Čtvrt na smrt výrazně vystoupili z lokálního hlučně písničkářského stínu

I když se Jan Vacík pohybuje na hudební scéně patnáct let, jeho předchozí kapely Airbag a When We Collide tuhou skořápku lokální známosti neprotrhly. Podobný scénář se odehrával i u jeho nové formace Čtvrt na smrt. Zde ale kapele klacky pod nohy hodila především kovidová pandemie. I důsledkem toho se o existenci personálně pučící skupiny, která vlastním nákladem vydala zajímavé desky Držím Ti pěsti a A furt to nestačí, moc posluchačů nedozvědělo. A to přesto, že kapela odehrála i v této zjitřené době více než dvě stě koncertů a v letošním roce dokonce vozila své fanoušky na víkendová turné starou Karosou v rámci tzn. Nepravidelné linky.

Během let se sestava kapely ustálila na sedm členů: Jan Vacík (zpěv, kytara), Jiří Sejf (bicí), Jakub Hartmann (baskytara), Anežka Urbanová (baryton a tenor sax), Anna Kurková (příčná flétna, alt sax), Dalibor Hrubeš (elektrická kytara) a Eliška Brejchová (zpěv). Čtvrt na smrt pak tu a tam doplňuje cellista Keishiro Mikawa v roli hosta. V tomto složení hudebníci připravili novou desku Láska. Vždycky., kterou natočili ve studiu Jámor pod producentským dohledem ostříleného Ondřeje Ježka. Je čas na mediální restart septeta!

Minulá deska A furt to nestačí moc pozitivně na první dobrou nepůsobila (např. Apel). A tak přišel vnitřní kapelní slib, že další album nebude tak temné. „Celospolečenská situace se sice nezlepšila, ale zkusil jsem přestat bojovat s větrnými mlýny a spíše se soustředit na věci, které můžu aspoň trochu ovlivnit. V textech tak mluvím především sám k sobě a doufám, že se s tím někdo ztotožní,“ přemítal po vydání desky Jan Vacík. A jaká jsou to témata? Rozhodně méně politická. Už textem nesviští žádní Kalouskové, ale podobně jako Zrní se sedmička ve skladbách obrací spíše k partnerským momentkám (Vo ni) nebo dění v rodině (Táto nebo Pro Elišku). Zen, o kterém Jan Vacík mluví v souvislosti s bezproblémovým nahráváním v Jámoru, se obtiskl do punkově našláplé, ale textově úsporné Stačí říct. Přesto Čtvrt na smrt už z podstaty věci nedokážou mlčet; na desce tak najdeme jasnou reflexi rusko-ukrajinskému konfliktu v S tebou nikdy a i v dalších skladbách (přes energické vyznění) prosvítá těžko skrývaná skepse. „Žijeme v nejsnazším období Země / ale nemyslím si že zaslouženě,“ zpívá kapela v úvodních Startovních řadách.

Co jako muzikanti oceníte?

„První dvě alba jsme natočili v krásným studiu Aluna a byli jsme sami sobě producenty. Jenže kapela se v průběhu nahrávání druhý desky rozrostla na sedm členů a my jsme si uvědomili, že už na to nemáme. Nemáme odstup, nemáme asi ani dostatečný znalosti a při zpětném poslechu A furt to nestačí si říkám, že jsme to mohli udělat líp.“ Takto realisticky zhodnotil situaci před natáčením novinky Jan Vacík v nedávno vydaném článku (Čtvrt na) smrt nahrávání bez producenta?. Volba padla na ostříleného Ondřeje Ježka, který se už s kapelou koncertně střetl, a tak výsledkem byla rychlá domluva i průběh natáčení.  

Čtvrt na smrt měli v zásobě hromadu písniček. Zásadním úkolem bylo vybrat ty pravé – a těm dát ve studiu tu nejlepší podobu. Ondřej Ježek z kapely přitom vyhmátl to nejlepší, což znamená její spontánnost a přirozenou barevnost rukopisu, která nebyla na předchozích nahrávkách tolik zřejmá. Méně je někdy více, a tak na nás Jan Vacík po celou dobu nechrlí své příběhy, a ani kapela na album nenasázela obligátních třináct písniček, ale pouze deset. S těmi, co prošly nemilosrdným sítem, si pak o to více vyhrála. Na Láska. Vždycky. najdeme velké množství pomalých skladeb, které dají možnost kapele prodat svou nástrojovou bohatost. Zaujmou i aranžérské libůstky, kdy Odlétám pohání vpřed drum’n’bassový rytmus a mezihra nepokrytě jazzuje. Vedle saxofonů a fléten ku prospěchu věci dostal hodně prostoru vokál Elišky Brejchové, který je jemným, přirozeným protipólem vokálu Jana Vacíka. V punkové divočině Stačí říct pak pochopíme, proč album před pár dny v pražské Malostranské besedě křtil právě Mejla z Vypsaný Fixy. I když skrze party saxofonu a příčné flétny mě napadá jistá spřízněnost třeba také s Už jsme doma...

Na nové desce Láska. Vždycky. zkrátka Čtvrt na smrt nečekaně rozkvetli a svou přirozenou energičností a zaníceností pro věc pod zkušeným dohledem připravili jasný vrchol své dosavadní kariéry. Je na čase mezi Kucharski nebo Kolektivní Halucinací přivítat dalšího výrazného hráče na domácím písničkářsky rockovém kolbišti.

Čtvrt na smrt – Láska. Vždycky.

Studio K8; 39:41; 2023

80 %