Nová síla The Prostitutes: Inevitably Delayed potvrzuje návrat na vrchol

The Prostitutes se aktuálně profilují jako šestičlenná kapela. Druhá kytara přináší bohatší, vrstevnatější zvuk, který však zesílil nejen díky ní, ale i kvůli celkově plnější instrumentaci a propracovanější produkci.

Album otevírá překvapení: místo kytarovky zaznívá syntezátorová skladba We Are Not Alone. Po této šestiminutové synth-popové lahůdce osmdesátkového střihu s chytrým refrénem by posluchač čekal jinou atmosféru, než jaké se mu nakonec dostane. Už v následující Skid Row se ale na scéně objevují strunné nástroje, které se skladbou zasněně proplétají. Přichází temnější, post-punkový zvuk a vše postupně graduje. 

Pod názvem Breaking The Light of Day se skrývá jeden z největších klenotů alba. Dvouminutový energický kousek se se svými chytlavými kytarami, melodickými linkami a přesvědčivým zpěvem vyjímá nad zbytkem alba jako nejjasnější moment. Everybody's Crazy neztrácí na síle. I když je celkově klidnější, refrén ožívá lehkým tanečním rytmem, který jí nenuceně uvádí do pohybu.

Jestliže u zmiňované Skid Row dochází k jisté zvukové gradaci, platí to dvojnásob u titulní skladby Inevitably Delayed. Ta graduje až k téměř hypnotickému závěru, kdy se kytary snoubí se syntezátory a rozohněné bicí protínají tíživou, snad až gotickou, náladu. Poslední Take Me Or Let Me Go působivě završuje celou desku a její klávesové party jemně evokují The Stranglers někdy v době mezi alby La Folie a Feline.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Kapela vsadila na starou školu a zařadila na album jen osm skladeb. Tím se vyhnula přebytečnému materiálu, který by jen hluše vyplňoval prostor. Deska si tak zachovává kompaktní a promyšlenou strukturu, jež posluchače provází po celou dobu poslechu.

The Prostitutes na Inevitably Delayed natočili svůj nejsilnější materiál, přičemž zvuk alba je plný, bohatý a dokonale vyvážený. Tenhle návrat se povedl.

The Prostitutes – Inevitably Delayed

Empirica/Parlay Shop, 00:34:00

85 %