Padesát tisíc skladeb denně. AI hudba zaplavuje platformy a muzikanti se v tom ztrácejí
Až 50 tisíc nově nahraných skladeb denně – všechny vytvořené výhradně pomocí AI. Taková je realita jen na Deezeru, kde umělá inteligence představuje už 34 % veškerého denního přírůstku hudby. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila ČTK a který mimo jiné ukazuje, že 97 % posluchačů nedokáže rozeznat hudbu lidí od hudby strojů. Ať už nás to překvapuje či ne, data potvrzují něco, čemu se hudební svět bude muset postavit čelem.
To, že tolik posluchačů nerozezná hudbu vytvořenou muzikanty od skladeb generovaných umělou inteligencí, mě osobně příliš nepřekvapuje. Co mě ale zarazilo, jsou čísla, která vyplynula z průzkumu, jenž si u agentury Ipsos nechal zpracovat Deezer: až 34 procent všech skladeb nahraných na platformu v průběhu jediného dne je vytvořeno pomocí AI. V absolutních číslech to znamená 50 tisíc kusů nové „hudby“ denně. To už není okrajový detail, ale tektonický posun v tom, co dnes plní streamovací služby.
Musím přiznat, že právě Deezeru dávám od počátku přednost a vždy mi připadal jako služba, která se k hudbě staví o něco zodpovědněji. To ostatně dokládá i fakt, že AI skladby začal sám aktivně označovat, právě ve jménu transparentnosti. Tohle je krok, který sice nic neřeší systémově, ale dává uživateli alespoň možnost vědomého poslechu.
Spotify jde opačnou cestou
Na opačné straně stojí Spotify. Švédský gigant loni oznámil, že od dubna 2024 budou odměny za zvukový záznam vypláceny pouze skladbám, které nasbírají alespoň 1000 přehrání za posledních 12 měsíců. Tento krok vzbudil oprávněnou kritiku – a není těžké pochopit proč.
Nezávislí hudebníci už tak bojují o každou setinu dolaru za stream, a přitom se mají poměřovat s přívalem automaticky generovaného obsahu, jehož množství lidská tvorba nemůže nikdy dohnat. V kombinaci s nejasnými pravidly pro trénování AI modelů na chráněných dílech se z hudebního streamu stává prostředí, kde se čím dál hůř dýchá.
Hudba jako práce, ne nekonečná datová řeka
Z průzkumu Ipsosu vyplynulo, že 70 procent lidí považuje AI hudbu za hrozbu pro obživu hudebníků. A mají pravdu. V okamžiku, kdy algoritmy generují desetitisíce skladeb denně, posouvá se pozornost i peníze pryč od lidí, kteří hudbu nevytvářejí proto, že je to snadné nebo rychlé, ale proto, že je to jejich způsob vyjadřování, jejich identita. Jejich práce.
Tenhle pohled mimochodem nedávno shrnul i hudebník, manažer a vydavatel Prokop Holoubek, když při příležitosti 15 let Bumbum Satori napsal, že label má být bezpečným místem pro umělce v dynamicky se měnícím světě, kde je čím dál těžší přežít. A dodal, že pro přežití nezávislé scény bude čím dál důležitější komunita podobně smýšlejících lidí, kteří se podporují navzájem.
A teď si představme fanoušky
Kolik z nich skutečně ví, co poslouchá? Kolik z nich chápe, že jejich předplatné jde z velké části firmě, nikoli umělcům? A kolik z nich si uvědomuje, že ten nejdůležitější okamžik hudby, tedy přítomnost, emoce, chemie mezi pódiem a publikem, se neodehrává ve streamovací aplikaci?
Stačí si pustit třeba aktuální koncert Radiohead v Madridu. I přes obrazovku je z něj cítit energie, která nejde ničím napodobit, natož vygenerovat. A být u toho naživo? To muselo být něco. Právě tenhle typ prožitku se nedá replikovat žádným algoritmem.
Co s tím?
Nemám jednoduchý recept. Ale věřím, že máme povinnost nahlas připomínat, že hudba není spotřební grafika, kterou lze generovat jako na běžícím pásu. Hudebníci prostě potřebují podporu, finanční i lidskou. A fanoušci potřebují slyšet jednoduchou věc: choďte na koncerty. Kupujte merch. Buďte součástí komunit kolem kapel, které máte rádi. Protože právě tam, v tom jednom sdíleném okamžiku, kdy stojíte metr od kapely a vnímáte každou křehkost, každý dech, každý pohyb, se děje něco, co žádná AI nikdy vygenerovat nedokáže.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
