Maják Vlnobijců: Tvý světlo mít, tak nech ohně plát…
Vlnobijci jsou relativně nová kapela. A vlastně ani ne relativně – na našich vlnách jsou čerství, nicméně s tahem na horizont, který bych nenazval obyčejným. Moji pirátskou partu jsem představil teprve začátkem roku, vydali jsme první singl a videoklip Pirát silnic a hned nato celé debutové EP Do dáli plout!. Následovalo živé EP s videi natočenými v nahrávce Živě v 3Bees. A co bylo dál?
Koncertně jsme se představili v březnu a od té doby dál veslujeme jako o život, i když někdy vítr nefouká. Tahle loď se totiž nepotopí a svůj cíl vidí jasně. Dost možná proto byl vznik dalšího singlu Maják, který je právě venku, na první pohled velmi přirozenou věcí.
Původně jsem poprosil pana důstojníka Johna Brewera (kytarista Jenda Sládek), aby přinesl song jen pro nás dva – ať máme něco jen s kytarou a koncerty tak mají nějaké oživení oproti plnému zvuku. Udělal to skvěle. Do akordů té naléhavosti se potom Maják psal v podstatě sám. Myslel jsem na to, že písničku věnuji mojí Janičce, že si ji prostě zaslouží, protože mým majákem je. Došlo mi ale také, že takový maják potřebují všichni. Že nikdo nemá být sám a že každý má najít své světlo ve tmě a důvod, proč plout dál. Jak napsal Jenda zcela správně, je to o našich nejbližších – a klidně i o těch, kteří už s námi nejsou.
K čistě kytarovému partu se nakonec přidal kontrabas, protože ten máme velmi kvalitní – a poslouchat pana Tadeáše Mesányho, to snad ani samotný příliv předčit nedokáže. Následně jsem dotočil cajon, djembe, drobné perkuse a při poslední session dodatečně přidal pan František Tomášek fantastický akordeon. Ten tam původně ani být neměl, proto se nabíral zvlášť, ale tak nějak jsme vyhodnotili, že by písni slušel.
Celý proces měl na starosti právě Jenda a vybrali jsme skvělé studio Soundevice – v rukách jednoho z nejvýše povolaných a již ostříleného souputníka z naší kajuty, pana Adama Pakosty. Zvuk jak víno (rum).
První session byla v podstatě společná a zvládli jsme ji za pár hodin, včetně dalších kytar, vrstev perkusí a hlasů. Jenda s Františkem se do studia vraceli jen kvůli akordeonu – a dobře udělali.
Tak jo, singl je venku. Teď už jen „drobnosti“, jako sem tam nějaký článek o samotném nahrávání, tiskovka, kontakty, možná rádia, celkově PR – skoro bych řekl, že to je stejně, respektive možná víc práce než na samotné písni. Ta se nám totiž hrála v podstatě sama a věděli jsme, že tam je vše, jak být má.
Lyric video (protože to ještě nemáme) následně dodal pan Nathan Šimčík, kterého Jenda oslovil díky povedenému videu pro skvělé November 2nd. Nathana jsem znal z předchozích projektů a byl jsem nadšen – opět jeho první nástřely dokonale podpořily atmosféru a doplnily naši představu o tom, jak bude celý výsledek vypadat.
A tak se naše pirátská briga kolébá dál a brzy opět v přístavu studia přistane, nábojů totiž máme hodně. Musíš vědět, co chceš dělat. V muzice to platí snad ještě víc než kdekoliv jinde. Krok za krokem, námořní míle za námořní mílí.
Věřte, kapela bez vize a plánů je jako loď bez kapitána. A když nevíš, do jakého přístavu chceš plout, potom žádný vítr nebude dost příznivý.
Tak ať máte svůj maják a ohně planou.
Jak ke své tvorbě přistupujete vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
