Ceny Anděl: v hlavní roli pieta?

Můžeme se bavit o tom, že čtyři sošky pro Žbirku jsou už trochu moc. Jenže deska Posledné veci si to zaslouží. Podobně jako bylo minule namístě posmrtné ocenění Davida Stypky. A námitka, že to bylo na úkor dosud žijících umělců? Osobně bych tam minimálně ve dvou případech také raději viděl (úplně) jiná jména, většinový názor akademiků ale respektuju. Nezpochybnitelnou kvalitu pak mají žánrová ocenění, kde se svými počiny uspěli Kalle, Štěpánka Balcarová, Robert Křesťan & Druhá tráva, Insania nebo SOČR s hudbou mimořádného skladatele Miloslava Kabeláče.

Ve vztahu k účinkujícím na slavnostním večeru to mám stejně jako loni. K hudební produkci, jež celý slavnostní večer letošních Andělů provázela, můžeme mít své výhrady. Ve výsledku ale byla vystoupení 7krát3, Prago Union, Pam Rabbit, 58G, Rozálie, Lenny nebo Vypsané fiXy důstojnou složkou večera. Nic se vyloženě nezadrhlo a i ten zvuk byl dle mého soudu s ohledem na neustálé přestavby únosný.

Moderátor Kryštof Bartoš předvedl solidní výkon, i když byl místy trochu nesvůj a zbytečně tlačil na pilu. Na každý pád nijak zvlášť nenarušil průběh ceremoniálu. Ze samotných oceněných byl mým osobním hrdinou Lazer Viking, který uspěl se svým videoklipem ke skladbě Yr Body. Prostor pro svou řeč využil na maximum. „Je úplně jedno, jestli o vás nebo o mně někdo ví, kdo jsme, pokud děláme to, co děláme tak, jak chceme, bez toho, abysme přemýšleli nad tím, abysme to udělali tak, aby náhodou někdo potom věděl, kdo jsme,“ řekl na závěr.

Co ale na těchto Andělech bylo zcela mimořádné, byla přítomnost pana prezidenta Petra Pavla, který do Síně slávy uvedl Zdeňka Svěráka. Právě tento okamžik umocnil důležitost celé akce, která si poslední léta drží velmi vysoký standard (což české hudbě přeju i jako člověk spjatý primárně s cenami Vinyla).

Anebo jsem se po pětačtyřicítce jen stal smířlivějším a tolerantnějším? „Ty jsi moc hodný, Zdeňku,“ glosoval v závěru u šaten kamarád Viktor Palák mou spokojenost a chválu na adresu organizátorů. Jenže mě už unavuje kritizovat věci za každou cenu – viz i na sociálních sítích před pár dny vedená diskuze zpochybňující relevanci tvorby digitálního písničkáře Mat213, který se svým singlem bodoval v cenách Apollo a už předtím se stal objevem Vinyly.

Nepopírám, že daleko bližší je mi svět nezávislé klubové hudby. Na Andělech ale oceňuju snahu o propojení mainstreamu a alternativy. Jistě, leccos by se dalo udělat líp. Záběr akademiků, jichž jsem ostatně součástí, by například mohl být o něco širší – pak by nominace zákonitě o něco lépe reflektovaly skutečný stav naší hudební scény. Samoúčelná kritika na věci ovšem nic nezmění – a to platí napříč celou naší společností, nejenom obcí hudební.

Souhlasím s tím, že bychom neměli přivírat oči nad nešvary a šlendriánem. Soustředit bychom se ale v závěru měli hlavně na to dobré. A toho je (nejen) na Andělech naštěstí pořád víc než dost. Diskuzi, pokud je to v daném případě možné, veďme konstruktivně a s pochopením pro odlišný pohled a přístup. Všichni tím jen získáme.