Přejít k hlavnímu obsahu
Ellie se projevuje jako pragmatik, což je ale v hudebním průmyslu výdělečné a odpustitelné zároveň | Foto: Universal Music
Ellie se projevuje jako pragmatik, což je ale v hudebním průmyslu výdělečné a odpustitelné zároveň | Foto: Universal Music
Martin Hošna - St, 05.08.2020 - 12:00

Emotivní pop Ellie Goulding našel svoji identitu

Po pěti letech vydala britská zpěvačka svoje čtvrté album Brightest Blue, na kterém překvapuje svým intimním písničkářstvím a emotivní hloubkou.

Po popových hitech Lights, Burn nebo Love Me Like You Do z filmového trháku Padesát odstínů šedi jako by se nyní slehla zem. Z Ellie Goulding se na Brightest Blue stala sebevědomá písničkářka, která na „dvojalbu“ chrlí temperamentní melodie, ovšem bez jakýchkoli pozlátek nebo přebujelé produkce.

Její folktronikové kořeny ustoupily autentickým orchestracím či aranžím, které jemně ovívají hlas Ellie, jenž se projevuje jako ten nejdokonalejší nástroj. Dynamicky tepe, jindy tiše šeptá nebo skáče po modulační trajektorii společně s hypnotickým beatovým doprovodem. Sázka na přirozené hudební nástroje se vyplatila. Čistý klavír nahradil mainstreamové syntezátory a nechal tak dostatečný prostor pro výrazný vokál, který otevírá zpěvaččino nitro, ztrpčené nenaplněné milostnými avantýrami a současné narcistní doby. Písničky plují ve středním tempu, v crescendu i decrescendu doplněné o a cappela sbory se snaží nalézt mír uprostřed chaosu a dysfunkčnosti mezilidských vztahů.

Třiatřicetiletá Ellie jako skladatelka značně vyzrála, o čemž nejvíc vypovídá introspektivní lyrika, která intenzivně zkoumá její psychiku. Brightest Blue není rozhodně deskou na jeden poslech. V převažující monotématičnosti hudebních struktur, které plynule na sebe navazují, si nakonec ale každý najde kouzlo nevysloveného okamžiku.

Co na desce (ne)oceníte jako muzikanti?

Zatímco drtivá většina písniček se drží v pomalém atmosférickém tempu, druhá polovina desky, o níž zpěvačka sama hovoří jako o vlastním alter egu, skáče naopak v RB rytmech a je vyšperkovaná řadou producentů a hiphopových hostů. Kolekce singlů z let 2018-2020 zní až banálně hitparádově. Upřímná výpověď Brightest Blue si nakonec nechává otevřená vrátka pro rádiový mainstream, který tu je v těsném sepjetí s indie popem. Ellie se nakonec projevuje jako pragmatik, což je ale v hudebním průmyslu výdělečné a odpustitelné zároveň.

cover

Elle GouldingBrightest Blue

Universal Music – cca 60 min.

65 %

Tagy Recenze alb Ellie Goulding
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslo...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY