Ondřej Kyas vydal dvojici alb Nahrávání světa mezi písničkou a tichem

Ondřej Kyas je tvůrce s mimořádně širokým záběrem. Brněnské publikum jej zná především jako spoluhráče a aranžéra ve skupině Květy, kde už dvě desetiletí spoluurčuje její neustále se proměňující zvukovou podobu. Mimo to je autorem několika oper, skládá scénickou hudbu a dlouhodobě se věnuje i vlastním projektům na pomezí klasiky, písničkářství a experimentu. O jeho sólových, doma natočených nahrávkách se v rozhovorech opakovaně obdivně vyjadřoval i Martin Kyšperský, kolega z Květů. Možná právě tato důvěra a povzbuzení sehrály roli v tom, že se Kyas – jinak spíše introvertní autor – rozhodl znovu po třech letech se svým materiálem vystoupit na světlo a nabídnout jej posluchačům. Tak se v katalogu labelu Polí5 na jaře nenápadně objevily dvě desky nazvané Nahrávání světa.

Samotný název Nahrávání světa není jen poetickou metaforou, ale i metodou práce. Kyas v něm vychází z fascinace tím, jak lze v hudbě zachytit nejen melodii a rytmus, ale i přítomný okamžik. Terénní nahrávky, ruchy, ozvěny všedního dne nebo drobná zaškobrtnutí se tu nestávají vadou, ale naopak cennou stopou – otiskem konkrétní situace a místa. Desky tak fungují jako deník, který si zapisuje zvuky místo slov. Zároveň jde o vědomý protipól k práci v kapele Květy, kde skladby vznikají ve společném dialogu a cíleném tvarování. V sólové poloze je Kyas mnohem intimnější, nechává nápady vyrůst bez zásahů zvnějšku a dovoluje jim zůstat v syrové podobě. Nahrávání světa je tak i pokusem zmapovat prostor mezi komponovanou písničkou a spontánním záznamem, mezi hudbou a tichem.

Mezi realitou a fantazií nás desky zavedou do Ondřejova světa hudby a hudebníků (V tichých postelích, Letní byt nebo Na nočním koncertě), do přírody (Močí na ovčín, Kolem kánonu nebo Polem). V dalších momentech projedeme i brněnskou MHD (Stojíš v tramvaji) nebo se vydáme do snových krajin (Najáda se koupe) či do světa vzpomínek (Polem). Sám Ondřej v krátkých poznámkách ke každé skladbě (najdeme je na Bandcampu) přiznává příbuznost s hudebním světem Oldřicha Janoty. To platí jak v lyrické, tak hudební složce.

Co na desce jako muzikanti oceníte?

První díl Nahrávání světa působí jako intimní vhled do Kyasovy domácí pracovny. Písně mají často jednoduchý, až folkový základ, ale autor je obohacuje o neobvyklé harmonické postupy a drobné zvukové vrstvy. V pozadí slyšíme ruchy okolí, šum či vrzání, které dodávají nahrávkám konkrétnost a křehkou autenticitu. Výsledkem je kolekce, která osciluje mezi křehkou písničkářskou poetikou (včetně jediného potenciálního hitu Smrt není má první holka) a zvukovým experimentem. Dvojka je naopak pestřejší a odvážnější. Kyas tu víc pracuje s aranžérskou invencí, sahá po bohatší instrumentaci a občas nechává skladby rozvinout do složitějších, experimentálnějších, avantgardnějších struktur. Zatímco první díl má spíše charakter sešitku s poznámkami, druhý už připomíná plnohodnotnou partituru. Stále ale zůstává věrný principu „záznamu světa“ – drobným ruchům a neuhlazeným detailům, které vytvářejí dojem zvukové koláže.

Folkový, minimalistický základ se mísí s postupy, které „okupují mezery mezi styly“. Desky se tak vymykají žánrovým škatulkám: jsou příliš experimentální pro folk a příliš písničkové pro ambient. Právě tato neuchopitelnost je jejich nejsilnější stránkou. Mezi výraznější momenty patří písně, v nichž se Kyasova civilní vokální poloha protíná s nečekanými akordovými zvraty nebo s terénními nahrávkami, které působí jako otevřená okna do jiných míst. Janota si podává ruku se slovenskou dvojicí Ursiny/Štrpka v tom, jak oba dokážou povznést svou neobyčejnou hudbou zcela běžné, každodenní chvilky.

Alba Nahrávání světa Ondřeje Kyase se objevila na světě bez famfár, pouze v digitální podobě za cenu, kterou sám posluchač uzná za vhodnou. V tomto případě bych doporučil podporou nešetřit. Výjimečnost desek i samotného autora si to rozhodně zaslouží.

Ondřej Kyas – Nahrávání světa I a Nahrávání světa II

Polí5; 2025; 00:41:01 + 00:43:32

85 %