Teepee ukazují, jak v intimních písničkách kombinovat akustické nástroje s elektronikou

O dvojici teepee se začali posluchači více dozvídat poprvé více před čtyřmi roky v souvislosti s vydáním debutu Albatross produkovaném Mikolášem Růžičkou z Republic Of Two. Bylo to logické spojení, neboť obě formace mají leccos společného. Důraz na jemnou, melancholickou atmosféru jinak melodických, v jádru popových skladeb, a také vypíchnutí výrazných vokálů oba protagonistů.

Po následném EP Mirrors kapela objela několikrát domovinu, zaujala většinu relevantních médií, a tak není divu, že kroky dua s novou deskou logicky směřují do zahraničí. České prostředí vystřídaly zajímavé persóny mezinárodní nezávislé scény, v první řadě anglický producent Tom O. Marsh, který v minulosti působil v kapelách HVOB nebo IAMX. Vedle něj sledujeme mezinárodní spolupráci také u tvorby videoklipů. Navíc o vydání druhé řadovky se postaral německý label Springstoff. Co to konkrétně znamená po hudební stránce?

Základní směřování teepee se nemění. I jedenáctka novinek je decentní, možná ještě více introvertní zpovědí pohybující se od středních temp do baladických podob, kde teepee vše staví pouze na dialogu nástroje a vokálu/ů (např. Only One nebo Heavenly Gates). Co je naopak novinkou, je výraznější zapojení elektroniky a klávesových nástrojů na úkor dříve dominantních kytar. Nenápadné příhry elektroniky plus aranžérské hrátky se snažily o maximální barevnost kolekce. Na novince dochází k výraznějšímu proplétání obou vokálů. Dříve shoegaze kytarové mraky často střídá klidnější folktronické nálady, které známe například z nahrávek umělců labelu Morr Music.

Na celé nahrávce mi chybí vlastně jediná věc, a to alespoň jeden sonický výbuch ála skladba Mirror, který výrazným způsobem zakončil tři roky staré EP. Myslím, že jinak formálně dokonalá nahrávka by si jedno výraznější provětrání atmosféry zasloužila.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Teepee postoupili v tom, jak vyjádřit niterné pocity skrze aranže vlastních písniček. Vhodně variují vokály, které často nechávají znít současně. Producent alba s kapelou si ale dali hodně záležet, aby výsledná podoba zpěvů byla vždy jiná. Nová deska je příkladem, jak moderním způsobem využít v intimních písničkách kombinaci akustických nástrojů s elektronikou. Podobně, i když méně fatálně, jako poměrně populární kolegové ze Zvíře jménem Podzim.

teepee – Where The Ocean Breaks

Springstoff, 30. 1. 2020, 41:02

Indie/dream pop

80 %