Přejít k hlavnímu obsahu
BC Camplight | Foto: Brian Christinzio
BC Camplight | Foto: Brian Christinzio
Pavel Zelinka - Po, 04.05.2020 - 15:00

Trilogie BC Camplight: uhrančivá sonda mezi hysterickým smíchem a šílenstvím

Američan Brian Christinzio bojuje s mnoha démony. Sklony k alkoholismu, s návaly depresí, a čas od času o svých bojích vydá svědectví ve formě nové desky. Album Shortly After Takeoff uzavírá tzv. Manchesterskou triologii desek, které natočil v tomto britském městě. Pokud toto mělo být rozloučení s tímto dočasným domovem, pak proběhlo na vrcholu.

Ještě předtím, než začneme probírat samotné album, stojí zato připomenout v pár větách dosavadní Brianův život. Rodák z Filadelfie zaujal jako BC Camplight už před 15 lety dvěma deskami plnými svěžích indierockových písniček. Následné deprese a závislost na alkoholu ho z klubů a ze studia postupně přemístily do squatu v jednom zrušeném kostele. V roce 2012 konečně poslechl rady fanoušků na sociálních médiích a z pro něj prokleté rodné hroudy se přestěhoval do britského Manchesteru. Zde našel novou inspiraci, přátele, přítelkyni a před pěti vrátil na scénu dobře přijatou deskou How To Die In The North.

Vše vypadalo, že konečně funguje tak, jak má. Nečekaně mu ovšem vypršela víza, místo koncertování po vydání desky rok a půl čekal, než si vyřídí italské občanství, na které měl nárok po svých prarodičích. Když už se po dlouhém boji vracel do milovaného Manchesteru, přišel brexit. V této situaci natočil ještě lepší desku Deportation Blues. Nedá se říct, že současná situace okolo nezdolného Američana byla lepší. Vrátily se mu deprese a zemřel mu otec. Možná proto vychází pátá řadovka už teď, necelé dva roky po dlouhohrajícím předchůdci. A nutno poznamenat, znovu se jedná o excelentní nezávislý indie pop se silnými melodiemi i texty.

Už s prvními tóny se na nás Brian vrhá ve velkém stylu. V textově ironické I Only Drink When I'm Drunk míchá havajskou kytaru s dubstepovým basovým vlněním, a to vše doplňuje strhujícím popovým refrénem upomínající Electric Light Orchestra vokodérovým vokálem i závěrečnou parádní gradací s dechovou sekcí. Následná Ghosthunting začíná možným stand up vystoupením autora, kdy vtip se pomalu překlápí v mrazivé svědectví o bojích s vlastními démony. Obecenstvo se v pozadí ale neustále prohýbá ve smíchu. Balada s harfou a smyčci postupně zhrubne ostrými tahy violoncella, saxofonu a kaskádových bicích a končí jako neznámá hitovka od Morphine. Nahromaděná tenze v následné Back To Work kombinuje valivou, temnou taneční elektroniku s popovou, odlehčenou linkou ve slokách.

Takto bychom mohli pokračovat ve výčtu ještě dále. Původně energický nástup první poloviny alba vyvažuje více baladická druhá polovina Shortly After Takeoff, pro kterou si Christinzio připravil niternější texty. Zde dochází dokonce i k okamžikům smíření. Brian si bere inspirace odkudkoliv. Z poprockových osmdesátek, folkových let sedmdesátých i od svých současníků na scéně, kteří podobně suverénně kombinují akustické elementy s elektronikou a své popové písničky staví jako průlet napříč historií moderní hudby. Brian navíc k silným písničkám přikládá maximálně prožité příběhy, které má posluchač potřebu s ním prožívat. Držet mu palce. Album končí minutu a půl dlouhou, křehkou vzpomínkou na zemřelého otce Angela. „Nikdy mě nezažil na pódiu v mé současné fazóně. Myslím, že by se mu to líbilom,“ vyčítá si autor. „Už jen proto, že mu kvůli mně mu zešedlo víc vlasů, než si zasloužil,“ dodává potichu stejně jako samotná koda výborného alba.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Shortly After Takeoff je příkladem desky, která jasně demonstruje, že šikovný muzikant si vystačí s málem, aby natočil moderní, plnokrevnou popovou desku. Stačí jen silné písničky a pár šikovných spolupracovníků. Briana Christinzia na desce doprovází bubeník Adam Dawson, dechařka a vokalistka Francesca Pidgeon a hosté se smyčci. Devadesát pět procent práce na albu včetně produkce si ale obstaral sám frontman BC Camplight. Album obsahuje pouze devět skladeb, necelých 35 minut se může zdát jako málo. Na druhou stranu silný dojem z desky tu je také díky tomu, že na albu se stále něco děje. Osekat průměrné od výjimečného je výsadou nemnohých.

bc

BC Camplight – Shortly After Takeoff

Bella Union/PIAS, 33:54

Indie pop

90 %

Tagy Recenze alb BC Camplight
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze do 8 let vedl (od roku 2004...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY