Přejít k hlavnímu obsahu
Když Jan Freidinger zjistil, jak hudební průmysl funguje, tak o rebelství ztratil iluze. Chce to změnit | Foto: archiv JF
Když Jan Freidinger zjistil, jak hudební průmysl funguje, tak o rebelství ztratil iluze. Chce to změnit | Foto: archiv JF
Petr Horák - Pá, 13.08.2021 - 08:30

Jan Freidinger: Chceme to udělat tak, aby k nám jednou přijeli Coldplay

Dají se festivaly dělat opravdu ekologicky? Jedním z motorů v této oblasti je Jan Freidinger z Greenpeace, který má po ekologické stránce na starosti kapely na festivalu Rock for People Hope. Ten právě dnes začíná v Hradci Králové. „Nedohledali bychom podobný příklad z ciziny, že by stage byla poháněna vodíkem,“ hovoří o unikátní inovativní metodě vyvinuté v Česku. Zároveň je přesvědčen, že ekologie by mohla být jedním z výrazných hudebních témat. Zastává také názor, že podobný apel měl přijít mnohem dříve. Kapely by však měly být k tématu ekologie uvěřitelné.

Jak došlo k vaší spolupráci s festivalem Rock for People?

To je docela prozaické. V produkci RfP pracuje můj švagr, takže jsme se bavilil o různých věcech a také o tom, jak něco dělat „zeleněji“. Pak se to přetavilo ve spolupráci. Někdy před dvěma lety se řešilo téma plastu a plastového znečištění a my jsme jako Greenpeace vedli kampaň, která hodně rezonovala. Pak přišel COVID, spousta věcí se zpozdila a festivaly nebyly. Zelená témata však neusnula – naopak. Teď jsou všude po světě vidět už docela drastické dopady změn klimatu a dalších věcí, uvědomuje si to řada firem a myslím, že RfP byl vždy festivalem, který měl ekologii ve své DNA. My tam dokonce v roce 2011 slavili 20 let Greenpeace v Čechách. Tenkrát jsme tam měli stánek, zelené městečko a malou stage.

Ale nejde jen o festival samotný. Dlouhodobě se podařilo zamluvit areál U Letiště, teď se jmenuje 360 PARK, což dává do budoucna možnosti, jak to celé udělat udržitelné. Dají se tam udělat opatření, které se týkají energetiky, ale také nakládání s vodou, odpady, gastrem a podobně. Pro mě osobně je to zajímavé z toho důvodu, že jsem vždycky prosazoval zelená opatření, respektive zelenou politiku do legislativy a teď mám možnost to uvést do praxe. Je to zajímavé a je to výzva.

Hvězdou RfP Hope jsou Måneskin | Foto: RfP

Co vám osobně taková spolupráce dává?

Spolupráce je vždycky dobrá. Člověk tuší, jaké by to mohlo být v ideálním světě, a potom si to vyzkouší v praxi. Sám mám už zkušenost, když jsem v Praze otevíral jednu kavárnu, že když se člověk z toho velkého obrazu dostane na mikroúroveň, ne vždycky je to jednoduché. Ale je to výzva, hledat nové cesty. Musím říct, že lidé i firmy jsou mnohem otevřenější než před 10 lety.

Před deseti lety jsme byli trošku za marťany. Teď se situace se úplně obrátila a řada firem to začíná hledat. Mají své mateřské firmy na Západ od nás a tam je vývoj o několik let vpředu. Zčásti je to tedy tlak mateřských firem a může to být i k nelibosti manažerů a některých dalších firem, protože na to zatím nejsou nastavení. Další element jsou peníze, které k nám proudí z EU. Většina jich je podmíněna tím, že tam jsou zelená opatření. Třetí oblast je tlak samotných spotřebitelů a konzumentů. Hlavně mladá generace je na to daleko citlivější. Když se tohle všechno dá dohromady, je ten vliv docela silný.

Jakým způsobem je taková věc, jako je vodíková stage, využitelná pro muziku?

Je to jednoduché. Je to stage, ale může to být cokoliv – třeba automobil. Prostě něco, co je napájené elektřinou. Většinou se užívaly nějaké dieselové agregáty, tady to napájíte vodíkem. To neznamená, že byste ho spalovali jako v raketách, ale vyrábíte z něj elektřinu. Odpadním produktem je jenom voda.

H2BASE v praxi | Foto: RfP

V čem je unikátní technologie H2BASE, kterou vynalezli čeští inženýři?

