Debutové album Švindlu je krátké a přímočaré
Litoměřická parta Švindl sice funguje už od roku 2008, studiově aktivní ale zatím příliš nebyla. Po dvou EP Švindl (2012) a Falešný zprávy (2018) se sestava trochu pročistila, zůstal zakladatel, zpěvák a baskytarista Fíďa spolu s kytaristou Krejčákem, které loni doplnila čerstvá posila v podobě bubeníka Romana. Spolu pak natočili debutovou dlouhohrající desku Teď nebo nikdy!
Švindl naživo upoutají svým energickým, rázným projevem bez zbytečných kudrlinek. Z muzikantů na koncertech vyzařuje radost, nadšení a oddanost undergroundové, potažmo punkové kultuře. Všechny zmíněné atributy se triu podařilo dostat i na studiovou nahrávku.
Nahrávka je sice míněna jako album, ale nebojte, Švindl vás o moc času neokradou. Deset skladeb totiž zvládli vměstnat do pouhých třiadvaceti minut, a to, jak už víme, je pro dnešní dobu naprosto ideální stopáž. Hned od první skladby Teď nebo nikdy trojice do posluchačů pumpuje rychlý a melodický punk rock. A pokračují s 21. stoletím nebo hned následující 910, kde se jako host ukáže Kečup z pražských Fialek.
Už po pár vteřinách je jasné, že velkou inspirací jsou pro Švindl Ramones, a co se týče hudební stránky, zdá se, že i jako jedna z mála tuzemských kapel umí jejich styl věrně interpretovat. Různé pokusy jiných formací z minulosti většinou ztroskotaly v momentě, když došlo na bicí. Bubeníkovi Švindlu ale osminy a rychlá hi-hatka nedělají problém a celkově je z jeho hraní cítit jistota a přehled. Kytara s basou mu zdatně sekundují, a tak se v tomhle směru litoměřičáci blíží spíše tomu, co se v rámci punku produkovalo u sousedů na Slovensku.
Frázování občas působí poměrně kostrbatě a zvolená slova jsou někdy ne úplně ideální, takže to pak může působit jen jako převyprávění určitého příběhu bez jakýchkoliv úprav a přizpůsobení pro píseň. Nakonec tento nedostatek ale přijmete a berete jej za jakýsi trademark kapely. Švindl navíc umí nabídnout chytlavé refrény jako třeba ve skladbě Kluby.
Melodické doprovodné vokály jsou pak v kontrastu se zpěvákovým drzým, spratkovským, třeba i někdy neladícím projevem. Zpomalení ani nějakého výplňového intermezza se nedočkáte, jede se pořád na plný plyn. Dokonce se ještě přiostří, a to ve skladbě Nonstop On-Call nebo taky v Erebus a Terror, do které se podařilo nenásilně vpašovat i zvuky syntezátoru.
Co na albu oceníte jako muzikanti?
Švindl nepřináší do žánru nic nového, ale to asi není jejich cílem. Důležité je, že svým přístupem trochu pozvedávají jeho u nás ne příliš valnou úroveň. Kvalitní rytmika je důležitá a Švindl mají tuhle stránku zmáknutou. Nic nepokulhává, nic není pomalé ani naopak zbytečně rychlé, písně jsou krátké, tudíž naplňují vizi Johnnyho Ramona: „Když se písnička nelíbí, tak alespoň dlouho netrvá.“ Příjemná záležitost.
Švindl –Teď nebo nikdy!
Cecek Records, 00:23:15
punk rock
65 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
