Přejít k hlavnímu obsahu
 Zahrát si na vlastnoručně vyrobenou kytaru je k nezaplacení | Foto: Pinterest.com
Zahrát si na vlastnoručně vyrobenou kytaru je k nezaplacení | Foto: Pinterest.com
Stanley - Čt, 02.07.2020 - 13:00

Vybíráme dřevo pro stavbu kytary #4: jak je to v praxi?

V předchozích třech dílech jsem ve stručnosti představil nejpoužívanější dřeva ke stavbě kytar a jejich základní charakteristiku, zvukovou i vzhledovou. V závěrečném dílu seriálu uvedu pár možností, jak se k vysněnému nástroji dopracovat v praxi a k tématu zmíním také pár dalších zajímavostí.

Ať již se rozhodnete koupit si nástroj z běžné sériové produkce, nebo vás zláká nechat si postavit nástroj podle vlastních představ, či se dokonce o stavbu pokusíte sami (tato možnost se nevylučuje ani v případě zájemců bez výrazných předchozích zkušeností – s největší pravděpodobností si sice napoprvé nepostavíte nástroj rovnocenný s mistrovskými kousky, ale rozhodně to není zkušenost k zahození), vždy byste měli mít alespoň rámcovou představu o zvuku, který hledáte. Pokud ještě nemáte povědomí o tom, jak které dřevo „hraje“, zkuste si znovu pozorně přečíst náš seriál, který alespoň částečně může být vodítkem či odrazovým můstkem k dalšímu studiu zvukových vlastnostní jednotlivých dřevin.

Než se vydáte ke kytaráři

Pokud se rozhodnete nechat si kytaru postavit, tak i v případě, že máte určitou vizi o zvuku a dřevu, ze kterého chcete mít svůj vysněný nástroj postavený, přihlédněte vždy i k názoru a doporučení kytaráře, kterému stavbu nástroje svěříte. Bývají to lidé s velkými zkušenostmi (nejen) se dřevem – a určitě vám nebudou chtít postavit nástroj, se kterým nebudete spokojeni. Proto pokud vám radí byť třeba i něco trochu jiného, než jste původně zamýšleli, jistě vědí, proč to dělají, mají vypracovaný cit pro materiál.

Nechte si poradit i co se týče tvaru nástroje. U elektrických kytar sice tvar těla zase tak velkou roli nehraje (výjimku tvoří pouze tvary typu Explorer nebo Flying V, kde rohy nástroje vyčnívají daleko za kobylku, což se do zvuku samozřejmě pozitivně promítne a naopak některé zmenšené tvary se podepíšou na zvuku spíše negativně – elektrická kytara zkrátka potřebuje „tělo“), naproti tomu u kytar akustických počítejte s určitou zvukovou ztrátou, nebo minimálně se změnou barvy zvuku, například při výřezu kvůli pohodlnějšímu přístupu do vyšších poloh na hmatníku. Rovněž osazení elektronikou se zásahem do lubu zvuk mírně ovlivní (někteří kytaráři tvrdí, že tato kombinace dokáže kytaře ubrat až 15 % zvukových vlastností).

Dále je potřeba pamatovat i na váhu dřeva. Prostě pokud chcete hutný a dlouhý tón s vyváženým sustainem, musíte počítat s tím, že se kytara na vašich zádech trochu pronese. Ostatně tajemství tónu starých Les Paulů tkví právě v jejich váze a poctivém „kusu špalku“ místo krku. A i když se nás mnozí výrobci dnes snaží přesvědčit o opaku, tón dělá hlavně dřevo. A co chybí dřevu, to sebelepší snímače ani aparát nedoženou a projeví se to zejména u čistého zvuku. Tenký krk sice může být hráčsky pohodlnější a rychlejší, ale projeví se logicky i tenčím zvukem.

Dalším důležitým faktorem při výběru dřeva je kromě zvukových vlastností i jeho kresba. Pokud vám nezáleží na tom, zda bude kytara lakována transparentním či neprůhledným lakem, můžete volit i dřevo s nepříliš výraznou či esteticky nehezkou kresbou. U akustických kytar se asi většina z nás přiklání k laku transparentnímu, a tudíž je potřeba dbát i na estetickou stránku vybraného dřeva. U kytar elektrických se může nepříliš vzhledná kresba dřeva použitého na tělo řešit zmíněným neprůhledným lakem, nebo použitím topu (případně dýhy) s atraktivnější kresbou, která mimo to může přidat i nějaké to plus do zvuku nástroje.

Ještě si chcete kytaru postavit sami?

Možná to bude znít jako příliš odvážná myšlenka – a je nasnadě, že akustickou kytaru si asi jen tak sami doma nepostavíte – ale přinejmenším u elektrické kytary se tato možnost tak úplně nevylučuje. Pokud jste alespoň trochu manuálně zruční a máte nějakou zkušenost s obráběním dřeva, nic nebrání tomu, abyste se o stavbu nástroje minimálně pokusili.

Celou věc lze řešit několika způsoby. Buď zakoupením surového materiálu, což sebou samozřejmě přináší náročnější proces opracování, nebo zakoupením polotovaru. V obojím případě asi bez předchozích zkušeností nebudete sahat po vzácných a drahých dřevinách, ale spíše po běžném, cenově dostupném, rezonančním dřevu, neboť je předpoklad, že výsledek nebude na první pokus úplně dokonalý. Také lze zakoupit v podstatě za pár korun nejrůznější kytarové „stavebnice“ na kterých si lze alespoň trochu výrobní postup předem osahat. Tyto stavebnice jsou ovšem povětšinou vyráběné z nejlevnějších, nezřídka i lehce kazových dřev, a proto často poslouží skutečně jen jako výukový materiál.

Největším úskalím výroby elektrické kytary je – kromě nutného vybavení pro frézování šachet pro snímače a usazení krku – krk samotný. Zde doporučuji zakoupit krk již hotový, nebo si jej nechat vyrobit někým zkušenějším. Ale samozřejmě, při troše dobré vůle i toto lze zvládnout v domácích a amatérských podmínkách. Díky internetu lze dnes nalézt celou řadu velmi podrobných a kvalitních návodů, jak docílit i v domácích podmínkách uspokojivého výsledku – a věřte, že pocit zahrát si na vlastnoručně vyrobenou kytaru je k nezaplacení.

Ať už vaše cesta k vysněnému nástroji povede kudykoliv, vždy upřednostňujte nejvyšší možnou kvalitu, jakou si můžete dovolit (zejména pokud výrobu nástroje svěříte kytaráři). Drahá dřeva nejsou drahá jen proto, že jsou vzácná, ale i pro své zvukové vlastnosti – a na dobrém zvuku se šetřit nevyplácí.

Zaměřujete se na akustickou kytaru? Pak doporučujeme také naše seriály Rukovět elektroakustického kytaristyLaboratorium Dr. Hyenika.

Tagy stavba kytar dřevo
Mé muzikantské motto: "Když se ti něco nelíbí, tak to nehraj. Ale nejdřív se to pořádně nauč..."
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY