Přejít k hlavnímu obsahu
Saint Etienne | Foto: Elaine Constantine
Saint Etienne | Foto: Elaine Constantine
Pavel Zelinka - Po, 27.09.2021 - 12:00

Saint Etienne připravili koláž „posledního britského pozitivního období“

Popová trojice Saint Etienne přichystala po třech dekádách nečekanou desku. Stále v základu popovou, ovšem vzniknou z vlastních a cizích hudebních střípků devadesátých let. Vznikl tak audio tunel nazvaný I've Been Trying To Tell You, který má i socio-společenské konotace.  

Je to už třicet let, co na hudební scéně musíme počítat s londýnským popovým triem Saint Etienne, které od druhého singlu tvoří Sarah Cracknell, Bob Stanley a Pete Wiggs. Jejich chytlavé popové písničky měly šanci zaujmout mainstreamové publikum, trojice se ale vždy těsně před tímto zlomovým bodem stylově částečně posunula do nového teritoria, takže s proražení do první popové ligy nikdy nedošlo. A přitom měla dost ingrediencí, které pobyt na výsluní dokáží zajistit: mimořádně chytlavé hity a za mikrofonem uhrančivou zpěvačku. Možná jim pozice indie stálice vyhovovala. Tomu by odpovídala i výrazně experimentální podstata letošní, již desáté řadové desky, která dostala název I've Been Trying To Tell You.

Koronavirus poprvé donutil kapelu tvořit odděleně. Výsledek zněl na první poslech zvláštně. „Přehráli jsme je (nové skladby, pozn. aut.) našemu manažerovi Martinu Kellymu, a ten prohlásil, že takto by mělo znít nové album,“ přiznal důležitý impulz v rozhovoru pro portál Bandcamp.com klávesák Bob Stanley. Skladby, které trio přeložilo, se totiž výrazně lišily od chytlavých popových hitůvek. Byly postaveny na samplech. A to jak vlastních, nachytaných mezi roky 1997 a 2001, tak abstrahovaných z písniček, které mezi roky 1990 a 2001 zněly často z mainstreamových rádií. Tyto zásadní ingredience posloužily k tomu, aby přiblížily období posledních let 20. století.

„Časový úsek mezi nástupem Tonyho Blaira na místo ministerského předsedy Britské vlády a osudným útokem 11. zářím 2001 na budovy Světového obchodního centra řada Britů považuje za poslední optimistické období ostrovní společnosti. Vybral jsem všechny možné samply, které toto období připomínají, a společně jsme začali rekonstruovat obraz tohoto období,“ odhaluje Stanley. V tomto ohledu můžeme novou desku vzít spíš jako subjektivní audiové album, než jako tradiční kolekci písniček.

Důležitým spolupracovníkem na této desce byl také režisér Alasdair McLellan, který pro skupinu připravil obrazový doprovod celého alba (ten bude teprve uveden). V promo materiálech ke své práci prozradil, že jeho výchozím bodem byla interpretace vlastních vzpomínek na dobu, kdy poprvé začal poslouchat hudbu Saint Etienne. „Jde samozřejmě o výklad toho, co jsem tehdy dělal  v té době jsem byl znuděný teenager ve vesnici poblíž Doncasteru v South Yorkshiru. Bylo to místo, kde se toho příliš nedělo. Nyní se dívám zpět na tuto dobu jako na něco docela idylického  i nuda totiž může vypadat idylicky. A velkou součástí toho všeho byl soundtrack od Saint Etienne,“ vysvětlil svou inspiraci režisér.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Bob Stanley popisuje I've Been Trying To Tell You jako „meditaci na nostalgii“ ve světle revivalu devadesátek v podání řady současných hvězdiček. V rozhovoru pro časopis Uncut Stanley prozradil, že cílem bylo „vytvořit skladby, které jako by vypadly ze zmiňovaných devadesátek, ovšem zkreslené nespolehlivou pamětí“. Role Sarah Cracknell tak spočívá v minimalistickém opakování dvou, tří veršů, a i melodicky jde o jakousi vyšší formu smyčky, která se po letech vrací člověku před oči, ale s každou otočkou se mírně proměňuje.

Singlová Pond House přináší ono melancholické spočinutí v minulosti. Naproti tomu střed alba, nejlépe charakterizovaný trackem Blue Kite, je instrumentálkou plnou reverzně nahraných kláves, která zachycuje nejistotu, zda to krásné, co si z konce devadesátých let pamatujeme, není už jen řádně pokřivený obraz tehdejšího dění. Vlastní terénní záznamy – včetně křiku racků, vodopádu a klábosení na zastřešeném tržišti – kapela používá střídmě, stejně tak samply ze skladeb Lightning Seeds, Lighthouse Family, Honeyz nebo Natalie Imbruglii. Výsledek je vyklidněný mix Saint Etienne s příměsemi Everything But The Girl, experimentálních Lucky Pierre a ranných Goldfrapp.

Saint Etienne byli někdy obviňováni z příliš sofistikovaných konstruktů, které tu a tam znesnadňovaly přijetí jejich písniček širokou posluchačskou obcí na první dobrou. I've Been Trying To Tell You se takovou deskou mohla jednoduše stát – jenže se vyhnula doslovnosti. Díky tomu deska může fungovat i bez znalosti myšlenkového pozadí. Na druhou stranu, celý konstrukt ošemetné paměti spojené primárně s jedním obdobím přelomu 20. a 21. století se přeci jen týká především starší generace, která podobný časový úsek prožila a nastolené otázky si jednoduše může vzít za své. Desátá řadová deska Saint Etienne je důkazem, že pop i v dnešní době může být nosičem zajímavých myšlenek – lyrickým soundtrackem k podvědomému putování.

Saint Etienne - I've Been Trying To Tell You

Saint Etienne – I've Been Trying To Tell You

Heavenly/PIAS, 2021, 40:08

konceptuální pop

75 %

Tagy Recenze alb Saint Etienne
Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY