
Buckcherry jedou na Roar Like Thunder podle osvědčeného receptu
Kalifornští Buckcherry už patří mezi zajeté stálice na poli moderního hard rocku. Stále vedeni frontmanem Joshem Toddem, vydávají s téměř přesnou pravidelnosti co dva roky nové album. A tak letos borci přispěchali opět s deseti novými skladbami, které nyní vydávají pod názvem Roar Like Thunder.
Sestava kapely zůstává od roku 2020 nezměněna. Todda doplňuje rytmická sekce Kelly LeMieux, Francis Ruiz, kytary pak mají na starosti Billy Rowe a samozřejmě Stevie D., který letos slaví už dvacet let, co se k Buckcherry připojil. Mezi členy funguje vzájemná chemie a jakousi hráčskou lehkost, jíž se prezentují na živých vystoupeních, se jim daří dostat i do studiových nahrávek.
Titulní a zároveň úvodní skladba je přesně taková, jakou byste si u nové desky Buckcherry přáli. Rychlá, energická a samozřejmě chytlavá. Snad poprvé v historii Buckcherry slyšíme v akci double pedál, Stevie D vystřihne ukázkové rock'n'rollové sólo a Josh Todd do toho jde naplno hned od začátku. Svižný doprovodný klip navíc ještě obohacuje svými pohybovými kreacemi.
Na lehce divočejší úvod dobře navážou neméně říznou When The Sun Goes Down, která připomene sleaze rockové věci z raného období kapely. Na albu Buckcherry nesmí chybět hard rockový kousek ve stylu AC/DC. Tuto roli zde bezpečně plní skladby Come On a Machine Gun. Dalšími rockovými velikány, jejichž sound se, zcela jistě cíleně, vkrádá do písní Buckcherry, jsou Aerosmith, které pro změnu zaslechneme v Set It Free. Ještě před ní ale dostaneme osvěžení v podobě I Go Boom, ozdobenou elegantními dechy.
Modernější prvky lze slyšet v Talkin' Bout Sex s jednoduchým a návykovým refrénem. Když už ale ke konci desky cítíte, že by se mohlo zase nasadit tempo, přijde závěrečná Let It Burn, v níž se kapela urve ze řetězu. Song má obdobný charakter jako rozjezdová Roar Like Thunder a Stevie D v ní opět ukazuje, jak šikovným kytaristou je.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Josh Todd a spol. už ví, že jejich fanouškovská základna není na žánrové změny zvědavá. Jiný směr si Todd a Stevie D. před pár lety vyzkoušeli s vedlejším projektem (mimochodem taktéž velmi povedeným) Josh Todd & The Conflict. U Buckcherry však, stejně jako třeba zmiňovaní AC/DC, sází na osvědčené postupy z předchozích desek. A zrovna v jejich případě to rozhodně není na škodu. Když něco funguje, tak proč to měnit?
I z toho důvodu opět angažovali Martiho Frederiksena coby producenta. Ten má s kapelou dlouhou historii a dokáže ji nasměrovat tam, kam její členové přesně chtějí. Buckcherry už možná nemají čím překvapit a jedou na jistotu, hard rock v jejich podání ale baví a v žádném případě nezní nijak vyčpěle či zastarale.
Buckcherry – Roar Like Thunder
Round Hill Records, 00:31:00
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.