Mutanti hledaj východisko vydali desku o inventuře autorit a převzetí odpovědnosti
Na nové desce Rada starších se Mutanti hledaj východisko ocitají v momentě, kdy už nejsou „mladí vzbouřenci“, ale ani ti, kteří by mohli udílet rady. Vnitřní nejistoty obracejí k těm, kteří je kdysi formovali. A dostávají odpovědi, které nejsou ani útěšné, ani jednoduché. Výsledkem je album o stárnutí, pochybnostech a o tom, že moudrost není přenosná.
Mutanti hledaj východisko jsou už více než dekádu fungující rapový kabaret balancující na hraně apokalypsy, který rád mává groteskními maskami, černým humorem a ostrými rytmy. Po dva roky staré kolekci Puma přichází dvojice Jiří Konvalinka a Jan Vejražka s deskou, která otázku „východiska“ bere vážněji, než jsme u nich zvyklí. Poměrně rychle vzniklé album Rada starších se nevrací, ani neutíká do stran – spíš přiznává skrz hrdiny z mládí, že některé křižovatky člověk neobchází, ale prochází jimi.
Rada starších je deskou inventury autorit a převzetí odpovědnosti. Klip ke skladbě Tři zlaté zuby děda Vševěda nepracuje s postavou „vševědoucího“ jako s nadřazeným hlasem, ale jako s obrazem dřívějších vzorců. Shromáždění popkulturních figur od Gandalfa, Saurona, Rumcajse, přes postavy ze Star Wars, Harryho Pottera, až po Platóna či Shakespearea nepůsobí jako ironický nános, ale jako vzpomínkový archiv toho, k čemu jsme jako mladší vzhlíželi, od koho jsme přebírali postoje, odvahu, nebo gesta. Jenže s příchodem vlastních dětí se role obrací: teď má být člověk tou autoritou on sám. A v téhle chvíli se ukazuje, že rady starších, včetně těch, které Mutanti symbolicky oslovují, nejsou pramenem vykoupení. Jsou jen dalšími možnostmi, dalšími hlasitými i tichými vzory, které mohou inspirovat, ale nenesou odpověď. Deska proto míří k poznání, že zásadní rozhodnutí není možné přenechávat na jiné. Moudrost není přenosná, i když člověk dlouho doufá, že bude. Možná proto kapela v klipovce několikrát zopakuje větu, která rámuje celé album: „Nikdy nezapomeň, že máš jenom sebe, pod sebou peklo a nad sebou nebe.“
Co vás na desce jako muzikanty zaujme?
Zatímco na předchozích deskách Mutantů byli hosté klasickými „návštěvníky“, kteří ovoněli nahrávku svou aurou, Rada starších je na kooperaci se třemi vzory dvojice postavena. Zevrubně o tom referuje Jiří Konvalinka v podcastu na Na kafe s Davidem Pomahačem jako o „třech masterclassech s výraznými osobnostmi“. Intenzivními, ale pokaždé výrazně odlišnými. Zatímco spolupráce s Katem se odehrála v podobě virtuálního myšlenkově/textového ping-pongu, další dvě spolupráce měly velký přesah i do hudební složky alba. Jiří o zpočátku komplikované kooperaci se Sifonem mluví jako o „dekonstrukční intervenci“, ve které se vokalista WWWček zapojil do skladby nejen jako raper, ale jako remixér společné skladby. Není divu, že výsledný tvar Na duši mi kvete rez má více neoklasický podtón. A tato atmosféra neopustí kolekci ani v dalších dvou skladbách. Kolem šlehaj plameny je vzornou spoluprací, kde rockový tah Tata Bojs a společná postupná gradace dodává temné, šestiminutové kompozici až katarzní vyznění. Závěrečné Stromy se rozklenou do filmově symfonického vyzněním – ne tak vzdáleného soundu Laibach, z mladších jmen lze připomenout třeba These New Puritans nebo Woodkida.
Spolupráce tří výrazných „starších“ nepůsobí jako dekorace, ale jako nosníky, které podtrhují základní myšlenkový rámec kolekce: inventuru autorit a převzetí odpovědnosti. Zároveň posouvá Mutanty zvukově i výrazově, kteří tak mohli předložit posluchačům album v podobě pětidílné skládanky, v níž má každý díl vlastní logiku. Rada starších tak není příručka k dospělosti, spíš její záznam v pohybu. Nejnovější přírůstek Mutantů představuje vícevrstevnatou výpověď dnešní generace Y o turbulentní době, která je stejně děsivá jako vzrušující.
Mutanti hledaj východisko – Rada starších
Vlastní náklad; 00:25:27, 2025
85 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
