Přejít k hlavnímu obsahu
Benny Golson Quartet feat. Antonio Faraò v Jazz Docku | Foto: archiv klubu
Benny Golson Quartet feat. Antonio Faraò v Jazz Docku | Foto: archiv klubu
Ricardo Delfino - Po, 22.02.2021 - 15:00

Klubařina, to je dřina #14: Jazz Dock (Praha)

Kluby, sály a další koncertní prostory nejsou jen budovami s pódiem. Jsou to mnohdy regionální svatostánky koncertního umění, které krom cihel a malty pojí vášeň k hudbě klubařských srdcařů. V tomto seriálu vám přibližujeme příběhy vybraných českých hudebních klubů. Těch míst, kde krev, pot a slzy nejsou jen symbolikou, ale praxí. Těch míst, kde si po koncertě rádi dáte panáka se svými fanoušky na baru. Těch míst, kde lidé rádi stojí v předním řadách a nepustí se pódia, ani když jim záda valchuje circle pit. Klubů, na které se muzikantům vyplatí zacílit. Jen co to zase bude možné.

Nejdelší říční tok republiky proudící z divotvorné Šumavy až po jeho střet a spojení s dalším vodním gigantem české země na své cestě míjí nejednu krásu a kulturní unikum. Spojení Vltavy s hudbou není jen doménou Bedřicha Smetany a jeho stejnojmenné symfonické básně. Na jejím břehu, přesněji na její samotné hladině u Janáčkova nábřeží matičky Prahy, leží jeden z nejživějších a zahraničními giganty navštěvovaný prestižní designový klub Jazz Dock.

Koncem roku 2008 se tehdy ještě budoucí dramaturg klubu Jakub Zitko setkal s velkým milovníkem jazzu Vladimírem Ledererem, který právě dobudoval nový klub na břehu Vltavy. Chtěl, aby dramaturgie klubu byla zaměřena na kvalitu produkce, a hudba zde nebyla pouhou turistickou atrakcí sloužící jako podkres k večeři a sklence vína. 

Jak vidno z plejády zvučných jmen, cíl se více než podařil. Vystoupily zde osobnosti všech myslitelných odstínů jazzu, ale také příbuzných stylů jako je blues, funk, R’n’B, soul či folk. Vybrat z více než dekády historie dramaturgické skladby ty největší je úkol nevděčný, ale namátkou Lee Konitz, Benny Golson, John Scofield, Dave Holland, Joe Lovano, John Abercrombie či Steve Swallow. Velmi silně je také zastoupena skupina osobností, které utvářely směřování světového jazzu v posledních třiceti letech: Terrence Blanchard, Larry Goldings, Dave Douglas, Jojo Mayer, John Patitucci, John Medeski, Uri Caine, Chris Potter,  Chris Cheek anebo Richard Bona. V neposlední řadě mají své zastoupení také nejsoučasnější progresivní hráči, kteří určují vývoj tohoto žánru v USA a Evropě jako Donny McCaslin, Kendrick Scott, Becca Stevens, Kneebody, Nate Smith a mnoho dalších.

„Alfou a omegou Jazz Docku je jeho poloha. Ta je na jednu stranu úžasná, na druhou přináší od začátku i velké výzvy. Metr a půl pod naší podlahou teče řeka, která nám o sobě dala pořádně vědět v roce 2013, kdy se klub do poloviny zaplnil vodou. Janáčkovo nábřeží se navíc nachází v památkové zóně. A věřte, že si na nás památkáři smlsli,“ říká manažer Jazz Docku Jakub Lederer.

Jazz Dock na hladině Vltavy na Janáčkově nábřeží

Jeho slova doplňuje majitel klubu Vladimír Lederer v rozhovoru pro časopis Esprit: „Výstavbu moderní prosklené budovy od architektů Ivana Sládka a Jaroslava Ouřeckého schvalovali jedenáct let! To máte památkáře v Praze 5, městské památkáře, proslulý Národní památkový ústav, ministerstvo kultury a jeho asi sto různých odborů. Jedni památkáři řekli, že by něco dovolili, druzí jim vzkazovali, že jsou hlupáci.“

Dramaturgie Jazz Docku je strukturovaná podle různých kritérií. Například určité žánry znějí klubem v určité dny v týdnu. Konají se zde i několikadenní festivaly věnované jednotlivým nástrojům (Piano Days, Drums Days, Trumpet Days apod.) či zemím (Jazz z Polska, Swiss Jazz atd). Za roky své existence se pražský klub stal pravidelnou zastávkou turné hvězd světového jazzu spolu s londýnským Ronnie Scott's, pařížským New Morning, vídeňským Porgy & Bess či berlínským The A Trane.

Zástupci Jazz Docku přebírají cenu Venue of the year na Nouvelle Prague 2019, foto: fotoarchiv Nouvelle Prague

„Velký důraz klademe na podporu současné progresivní tvorby, a proto u nás běžné vystupují kapely jako TokDat, E converso, 4Step, Luboš Soukup Quartet, Vít Křišťan Trio, DoMa Ensemble, Tomáš Hobzek Quartet,Projekt Z, Vertigo, Muff, AKT trio, NTS či Mocca Malacco,” doplňuje obsáhlý soupis jazzmanů Jakub Zitko.

„Jazz dock je klub, kam se ráda vracím. Plynutí řeky a hudby dohromady mi dělá dobře. Zažila jsem hodně podniků a z různejch míst znám i pocit, kdy je muzikant spíš takovej anonymní výrobní prostředek k tomu, aby si turisti dali předražený drinky. V Jazz docku cítím, že je opravdu na prvním místě kvalitní hudba. A respekt k muzikantům. Ráda tam chodím hrát, ráda tam chodím poslouchat. Díky za něj." Ridina Ahmedová (HlasKONTRAbas, Hlasohled a další projekty)

Klub se pyšní i vlastním šestnáctičlenným jazzovým bigbandem Jazz Dock Orchestra, který vystupuje pravidelně každé třetí pondělí v měsíci. Inspirací pro tento nápad byl newyorský Vanguard Jazz Orchestra. Za tři roky své existence kolaboroval bigband s mnoha významnými hosty jako například Ben Wendel, Niels Klein nebo Brian Charette

Během let se klub Jazz Dock stal jakýmsi komunitním centrem, kde se muzikanti scházejí jednak kvůli svému vystoupení, ale také na koncerty ostatních kapel, nebo také po skončení produkce v jiných klubech. Vládne zde uvolněná tvůrčí atmosféra, kdy jsou živě diskutovány otázky dalšího vývoje jazzu, hudební estetiky i obyčejné kapelní problémy. Kapely se zde zakládají i rozpadají a vzniká opravdové podhoubí tolik potřebné pro dobrý vývoj českého jazzu.

Od loňského jara klub přidal ke svému portofoliu i střešní terasu, kde v teplých měsících probíhají pravidelné koncerty se vstupem zdarma.

„Asi nikdy nezapomenu na první moment, kdy jsem se octnul v Jazz Docku. Prvotní pozitivní šok z odvahy a nápaditosti, se kterou někdo dokáže zasadit  jazz klub do současné Prahy, vystřídalo další a o to milejší překvapení. 
Je to místo, kde jsem zažil ve všech patrech personálu a lidí spojených s klubem nehranou srdečnost a cit pro hudbu. Myslím, že i díky tomu všemu můžeme v Jazz Docku zažívat tak intenzivní pohodu při koncertech. Pokaždé je to pro nás svátek."
Zdeněk Bína (-123min.)

Aby zájem o vystoupení v klubu a s ním i tlak tisíců poptávek management ustál, zvolil zdánlivě jednoduchou rovnici kritérií. Na prvním místě je kvalita, dnes již také doprovázená dobrou sebeprezentací živými videi, fotkami a promotexty. Většinu koncertů, kterých je za normálních okolností až okolo šesti set za rok (během podzimu, zimy a jara dva koncerty denně – od 19 hod a 22 hod), pořádá produkce klubu sama. Na programu se podílí ale i spříznění promotéři a festivaly jako Mladí ladí jazz, Respect Festival, Jazzbit, Khamoro, Americké jaro, Femme Fatale a další. Častá je také spolupráce s institucemi jako Český rozhlas (každoroční Český rozhlas jazz festival), KJJ a VOŠ J.Ježka (pololetní, výroční a absolventské koncerty), Velvyslanectví Švýcarské konfederace, Polský Institut, Velvyslanectví Chilské republiky a mnoho dalších. Ne náhodou právě v Jazz Docku proběhly oslavy 5. narozenin našeho magazínu.

