Přejít k hlavnímu obsahu
Svůj koncept snění o lepším životě, které je koneckonců jednou z klasických lidských vlastností, tu Noel rozvijí po vlastní ose bez přidaného klišé. | Foto: Matt Crockett
Svůj koncept snění o lepším životě, které je koneckonců jednou z klasických lidských vlastností, tu Noel rozvijí po vlastní ose bez přidaného klišé. | Foto: Matt Crockett
Martin Hošna -

Na novou desku Noela Gallaghera se dá tančit s úsměvem na tváři

Čtvrtá řadová deska Noela Gallaghera nazvaná Council Skies se nese v pohodové atmosféře, nabízí rozšafné melodie, hluboké emoce, ale i předvídatelné rýmy.

Rušno bylo okolo reunionu Oasis, ke kterému nakonec nedošlo. Byla by to navíc i záminka, jak oslavit 30. výročí zlomové desky Definetely Maybe, jež odstartovala britpopovou mánii. Ba ne, kohouti Noel a Liam se jen tak neudobří – a možná dobře tomu tak. Oba jsou sólově zajímavějšími interprety, než když společně a rozhádaní v poslední etapě Oasis vydávali bezduchá alba, která byla spíše jen odrazem zašlé slávy.

Na desku Council Skies se dá tančit opravdu pomalým tempem, ale zato s úsměvem na tváři. Svůj koncept snění o lepším životě, které je koneckonců jednou z klasických lidských vlastností, tu Noel rozvijí po vlastní ose bez přidaného klišé. Otvírák I'm Not Giving Up Tonight má svěží letní nádech s lehce tikajícími bicími a snovou atmosféru, která nakonec neopouští většinu písní na albu. Stejně jako deska Car od Arctic Monkeys, i zde tepe kavárenská či pouliční nálada.

Ospale se budit či bloudit po budoárech má za cíl Dead to the World, nejzajímavější skladba alba, kterou překvapivě po svém na twitterovém účtu pochválil i Liam: „Jak může tak zlý temperamentní malý muž napsat tak krásnou píseň?“ Jemné brnkání akustických kytar má zvonivý charakter, v písni Open the Door, See What You Find to závěrem i psychedelicky haraší.

Svoji minulost v Oasis Noel nezapře v potemněle vypravěčské Trying To Find A World That's Been and Gone, postavené na barevných orchestrálních aranžích, či v Easy Now, hořké baladě plné bohatých melodií a chraplavého sboru. Zbytek alba je jak jinak než majestátní, do jisté míry předvídatelný a klanící se uctivě Beatles, například v případě There She Blows či Think Of Number, indierockové posmutnělé vypalovačce.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Noel Galagher a jeho High Flying Birds míří do akustičtějších poloh, než jak tomu bylo v případě domovských Oasis. Přesto Noel své kořeny nezapře. Jako kytarista rád střídá mollové a durové pentatonické stupnice, přičemž ty mají lehkou melodickou příchuť country. Deska Council Skies je z drtivé části oproštěna od jeho typického zkresleného zvuku a vypadá to, že kytary s polodutým tělem s humbuckery nechal odpočívat ve zkušebně. Jasným společným jmenovatelem tu je melodie, s níž Noel pracuje opět s vrozeným citem, podobně jako George Martin s Beatles.

Noel Galagher´s High Flying Birds Council Skies – Council Skies

Noel Galagher's High Flying Birds Council SkiesCouncil Skies

Sour Mash Records, 00:47:56

80 %

Tagy Recenze alb OASIS noel gallager Liam Gallagher

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Martin Hošna
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslové…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY