Přejít k hlavnímu obsahu
Amanda Palmer v Paláci Akropolis | Foto: Michal Hradecký
Amanda Palmer v Paláci Akropolis | Foto: Michal Hradecký
Ricardo Delfino - Pá, 25.06.2021 - 15:00

Klubařina, to je dřina #16: Palác Akropolis (Praha)

Kluby, sály a další koncertní prostory nejsou jen budovami s pódiem. Jsou to mnohdy regionální svatostánky koncertního umění, které krom cihel a malty pojí vášeň k hudbě klubařských srdcařů. V tomto seriálu vám přibližujeme příběhy vybraných českých hudebních klubů. Těch míst, kde krev, pot a slzy nejsou jen symbolikou, ale praxí. Těch míst, kde si po koncertě rádi dáte panáka se svými fanoušky na baru. Těch míst, kde lidé rádi stojí v předním řadách a nepustí se pódia, ani když jim záda valchuje circle pit. Klubů, na které se muzikantům vyplatí zacílit. Jen co to zase bude možné.

Na území, kde císař Karel IV. rozkázal zřídit vinice, se dnes nachází kulturou prosycená městská část Prahy. V době protektorátu se městská čtvrť přejmenovala na Veitsberg neboli Vítkov. Obyvatelé si ale stejně svému domovu říkali lidověji. Žižkaperk. Žižkov. V této svérázné lokalitě je nejeden kulturní monument. Na původní součást Královských Vinohrad shlíží jedním okem ze svého pomníku na Vítkově šestnáctitunový vůdce husitských vojsk sochaře Bohumila Kafky. Shlíží i na impozantní stavbu Paláce Akropolis. Chtělo by se říci z oka do oka.

Mapping Spectaculare na fasádu budovy Paláce Akropolis | Foto: archiv klubu

Stavba je dílem architekta a stavitele Rudolf V. Svobody a její počátek lze datovat k březnu 1927. Na rozhraní Žižkova a Královských Vinohrad si Svoboda splnil sen o prostoru s kavárnou a divadelním sálem vybaveným nejmodernější technikou k projekcím filmů. V únoru 1928 byl Palác zkolaudován. Během 30. let obsadil divadelní sál František Filipovský se svým činoherním souborem a po prknech Akropole kráčely tehdejší osobnosti divadelní i filmové špičky. Během druhé světové války byl sál k občasnému promítání filmů. Po únoru 1948 bylo divadlo uzavřeno a sloužilo jako sklad a jídelna.

„Bude to podivný dům, v jehož různorodých prostorách bych našel skvělou hudbu, divadlo a výtvarné umění. Kam bych chodil na schůzky, na pivo, s přáteli tančit a bavit se do rána. Kde by se prodávaly věci, které jinde nejsou k dostání, a kde by se potkávali lidé, kteří jinde nejsou k potkání.” Rudolf V. Svoboda

V roce 1991 dům koupila Žižkovská divadelní a hudební agentura a za pomoci Nadace Pražská pětka zrekonstruovala a zprovoznila restauraci. Divadelní sál prošel rozsáhlou přestavbou a k divadelnímu programu se přidaly od roku 1996 také koncerty a další kulturní akce.

Architektonický detail od Františka Skály. Interiér vyhrál Grand Prix Obce architektů roku 1996, foto: archiv klubu

„Palác Akropolis je soused s nejlepším hudebním vkusem, kterého jsem kdy měla. I když ho mám dnes už za kopcem, nejspíš to tak zůstane. Těším se na srdcovky, které mi tam snad brzy přijedou, a vsadím se, že díky Akropoli ještě nějakou tu novou hudební lásku nejen potkám, ale i objevím. Díky za ty minulé i budoucí!" Bára Zmeková

Byť je koncertní činnost sálu Paláce oproti té divadelní historicky mladší, Akropolí prošlo nespočet zahraničních i českých hudebních velikánů různých žánrů. Namátkou například Avishai Cohen, Die Toten Hosen, Habib Koite, Jason Mraz, Killing Joke, Kosheen, Levellers, Marianne Faithfull, Megadeth, Nightwish, Pixies, Rachid Taha, Ronnie James Dio, Sepultura, The Residents, Youssou N’Dour, Hidden Orchestra nebo Ólafur ARNALDS, Little Dragon, Warhaus, Dub Pistols, Amanda Palmer, First Aid Kit, Hjaltalin, Jazzanova nebo Nouvelle Vague.

Z českých kapel si v Akropoli zahrála téměř všechna zásadní jména, od legendárních Psích Vojáků, Hudby Praha, Dunaje, přes Ivana Krále, Priessnitz, Vypsanou Fixu, Ecstasy of St. Theresa, Ohm Square, Dana Bártu až k aktuální generaci hudebníků jako Never Sol, Zvíře Jménem Podzim, Rest nebo Amelie Siba.

Koncerty pořádá přímo Palác Akropolis ale řada se jich koná v koprodukci s dalšími promotéry a agenturami. V minulosti se v klubu také konaly kapelní soutěže pod názvem FutureLine.

„Pokud je soutěž založena na divácké podpoře, vyhraje většinou ten, komu přijde nejvíc kamarádů a tím jsou mimopražské kapely trochu v nevýhodě. Podle mě mají hudební soutěže význam, když se propojí několik subjektů, které mohou kapelu někam posunout a takovým nápadům jsme do budoucna otevřeni. Jinak se nové zajímavé objevy snažíme obsazovat jako support ke slavnějším kapelám, kde mají šanci zahrát si před větším publikem. V letošním roce plánujeme využívat ke koncertům začínajících hudebníků i nově zrekonstruované Malé Scény a Jazzového baru, kde jsou menší pódia, ale zároveň nově doplněné o profi zvuk a světla,” říká hudební dramaturgyně Petra Ludvíková.

„V Paláci Akropolis jsem 14. 4. 2001 zažil ten nejzásadnější koncert svýho hudebního dospívání, islanďany Sigur Rós. Když tehdy odcházeli do zákulisí, věděl jsem, že se ve mně něco zásadního hnulo. A že až budu hrát na tomhle pódiu, bude to znamenat, že jsem ve svym usilování, stát se opravdovským hudebníkem, uspěl. Nakonec se ukázalo, že v tom to samosebou není. Ale přesto pro mne pořád koncerty v tomhle magickým sále příchuť zázraku splněnýho snu." Jakub König (KITTCHEN, Zvíře jménem Podzim)

Chinese Man | Foto: Barka Fabianová

„Vedle hlavního sálu pro 700 stojících (nebo 280 sedících) návštěvníků se nachází zázemí pro umělce. Backstage tvoří dvě prostorné šatny, kde můžou kapely relaxovat před koncertem, občerstvit se, připravit si playlist na večer, vyřídit maily, naučit se pár slov česky nebo se po cestě trochu prospat. Součástí je produkční místnost, což oceňují hlavně tour manažeři. A třešničkou na dortu bude salónek, který teď renovujeme a který kapely budou moct využívat jako zázemí po skončení koncertu,” doplňuje Petra.

„Akropolis Palác... Kromě tý prdlý fasády a smaženýho květáku s bramborama nahoře v hospodě si taky vybavím několik hraní, takový ty štukový ozdoby na zdech uvnitř sálu, který mi vždycky připomínaly "obrácený žaludek", šatnu a v ní dveře polepený. Křtili jsme tady desku Illustratosphere, viděl jsem v podpalubí poprvé Sisu Feher s Fehero Roché, zpíval jsem tu jako host Yukimi Nagano a Little Dragon, rozhovory jsem tu nejednou dával nahoře v baru, několikrát jsem se tu pěkně upravil a nad ránem odtud vrávoral domů... Bětka sem za mnou jednou přišla v novějch květovanejch šatech... Jo! Bady Zbořil jednou tady v Akráči "propil" kabát... A tak dále. Já to tady znám..." Dan Bárta 

Produkční prostředí bývá pestré na zapeklité situace a bizarní historky. Ani tentokrát o nějaký ten „špek” nezůstala Drbařina ochuzena. „Veselé jsou občas ridery a backline. Pro norskou skupinu Hurra Torpedo jsem třeba sháněla na koncert elektrospotřebiče. Místo klasických nástrojů totiž používali mrazáky, pračky, sušičky, toastery... no prostě na co si vzpomenete. Vienna Vegetable Orchestra zase měli rider plný zeleniny. Takže se místo do backlinové agentury Nomads of Prague jelo na nákup do supermarketu a kapela si pak ze zeleniny a luštěnin několik hodin připravovala čerstvé hudební nástroje. Ze sálu se po koncertě trousili diváci s úsměvem na tváři, když si odnášeli pod paží kusy dýní a dalších zeleninových instrumentů jako suvenýry,” vzpomíná dramaturgyně Petra.

Hurra Torpedo v Paláci Akropolis, foto: Michal Hradecký

Jakou radu závěrem má hudební dramaturgyně pro začínající kapely? Má smysl posílat nabídky koncertu mailem nebo jaké jsou šance vystoupit v sále? „Kapelám bych radila nejprve se zamyslet, jaké kluby oslovit, aby to mělo pro obě strany smysl – žánrově i kapacitou. Pokud kapela začíná, je lepší se zaměřit na menší lokální scény. Ono je samozřejmě lákavé hrát na velkém pódiu s dobrým zvukem, ale ve finále to může být kontraproduktivní a pro kapelu i frustrující, když nepřijdou lidi. Úplně jinak vypadá totiž 30 návštěvníků v klubu s kapacitou 50 a jinak v klubu s kapacitou 700. Co se týká komunikace, vždycky je jistější přímý kontakt než hromadný e-mail. Hromadných mailů nám přijde každý den několik desítek a někdy v tom množství přehlédneme i něco, co bychom přehlédnout nechtěli. A pokud to kapela myslí s hudbou vážně, tak určitě doporučuju nahrát si kvalitní živé video, ze kterého si pak pořadatel může udělat obrázek, jak by koncert vypadal. V dnešní době je ale velká část úspěchu i v tom, umět správně využívat sociální sítě. Ať už hrajete jakýkoliv žánr, vždycky se najdou lidi, které zrovna vaše hudba a váš styl osloví. Jen vás musí ve správnou chvíli objevit.“

A nakonec apel na vás: Máte s nějakým klubem sami jako muzikanti tak dobré zkušenosti, že byste ho do této naší „síně slávy“ chtěli doporučit? Nebo naopak zkušenosti tak špatné, že by se mu každý hudebník měl obloukem vyhnout? I na ty si posvítíme. Pište na redakce@frontman.cz.
_________________________________________________________________________
FOH speaker system: NEXO Geo S12, 6x GeoS1210, 2x Geo1230, 2x Subs Nexo RS18
FOH amp: 2x procesor Nexo NX242, 4x Camco Vortex6
FOH mix: A&H ML4000 40/8/2
FX rack drive: EQ KT 9340 Helix, dbx 162 (master comp), Yamaha SPX 2000, Lexicon PCM 81, T.C.Electronic D-TWO (dly/tap), CD MD deck Tascam
Mon EQ: 2x dbx 2231
Monitor box: 6x wedge 600W (FS1514 15“+1,4“, bi-amped), 4ch amps and crossovers QSC and BSS
Světla: 6x LED MAC 350 Entour, 6x LED MAC 301 Wash, 30x FFR - MFL PAR 64, 6x CP/90 240V Nota pc1200 plus, 6x CP/90 230V Tratto-2 15/28

Tagy Klubařina, to je dřina Palác Akropolis
Ricardo Delfino
Aktivně se zabývám bookingem (AMPromotions), kde zastupuji např. Beatu Hlavenkovou, teepee a další. Dále se také pohybuji v kulturním PR a správě sociálních sítí umělcům a kulturním organizacím, ve festivalové dramaturgii, produkci a fu…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY