Český hudební trh roste o 8,5 %. Streaming dominuje, do hry výrazně vstupuje AI

Český hudební průmysl si v roce 2025 připsal další růstový rok. Celkové příjmy dosáhly 2,38 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 8,5 %. Trend posledních let tak pokračuje a potvrzuje, že hudební byznys se i po pandemii a turbulentních technologických změnách stabilizoval.

Největší podíl na tom má dlouhodobě streaming. Ten dnes tvoří 65,6 % celého trhu a v roce 2025 vygeneroval 1,56 miliardy korun. Roste přitom napříč segmenty – předplatitelské služby meziročně posílily o 11,9 %, zatímco bezplatné varianty financované reklamou o 10,7 %.

Zásadní je i nárůst počtu uživatelů. Podle kvalifikovaného odhadu ČNS IFPI využívá placené streamingové služby v Česku už zhruba 2,6 milionu lidí. To je číslo, které ještě před pár lety působilo spíš jako ambiciózní strop než realita.

Vinyl neumírá

Vedle digitálního boomu stojí za pozornost i vývoj fyzických nosičů. Ty sice tvoří jen zhruba desetinu trhu, ale meziročně rostly o 6,9 % a přinesly 247 milionů korun. Vinyl i CD tak zůstávají důležitým doplňkem, ať už jako sběratelský artefakt, nebo součást koncertního merchandisingu.

Mírně rostou také příjmy z provozovacích práv, zatímco oblast synchronizace zaznamenala výrazný propad o 37,5 %. Ten může souviset s proměnami audiovizuálního trhu i změnou způsobu, jakým se hudba licencuje pro reklamu a film.

Umělá inteligence mění pravidla hry

Vedle čísel ale letošní zpráva silně akcentuje i téma umělé inteligence. Ta se podle zástupců průmyslu stává jedním z hlavních faktorů, které budou určovat další vývoj.

„Hudební vydavatelství jsou aktuálně průkopníky v nalézání potenciálu umělé inteligence. Aktivně spolupracujeme s technologickými společnostmi na nových produktech, jež umožní propojit umělce s jejich fanoušky zcela novými způsoby,“ říká Tomáš Filip z Universal Music. Zároveň ale upozorňuje, že technologický rozvoj musí mít jasné mantinely: „Hledání inovativních způsobů využití revoluční technologie musí jít ruku v ruce s důslednou ochranou lidské kreativity.“

Podobně mluví i výkonná ředitelka ČNS IFPI Petra Žikovská: „Hudební průmysl reaguje na tuto situaci proaktivně a přináší řešení, která umožní rozvoj AI, ale zároveň zajistí, aby byly zachovány férové podmínky pro uměleckou tvorbu. Stojíme za individuálním licencováním hudebního obsahu AI platformám.“

Domácí jména v čele

Žebříčky nejúspěšnějších nahrávek potvrzují pokračující dominanci domácí scény. Mezi alby se na předních příčkách objevují Viktor Sheen, Calin nebo Sara Rikas, mezi singly pak opět dominují jména jako Calin, Viktor Sheen nebo PTK s Yzomandiasem.

Zahraniční interpreti se prosazují spíše jednotlivě, typicky ve formě globálních hitů – například spolupráce Bruna Marse s Rosé nebo Lady Gaga.

Co z toho plyne pro muzikanty

Z pohledu aktivních hudebníků je trend jasný. Streaming dál posiluje svou roli hlavního distribučního i příjmového kanálu, zatímco fyzické nosiče fungují spíš jako doplněk a nástroj pro budování vztahu s fanoušky.

Do toho vstupuje AI, která může zásadně proměnit jak tvorbu, tak monetizaci hudby. Otázkou zůstává, jak rychle se podaří nastavit pravidla, která budou férová pro všechny strany.

Jedno je ale jisté – český hudební trh roste. A spolu s ním i tlak na to, aby tenhle růst byl dlouhodobě udržitelný i pro samotné autory.