Já si myslím, že je unikátní minimálně v tom, že je v praxi k dispozici. Ta technologie obecně je známá už dlouho, v menších prototypech se to tu a tam objevuje. O vodíku se uvažuje jako o jednom z důležitých elementů celého přechodu od fosilních zdrojů k obnovitelným. Zatím se ukazuje, že tím úzkým hrdlem bývá akumulace elektřiny, protože ony jí dokáží vyrobit docela dost, ale někdy ji potřebujete vyrobit v momentech, kdy ji zrovna nemáte. Tohle je věc, které vodík pomáhá – když máte přebytek elektřiny, vyrobíte vodík, který později můžete zpátky převést na elektrickou energii. Je to stejné, jako když máte přečerpávací elektrárnu.

Dá se předpokládat, že by se taková technologie dala rozšířit i na další hudební festivaly do světa?

To si myslím, že jednoznačně. Musím zmínit, že to není náš produkt – vyvinula to česká firma DEVINN a jedním z cílů je ukázat na RfP, že to funguje a je to použitelné. Nikde jsme nedohledali podobný příklad z ciziny, že by stage byla poháněna vodíkem. Víme, že ve Francii byly nějaké ukázky, ovšem že by někdo zkusil pohánět celou stage, to je světová premiéra. Tohle opravdu může být česká stopa. Vždycky jsme kopírovali to, co se děje venku, ale v tomhle cítíme příležitost, že se přihlásí zahraniční festivaly a že to budou chtít.

Ten název RfP Hope jsem osobně měl spjatý s tím, že jde o naději. Myšleno tak, že jde o festival po koronaviru. V kontextu toho, o čem se nyní bavíme, to může mít širší podtext. Mohlo by jít o naději na obnovitelné zdroje.

Tak to je dobré. To nás popravdě ani nenapadl (smích). I když je letošní festival dobře obsazený, je z logických důvodů v menším formátu než normálně a my si řadu těch věcí můžeme otestovat. Pro nás je to začátek cesty, která bude pár let trvat. Výsledkem by ale mělo být, že budeme nejen uhlíkově neutrální, ale také že budeme jeden z nejzelenějších a nejprogresivnějších festivalů.

Třídění na festivalu | Foto: RfP

Máte nějakou informaci, že by některá z těch kapel, které potvrdily účast, řekla: Jo, tam chceme, protože oni to dělají takhle a zaměřují se na ekologii?

Já si myslím, že ne (smích). Ono to bylo strašně hektické. Jsou tu ale kapely, které řekly, že nebudou hrát a nebudou jezdit na turné, dokud to nebudou schopni udělat udržitelně – třeba Coldplay. To je takový náš velký stimul, udělat to tak, aby mohli jednou přijet.

Co znamená pojem green touring?

O tom bude také debata na festivalu. Na to já nejsem úplně expert. V našem areálu můžeme udělat řadu věcí. Můžeme ho ještě více ozelenit a adaptovat ho na probíhající změny klimatu. Můžeme rozšiřovat biodiverzitu, třeba vytvořit hmyzí hotely a takové další drobné věci. Můžeme vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů a postarat se o dobré hospodaření s vodou. Všechno tohle je v naší moci.

Ale samotná doprava těch kapel, to je oříšek. To obrovské množství materiálu, když vyrazí velká kapela na turné, to ještě nemá nikdo na světě zvládnuté. My se o to snažíme. Z Ameriky to bohužel zatím nijak nejde než letecky, ale po Evropě se nabízí spousta možností. Existují firmy, které využívají biodiesel nebo jdou cestou offsetů, to znamená, že si to svoje znečištění kompenzují, ale to je pro nás poslední řešení. Protože nemohou všichni na světě všechno offsetovat. Hledáme tedy dál. Myslím si, že to ještě pár let potrvá. Taková futuristická věc jsou kamiony na vodík nebo biometan. Když se vyrábí elektrolýzou vodík, tak dalším stupněm je výroba zemního plynu. Na to už kamiony také jezdí. Náš plán je, aby za pár let mohli ti Coldplay přijet.

Nabízí se v dohledné době i v hudbě nějaká podobná inovativní metoda, která by mohla ušetřit naši planetu?

Týká se to hlavně věcí kolem samotné hudby – třeba gastronomie. My lidem neříkáme, že nesmějí jíst maso nebo něco podobného. Udělali jsme nějaká pravidla, abychom zajistili co největší udržitelnost, ale zároveň ta gastra nepotopili. Takže je tam velká nabídka veganských a vegetariánských bezmasých jídel a u některých komodit jsme řekli, že by tam neměly být vůbec, protože nejsme schopni zaručit, že jsou z udržitelných zdrojů. Motivujeme taky stánkaře, aby naprosto omezili používání jednorázových plastů. Využíváme co nejvíce vratné, znovu naplnitelné věci. Vytváříme systém na zálohování hliníku, hliníkových plechovek a pet lahví. Samozřejmě bychom se chtěli obejít úplně bez nich, ale je tam zkrátka problém s pitnou vodou. Nenašli jsme alespoň pro letošní rok jiné řešení.

Důležité je, že všechno nádobí budeme kompostovat. Snad to vyjde. Jsme domluveni s hradeckými službami, že si to otestujeme – plastového nádobí je totiž celá řada, obecně s kompostováním bioplastu nemáme moc zkušeností. Po letošním ročníku budeme vědět, co funguje. Gastro odpad budeme vozit do bioplynky. Spočítali jsme si, že třídíme čtrnáct druhů odpadů, a hledáme cesty, jak se to bude zpracovávat. Tohle je tedy jedna velká oblast.

Pak je to stavba celého toho areálu. Kolegové, kteří jsou z produkce, udělali skvělý kus práce. Nejdříve vznikla menší zóna, kde bylo Léto v parku. Tam je všechno pouze z materiálu, který jsme tam našli nebo jsme ho zrecyklovali. Snažíme se, aby se co nejvíc věcí znovu využívalo a opravovalo a aby se maximálně používaly materiály, které jsou obnovitelné. Samozřejmě se někde bude muset použít třeba beton, ale chceme to minimalizovat. Myslím, že v dnešní době, kdy se stavební materiál prudce zdražuje, to není pouze zelený, ale i ekonomický přístup.

Festivalové šapitó | Foto: RfP

Jaké osobnosti festival RfP navštíví a budou zde mluvit o ekologii?

V blocích budou čtyři debaty, které se budou věnovat ekologii. Greenpeace v ČR oslavilo 30. výročí a na festival se letos vrátí. Bude tam recyklační dílna a solární zmrzlina pro návštěvníky ekologických debat. (Je mražená solární energií.) Budou tam i nabíjení telefonu z obnovitelných zdrojů.

My tam budeme mít prezentaci „Jak se chrání Amazonie z Hradce Králové“. Chceme ukázat, že člověk z Česka může ovlivňovat celý svět pomocí několika příběhů, které vznikly u nás. Budeme snažit lidem přiblížit, že vlastně pár takových náhodných akcí tady v Česku má smysl. Je to trochu spojeno s tím gastrem a původem potravin, které jíme.

Pak tam bude představení vodíkové scény a DEVINNU Paula Schurinka, což je propagátor obnovitelných zdrojů. Bude mluvit o praktických zkušenostech a o možnostech využití vodíku.

Jaký je váš vztah k muzice? Jste muzikant, hrajete někde?

Tohle je hodně nepříjemná otázka (smích). Já jsem hudebně úplně hluchý. Mě když vyvolali na hudebce, abych zpíval, tak se celá třída začala smát už dopředu. Jednou po mě učitel chtěl, abych zazpíval Ktož sú boží bojovníci. Já to zazpíval procítěně, protože ta písnička se mi líbila, a on si asi myslel, že si z něj dělám legraci. Hnal mě do ředitelny, že to zpívám schválně falešně (smích). Hudbu jsem však prožíval, poslouchal jsem hodně punk a s hudbou a hudební produkcí mám spoustu zážitků.

Performeři Kiki House of Ambitchous patří do doprovodného programu | Foto: archiv RfP

Sledujete vývoj české nebo zahraniční hudební scény?

V tom mám jisté rezervy. Kapely na festivalu neznám. Já jsem dospíval v 90´. Sice jsem neměl rád popkulturu jako MTV a podobně, nicméně se to na vás linulo. Teď mám pocit, že když si pustím rádio, tak tam hrají starší pecky z 80´, to nechápu. Nejsem na Tik Toku nebo podobných sociálních sítích, hudba se ke mně nedostává a já ji aktivně nevyhledávám. A s léty se můj hudební vkus pomíchal. Kromě punku poslouchám i folkovou hudbu a ještě jsem dost konzervativní. Když si mám něco nového poslechnout v autě, tak to jsou kapely typu Oasis nebo U2.

Sledujete hudební umělce, kteří upozorňují na ekologii ve své tvorbě nebo se hlásí k hnutí Greenpeace?

Ano. Já je sice neznám, ale naše merchandisové oddělení dělá třeba rozhovor s Benem Cristovaem, který tam bude mimochodem v debatě také vystupovat. Já o něm moc nevěděl, což je docela ostuda. Natáčeli jsme nějaké video o odpadech a zálohování a já si myslel, že už neexistuje nebo že je to takový pohrobek Superstar. Jenže ono je to jinak – on je hvězda sociálních sítí a hodně se v ekologii angažuje.

Vloni v listopadu oznámila britská skupina Coldplay, že nepojede turné k novému albu Everyday Life a jako důvod označila obavy o ekologickou zátěž, kterou taková koncertní šňůra způsobuje. „Náš sen je mít show bez použití plastu, poháněnou solární energií,“ prohlásil zpěvák Chris Martin. Dokud to nebude možné, Coldplay prý nebudou koncertovat. Co na takový postoj říkáte?

Podle mě je to dobře. Dokonce si myslím, že ty kapely měly být razantnější a mělo to přijít už třeba před 10 až 20lety. Vždycky jsem měl oblast hudby, kultury spojenou s tím, že se tam o problémech mluví. Tam se to dalo vykřičet a myslím, že to mohlo být daleko ostřejší. Pravda, že když mi kolega vyprávěl, jak hudební průmysl funguje, tak jsem o tom rebelství trochu ztratil iluze. Myslím ale, že tenhle příklad je strašně důležitý. To je věc, která dřív nebo později nastartuje lavinu.

Dá se podle vás předpokládat, že by se téma ekologie stalo jedním z hlavních témat hudebníků a hudební tvorby?

To je složitá otázka. Já si myslím, že by to měl být mix a mělo by to být ze strany hudebníků uvěřitelné. Ekologie je velké téma, ale byl bych nerad, kdyby vznikaly kapely jen proto, že to je prostě móda. Stejně jako jsem to nesnášel punkové kapely, které jely na té módní vlně, když jsem byl punkáč. Dobrá je nějaká diverzita. Ano, dobré je nějaké album nebo kompilace několika významných interpretů, ale ne kapela, která by jela jen jednu linku. Tady v Česku už se objevují takové vlaštovky. Kromě Bena Cristovao se tomu hodně věnuje třeba Tomáš Klus nebo Xindl X.

Myslíte, že hudba může, podobně jako například v 60. letech v éře hippies, vést k celospolečenskému povědomí o tom, že globální oteplování existuje?

Klimatické hnutí existuje a na Západ od nás je velmi silné. Angažují se v něm statisíce lidí, studenti stávkují za klima a nabaluje se na to celá řada organizací. Ale nevidím tam zatím spojitost s hudbou, jako bylo právě hippies, punk nebo nějaké hnutí k tomu. Hudba tam také je, ale není takovým symbolem. Možná je to tím, že každý poslouchá trochu něco jiného a je to hodně různorodé.

Já tomu moc nerozumím, ale mám za to, že vznik megastar a hnutí spojených s hudbou je v dnešní době daleko složitější. Taky mám pocit, že moje generace přichází o kontakt s tou mladší hudbou. Nemají k tomu zkrátka jak přijít.

Můžete nám přiblížit svoji činnost v Greenpeace?

Já připravuju kampaně po obsahové a strategické stránce. Je potřeba mít osvětovou část, kde lidem vylíčíme problém, a pak trošku tlačit na firmy, protože ty nejen prodávají produkty, ale hodně ovlivňují i legislativní nastavení. Ono se říká, že nám to sem padá z Bruselu, ale to není úplně pravda – ta nařízení schvaluje česká vláda, čeští europoslanci v parlamentu, v senátu a řeknou si k tomu svoje. Jsou to zástupci různých uskupení, takže je důležité, aby byznys věděl, co lidi chtějí.

Když jsem přišel do Greenpeace, tak jsem se hodně věnoval tématu toxických látek. To byla doba, kdy vrcholilo schvalování evropské legislativy o nových pravidlech pro chemické látky. Mojí láskou je voda a oceány, takže i tady v Česku jsme paradoxně vedli oceánskou kampaň. To je jeden příkladů, že když se rozhoduje o globálních tématech, tak i Česko má svůj hlas. Je tady také téma odpadů. Připravoval jsem a vedl plastovou kampaň. Témat byla celá řada.

Teď je hlavním tématem změna klimatu a že lidstvo žije na dluh. Je taková skupina vědců, která spočítala, že někdy v červenci spotřebujeme všechno, co planeta za rok vyrobí, a poté žijeme na dluh. Na jedné straně se řada firem snaží, protože žije z obnovitelných zdrojů a omezuje odpad, ale zároveň naráží na to, že potřebuje růst a uspokojit akcionáře. Udělají třeba opatření, že použijí 50 % recyklátu, ale stejně potřebují tu Coca-Colu uvést na trh v nějaké nové zemi, kde třeba vůbec není odpadové hospodářství. Takže se na to napíše, že je to láhev, která je z půlky recyklovatelná, ale v zemi, kde se plasty netřídí skončí někde ve směsi nebo tak.

Je to strašně zajímavá debata, protože tady se volá po systémových změnách. Nikdo nemá úplně jasno, jak by to mělo vypadat, ale všichni tuší, že je ten systém zkrátka neudržitelný ze své podstaty. Člověku se trochu svírá žaludek, protože nevidí to světlo na konci tunelu.

Tagy Rock for People Jana Freidinger ekologie

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Horák
Miluji grungové kapely 90. let. Považuji se za velkého fanouška kapely Pearl Jam. Dokonce jsem se za tímto účelem vypravil do USA, abych viděl jejich koncert. Za svůj nejintenzivnější hudební zážitek považuji jejich pražský koncert v roce 2012. Mojí srdeční záležitostí je třeb…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY