Předěláno #3: The Beatles – Norwegian Wood (This Bird Has Flown)
Tato rubrika nemá za cíl pouze představovat hity, evergreeny či šlágry. To by nestačilo. Její princip je v představování písní, jež se vžily nejen v původním, autorském podání, ale také v mnoha dalších verzích. Mnohé z nich bývají označovány za „lepší než originál“ a v nejednom případě se stává, že onu primární podobu málokdo zná – v některých případech se dokonce vedou spory, která to vlastně je. Při výběru písniček, o nichž si budeme povídat (a hlavně, jejichž coververze budeme představovat), nás nebude zajímat jejich provenience ani chronologie vzniku – a už vůbec ne hudební žánr, ze kterého vzešly. Folk, jazz, blues, rock, pop nebo muzikál, zajímavé skladby najdeme kdekoli.
Nejenže je tahle písnička jednou z nejkrásnějších na beatlovském albu Rubber Soul z roku 1965, ale rozhodně patří mezi jejich best of. A kromě toho je docela významným přelomem i v dějinách celé populární hudby západního civilizačního okruhu. Ačkoli je podepsána tradiční dvojicí John Lennon – Paul McCartney (přičemž hudební autorství je připisováno bez diskusí prvně jmenovanému a o tom, kdo z dvojice jakým poměrem přispěl k textu, se vedly dalekosáhlé spory), tím možná nejpodstatnějším, co si každý při vyslovení písně vybaví, je těch pár cinkavých tónů sitáru, na který hrál George Harrison, čerstvě zamilovaný do indické hudby, zejména sitárového virtuosa Raviho Shankara.
Tahle písnička byla skutečně zřejmě opravdu první, ve které byl sitár (nebo jakýkoli indický tradiční instrument) v popu a rocku použit. Poměrně brzy se jeho oživujícího zvuku chytili další, jmenujme třeba Rolling Stones v Paint It Black (1966), kde na něj hrál Brian Jones. Sám George Harrison pak sitár používal mnohem častěji jak v rámci Beatles (asi nejvíc ve vysloveně „indické“ Love You To na následujícím albu Revolver), tak na sólové dráze.
Norwegian Wood (This Bird Has Flown), zkracovaná běžně na pouhé Norwegian Wood, čehož se budeme nadále držet i my, se obratem po vydání stala hitem. A její výrazná melodie sváděla k coververzím, a to takřka okamžitým. Jejich přehlídka je nebývale stylově i žánrově široká a nechybějí ani vyslovené bizarnosti. Mezi prvními se jí zhostil už roku 1966 jazzový vibrafonista Gary Burton, který ji hodně zpomalil a uvedl na svém albu The Time Machine.
Ale zahanbit se nenechala ani starší jazzová generace. Fenomenální bubeník a bandleader Buddy Rich z ní udělal se svým orchestrem parádní koncertní číslo už v roce 1967.
A abychom zašli ještě dál, absolutní legenda velkokapelového swingu a starého rhythm'n'blues Count Basie vydal hned dvě alba coververzí písniček Beatles. To první natočil se svým orchestrem v roce 1966 pod názvem Basie's Beatle Bag, kde zpracoval hity z první beatlovské éry, a na druhém Basie on the Beatles v roce 1969 interpretuje písně pozdních Beatles, samozřejmě včetně Norwegian Wood.
Procházku po instrumentálních jazzových verzích Norwegian Wood zakončíme v roce 1996. Tehdy klavírista Herbie Hancock vydal s vyloženou „kapelou snů“ (John Scofield – kytara, Michael Brecker – saxofony, Dave Holland – kontrabas, Jack DeJohnette – bicí, Don Alias – perkuse) album příznačně nazvané The New Standard, na které nahrál písně vesměs z popového a rockového okruhu tak, jako by to byly jazzové standardy. A tak kromě hitovek například Prince, Peter Gabriela, Stevieho Wondera nebo Nirvany tady je i Norwegian Wood – mimochodem se skvělým muzikantským fórem, kdy do základní melodie na začátku uvádí Holland na kontrabas.
Stejně jako jazzmani ovšem poměrně rychle „zabrali“ na Norwegian Wood také další hudebníci. Kupodivu například desperát ze scény outlaw country Waylon Jennings, který už v roce 1966 písničku nazpíval na svoje album Nashville Rebel.
S hodně specifickou, řekněme latino-psychedelickou verzí pak přišel v roce 1975 brazilský zpěvák a kytarista Milton Nascimento, když ji nazpíval na album Minas.
Tím se pomalu dostáváme k několika pozoruhodným coververzím z míst, z nichž bychom je možná ani neočekávali. V roce 1993 natočil písničku například americký R&B-pop-hiphopový projekt P.M. Dawn.
O čtyři roky později pak sitárová romantika okouzlila ve své době velmi populární elektronickou kapelu Cornershop – není divu, když její složení bylo indicko-londýnské. A aby byla indická inspirace v tomto případě dotažena, skupina nazpívala Norwegian Wood na svoje album When I Was Born For The 7th Time v paňdžábštině.
Kromě mnoha a mnoha dalších světových interpretů, mnohdy i velmi slavných a kvalitních, na které už na tomto místě nemáme prostor, se bohužel pokusili o coververzi Norwegian Wood i někteří čeští interpreti. Například Aleš Brichta s Pavlou Kapitánovou, což nechť si laskavě okomentujte každý po svém.
Vrcholného výkonu ovšem dosáhl František Ringo Čech na svém albu 1983. Textař, jehož podivuhodný záběr sahá od naprostých bubblegumových škvárů přes celkem slušné normální rockové a popové písničky až po několik majstrštyků (třeba pro Pražský výběr) tady dosáhl skutečně vysokého stupně slabomyslnosti a z téhle překrásné písničky vlastně udělal ódu na punčochové kalhoty malých holčiček. Děkujeme, Maestro...
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
