místo v repertoáru jeho tehdejší domovské skupiny Para. Hudebník, jenž si první zkušenosti odbyl v garážově rockové formaci Sako, se tentokrát vydal směrem k melodickému alternativnímu popu, v němž se od počátku potkávaly ozvuky soulu šedesátých a sedmdesátých let s psychedelií, elektronikou a slovenskými texty. Společně s klávesistkou Adelou Tihlárikovou a bubeníkem Peterem Hraběm vytvořili trio, které pod křídly vydavatelství Slnko Records vydalo v roce 2013 eponymní debut a o rok později album Údolia a kopce.

Výraznější zvukový zlom přinesla třetí deska Prekrásny nový svet z roku 2017, na které s kapelou spolupracoval producent Pišta Kráľovič a která se od kytarového základu posunula k minimalističtější elektronice. Následovala sedmiletá pauza, způsobená mimo jiné tvůrčím útlumem během pandemie. Kapela se vrátila až v roce 2024 s melancholicky laděnou kolekcí Noc na zemi, natáčenou zčásti ve studiu na Kostarice. Právě do této středoamerické země se Marikovič vrátil také při přípravě páté řadové desky Liminal, vydané 23. října 2026 opět na značce Slnko Records. Tentokrát si ovšem kapela stanovila jiné priority: méně produkčního perfekcionismu, více spontánnosti, žánrové svobody a důrazu na samotné písničky.

Anglický výraz „liminal“ označuje přechodový stav, prostor mezi tím, co už skončilo, a tím, co teprve přichází. Právě nejistota, proměnlivost mezilidských vztahů a hledání pevných bodů v neklidném světě tvoří myšlenkovou osu novinky. Marikovič při psaní většiny materiálu využil odstup od každodenního bratislavského života, který mu poskytl pobyt na Kostarice. Do textů nechal volně vstupovat osobní vzpomínky, pozorování i zdánlivě nesouvisející myšlenky, jejichž význam se často vyjevil až zpětně. Úvodní Palisády tak navzdory pocitům odcizení nabízejí naději, že skutečný domov nespočívá v konkrétním místě, ale v blízkých lidech. Filmy zase reflektují dospívání a poznání, že se s přibývajícími léty nemění ani tak svět kolem nás jako my sami.

Vedle těchto intimních témat však Bad Karma Boy tentokrát výrazněji vstupují také do společenské debaty. Ve skladbě P L S se otevřeně hlásí k pravdě, lásce a svobodě, přičemž naléhavost poselství podtrhuje dětský sbor a závěrečný úryvek z projevu bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Znepokojivé obrazy vyschlých polí ve skladbě Vstávaj Vstávaj zase kontrastují se zdánlivě povzbudivým refrénem. Přesto album nepůsobí jako rezignovaný komentář k dnešnímu světu. Spíše zachycuje snahu najít uprostřed jeho společenských i osobních otřesů novou rovnováhu, nadhled a důvody k optimismu.

Bad Karma Boy se na své páté desce vydali cestou produkčního zjednodušení, což ale rozhodně neznamená, že by rezignovali na zvukové experimentování. Naopak. Desítka skladeb se během pouhých čtyřiatřiceti minut pohybuje mezi alternativním popem, psychedelickými kytarovkami, taneční elektronikou, soulem i náznaky jangle popu nebo punkové přímočarosti. Základem zůstává Marikovičův melodický rukopis, kolem něhož kapela s lehkostí vrství živé nástroje, syntezátory, elektronické beaty a nejrůznější zvukové efekty.

Úvodní Palisády stojí na výrazném rytmickém základu, čistém vokálu a vzdušných syntezátorových plochách, zatímco následující Navždy překvapuje výrazným použitím autotunu jako svébytného výrazového prostředku. Taneční energii přinášejí Posledný roadtrip nebo hravá Pilates Princess, v níž se elektronika potkává s elektrickou kytarou a rapově laděným projevem. Odlehčení nabízí vzdušnější Ostrov, zatímco Premeny s hostujícím Laskym z Pary ukazují, jak přirozeně dokáže skupina propojit výrazný popový refrén s na kapelu až nečekaně přímočarým poprockovým aranžmá. Zajímavá je ostatně i samotná produkční stránka alba, na níž se vedle Marikoviče podíleli Tom Lobb a Martin Zaujec, zatímco na třech skladbách kapela spolupracovala také s Matyášem Adámkem z Island Mint. Přes všechnu stylovou roztěkanost si nahrávka udržuje společný rukopis, ve kterém se technická vynalézavost podřizuje především melodii, atmosféře a přirozenému toku jednotlivých písní.

Co na desce oceníte jako hudebníci?

Bad Karma Boy na své páté řadové desce potvrzují, že patří k nejoriginálnějším představitelům současného slovenského alternativního popu. Jejich tvorba se nikdy nesnažila podbízet jednoduchými recepty na úspěch a Liminal v tomto směru není výjimkou. Přestože je novinka stylově rozkročenější než melancholicky sevřená Noc na zemi, nepůsobí jako nesourodá kolekce hudebních experimentů. Jednotícím prvkem zůstávají Marikovičův autorský rukopis, cit pro silné melodie a schopnost vtisknout i zdánlivě nenápadným skladbám osobitou atmosféru.

Cenná je rovněž odvaha vstoupit do společenské debaty a současně neztratit schopnost dívat se na život s nadhledem a optimismem. Bad Karma Boy tak dokazují, že umělecké zrání nemusí nutně znamenat usazení se v osvědčených hudebních kolejích. Naopak, právě ochota opouštět vlastní komfortní zónu a hledat nové výrazové prostředky může být tím nejlepším receptem, jak si i po více než dekádě společného hraní uchovat tvůrčí svěžest.

Bad Karma Boy – Liminal

Slnko rec., 2026, 00:33:56

75 %