TOP 5 unikátních ladění kytary

1. Pštrosí ladění (The Ostrich Tuning)

Pštrosí ladění (angl. ostrich tuning) je typem triviálního ladění. Naladíte si totiž na každu strunu totožný tón, např. E-E-e-e-e'-e' nebo D-D-D-D-d'-d'. Termín „pštrosí ladění“ pochází od Lou Reeda, který měl kytaru naladěnou do unisono „éčka“ ve skladbě The Ostrich kapely The Primitives v roce 1965. Mimochodem, byla to první komerční skladba, ve které můžete slyšet triviální ladění kytary.

Bubenice Moem Tuckerová v rozhovoru pro časopis What Goes On? tvrdila, že Reedova „pštrosí kytara“ měla navíc odstraněné pražce a krátce po natáčení alba byla ukradena.

2. Salátové ladění (CABBAGE)

C-A-Bb-A-G-E ladění tvoří „křupavý“ akord C13 a v anglickém jazyce vytváří slovo CABbAGE, což je v překladu salát. Poprvé jsem toto „zeleninové“ ladění zaznamenal ve videu Roba Scallona, který si libuje v šílených nástrojích, kombinacích a všemožných hudebních podivnostech. Nicméně, už J. S. Bach – génius harmonie – postupoval podobně a v Umění fugy se slavně podepsal jako Bb-A-C-B (ve staré němčině se čte jako B-A-C-H). 

V jednom vtipném komentáři jsem zahlédl návrh ladění BAGGAGE (v překladu zavazadlo) pro sedmistrunné kytary. Nechcete si ho vyzkoušet a proslavit se na YouTube? Třeba jako Ichika Nito, který posunul CABBAGE o stupínek výše a místo Bb použil dvakrát B a B (české h) na sedmistrunné kytaře. Výsledkem je krásná kytarová fuga se znepokojivými souzvuky. 

3. Tritónová bonanza (Tritone Tuning)

Kytaru můžete naladit do C F# C F# C F# nebo podle Shawna Lanea do B F B F B F (B = H v českém hudebním názvosloví), které proslavil ve své fusion virtuózní skladbě Tri-7/5. Tohle fascinující „ďábelské“ ladění poskytuje ohromné možnosti pro hraní arpeggií, která se díky symetrickému rozložení tónů a větší blízkosti not dají zahrát v pekelně rychlých tempech. Jenom pro pořádek, tritón je interval zvětšené kvarty (nebo zmenšené kvinty, dle libosti) a váže se k němu mnoho pověstí z hudební historie. Nicméně, pokud si kytaru naladíte do tritónové symetrie, získáte navíc nástroj vhodný jak pro leváky, tak pro praváky. Rozhodně doporučuji vyzkoušet v praxi.

4. Andělské zvony mollového (add9) ladění

Asi hodně z vás bude znát nejběžnější alternativní ladění, jako je drop D ladění (DADGBE) a možná někteří dokonce i keltské ladění DADGAD, ale DADFAE je docela jiné kafe a asi vám bude chvíli trvat, než si v něm něco kloudného zahrajete. DADFAE je vlastně otevřené ladění D moll akordu s add9 (přidaným intervalem nóny).

Na prázdných strunách jsou všechny tóny, které potřebujeme k sestavení akordu D moll, plus interval velké nóny, která přidává úžasný rozměr add9. Základní tón D (6. a 4. struna), malá tercie F (3. struna) a čistá kvinta A (5. a 2. struna). A navíc máme zvukového žolíka v podobě velké nóny E (1. struna). Toto ladění hojně využili Opeth na svém albu Ghost Reveries z roku 2005.  

Můžete si také zkusit naladit variantu s velkou tercíí (F# na třetí struně) a experimentovat ještě dále.

5. Éterické ladění (Ethereal Tuning)

V roce 2019 bylo představeno světu díky japonskému virtuózovi Ichika Nito. Jeho členitá konfigurace DADbGbDbD alternuje všechny tóny kromě 5. struny A – přičemž žádný z nich se od výchozího bodu nevzdaluje o více než dva půltóny.

Je to fantastické ladění pro svěží zvuk durových melodických postupů a rozšířených tvarů akordů. Zkuste se vyřádit s disonancí paralelních oktáv na 4. a 2. struně nebo na 6. a 1. struně, kde dojde ke střetu se zmenšenou sekundou (Db vs. D – v hudební teorii takzvaná „příčnost“). 

„Rozdělím si kytaru na horní polovinu [6.-5.-4. struna, pozn. aut] a spodní polovinu [3.-2.-1. struna] a představuji si ji jako basu a vyšší registr klavíru. Střídám obě ruce tak, aby nedošlo k nechtěným pauzám ve zvuku. Tónů je mnoho..., protože je chci co nejplynuleji propojit...,“ popisuje svůj unikátní přístup ke hraní a ladění Ichika Nito.