Rotten Mind stále stejní, jen zas o něco temnější

V mezidobí od poslední řadové desky Rat City Dog Boy stihl zpěvák a kytarista Jakob Arvidsson alias Jakob Mind vydat i sólový debut The One Who Got Away. Deska pro něj byla příjemným zpestřením, ale netrvalo dlouho a začal se opět věnovat své domovské kapele. V pořadí již páté album znovu nabízí povedený mix klasického punku s prvky post-punku a nové vlny.

Post-punkové a dark-wave prvky jsou na Unflavored zase o něco výraznější, ve zvuku a celkovém přednesu nicméně nijak zásadní změna nenastala. K jedné přeci jen ale došlo, a to k výměně na postu baskytaristy. Novou posilou je Liz Panella, která se ukázala býti správnou volbou. Vytušila, co muzika Rotten Mind vyžaduje, a svými jednoduchými, rovnými linkami dodává ten správný post-punkový šmrnc. Je to evidentní hned v úvodní Inflammable. Rychlejší tempa v kombinaci s melodickými, ale současně temnými vyhrávkami vytváří působivý efekt.

Z přítomných dvanácti skladeb se rytmicky vyjímá (I Ain't) One To Talk To s bicími a dunivou basou, v nichž lze slyšet ducha Joy Division, ale taky závěrečná Filled With Poison, která pro změnu evokuje Lords Of The New Church. Šlapající, pochodový rytmus obohacuje v refrénu titulní Unflavored. Pod kůži se vám pak zřejmě nejvíce zaryje No Dedication se silným refrénem a repetitivní kytarou. Vyloženě slabé místo zde nenajdete a Rotten Mind to do vás nekompromisně pumpují od začátku až do konce. 

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Za sedm let existence se Rotten Mind hudebně vyhráli, mají jasnou představu o tom, jak chtějí znít a kam patří. Určitě lze ocenit i celkový přístup, kdy kapela nezapomíná na své kořeny, udržuje si nezávislost a punkové základy. Pokud máte rádi energičtější muziku s jemně zkreslenými, řezajícími kytarami a osmdesátkovým nádechem, manchasterské klasiky Buzzcocks nebo Joy Division, jsou Rotten Mind kapelou pro vás.

Rotten Mind – Unflavored

Lövely Records, 39 min.

70 %