Richard Bona s Alfredo Rodriguez & Pedriot Martinez v Jazz Docku, foto: archiv klubu

Že jazzová klubařina není žádná suchařina podporuje Jakub Zitko historkou: „Perfektní odhlučnění klubu umožňuje, aby se občas „jamovalo“ až do ranních hodin. Hlavně v dávnějších časech se někdy stávalo, že hudebníci po jam session naskákali z terasy klubu přímo do Vltavy a plavali v lodní plavební komoře, která s námi sousedí. Naštěstí se nikdy nikomu nic nestalo.”

„Naší největší Achillovou patou je od počátku klubu absence klasické šatny pro kapely, máme jen malý prostor za pódiem, kde je stěží možné se převléct. To bylo bohužel dáno omezeným prostorem, který byl klubu vyčleněn pozemkem u Vltavy. U těch nejvýznamnějších světových hvězd to většinou řešíme tak, že jim pronajmeme hotelové pokoje v blízkosti klubu, aby po zvukové zkoušce měli možnost si odpočinout tam. Tuto situaci vtipně vyřešil například David Koller. Pronajal si loď kotvící podél Jazz Docku a tu jeho kapela využila jako šatnu," přidává k dobru Jakub Zitko.

Základní „jazzové“ nastavení kapacity klubu umožňuje usazení 74 diváků ke stolům a k tomu ještě 80-100 osob na stání. Prostor lze přizpůsobit na více míst na stání na úkor židlí. Obecně se dá říct, že klub pojme zhruba 150-200 diváků. Při vysloveně hybnějších elektronických produkcích (Jojo Mayer, Ghost Note či Ida Nielsen) volí vedení klubu výjimečně i vyklizení všech židlí a stolů a koncert na stání tak pojme až 300 lidí. Omezený výhled diváků v zadních řadách vynahrazuje velkoplošná obrazovka, na kterou je přenášen pomocí kamery obraz z podia.

Pérez & Patitucci & Blade, foto: archiv klubu

Závěrem ještě pár vět přímo od dramaturga klubu Jakuba Zitka: „Co bych doporučili začínajícím kapelám při jednání s kluby? Největším problémem dnešní doby je fakt, že hudebníků a kapel je obrovské množství a dá se říct, že poměrně velká část z toho je kvalitní. Je ale potřeba se zamyslet nad tím, čím je daná hudba přínosná nebo vymykající se běžné produkci. Pokusit se nalézt něco, co opravdu stojí za pozornost a může divákům nabídnout hezký kulturní zážitek. Hudba nemusí být vždy nutně jen originální a progresivní, ale může nabídnout třeba i autentickou a procítěnou interpretaci starších žánrů (typicky například jazzových standardů). Pokud kapela nabídne propracovaná aranžmá, sofistikované reharmonizace, či jiskrnou improvizaci, může najít své místo na slunci také. Vždy ale musí být vystoupení podložené kvalitním „řemeslem“, jednoznačným ovládnutím nástrojů a také jakýmsi entuziasmem, který vyzařuje z umělců, a pro divácké přijetí je zásadním. Pro prezentaci a nabízení dramaturgům je proto podle mého názoru důležité mít vytvořená kvalitní videa z živých vstoupení. Na nich asi nejrychleji poznáme, jak kapela hraje a jaká energie proudí z jejich hudby."

Nezbývá než doufat, že se do Jazz Docku zase brzy budeme moct podívat na standardní koncert...


Backline:
Piano Yamaha CX3 - ozvučené kondenzátorovými mikrofony, ale také klavírními snímači Yamahiko (používá například Herbie Hancock)
„Top“ řada bicích Yamaha Absolute Hybrid Maple + doplňky Gretsch 
basová sestava Ampeg SVT-3PRO a Ampeg SVT-610HLF, kontrabasové kombo Gallien-Krueger MB150S-112 III, klávesové kombo Roland KC 350 a 2 lampová kytarová komba Fender Hot Rod DeVille a Fender 65 Deluxe Reverb
Ozvučení:
analogový mixážní pult Allen & Heath GL 2800 
PA system RCF a odposlechové monitory EAW VFM 129 i

Tagy Klubařina, to je dřina Jazz Dock
Aktivně se zabývám bookingem (AMPromotions), kde zastupuji např. Beatu Hlavenkovou, teepee a další. Dále se také pohybuji v kulturním PR a správě sociálních sítí umělcům a kulturním organizacím, ve festivalové dramaturgii, produkci a fundraisingu. Kromě organizace komunitního Top...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY