Beata Hlavenková v Monodii 2.0 převádí staré hudební formy do dnešního jazyka
Skladatelka, pianistka a zpěvačka Beata Hlavenková přichází s novým albem, na němž originálním způsobem „překládá“ starou hudební formu do jazyka současné hudby. Projekt Monodie 2.0 vznikl jako svobodná, autentická a nadčasová reinterpretace hudebního stylu, který se zrodil v Itálii kolem roku 1600, a který Hlavenková přetváří v intimní dialog mezi minulostí a dneškem. Album, vydané u amerického labelu Big Round Records, bylo pokřtěno 8. prosince v pražském Atriu Žižkov.
Základní impulz přišel z nečekaného místa: z desky L.I.T.A.N.I.E.S belgického skladatele Nicholase Lense a Nicka Cavea. Jejich reflexe samoty, nejistoty a temných společenských nálad pandemických let zarezonovala také v českém prostředí. Když Martin Prokeš, umělecký ředitel festivalu Lípa Musica, oslovil Hlavenkovou s možností Lenseovo dílo nastudovat, skladatelka se rozhodla jít ještě dál. Vznikla idea vytvořit zcela nový projekt, vycházející z monodických principů, ale pevně zakořeněný v jejím osobitém rukopisu, odvaze experimentovat a schopnosti překračovat žánry.
Monodie 2.0 stojí na nečekaném, ale mimořádně funkčním nástrojovém obsazení. Hlavenková spolu s aranžérem Matějem Kroupou kombinuje basklarinet, koru, balalajku, smyčcové kvarteto i drobné perkusivní nástroje, čímž vytváří zvukově bohatou a přitom křehkou mozaiku plnou kontrapunktu, jemných vrstev a rytmických překvapení.
Na nahrávce se vedle Hlavenkové podílejí zpěvák Martin Prokeš, klarinetista a zpěvák Vojtěch Nýdl, Kirill Yakovlev hrající na strunné a drkací nástroje, trumpetista Oskar Török a Pavel Bořkovec Quartet, jehož violista Matěj Kroupa stojí za výsledným aranžmá. Textová rovina je stejně důležitá jako ta hudební: dramaturgii básnického cyklu společně vytvořili básník JQr, režisérka Natálie Deáková a Beata Hlavenková.
Měsíc před Monodií 2.0 vyšlo živé album Radost
Ještě před vydáním Monodie 2.0 představila Hlavenková živý záznam koncertu „Dobrý den, noci“, odehraného v dubnu 2024. Album nese název Radost, a to nejen podle jedné ze zhudebněných Reynkových básní, ale také podle atmosféry večera – plného silných a pozitivních emocí. Koncert stavěl na poetické linii, která provází Hlavenkovou od alba Sně (2019). V orchestrálních aranžích Matěje Kroupy zazněly zhudebněné básně Bohuslava Reynka a Emily Dickinson, ale i autorčiny písně z desek Sně a Žijutě. Program doplnily dvě novinky: píseň Od úsvitu do soumraku s textem básníka JQr a instrumentální skladba Pour David S, věnovaná Davidu Sylvianovi, která v Kroupově neotřelém aranžmá otevírá dveře k artificiální hudbě, jež Hlavenkovou v minulosti formovala.
Na pódiu ji doprovodil sám aranžér Matěj Kroupa, který hrál nejen na violu, ale i na pilu suplující akustické zvukové vrstvy jinak vytvářené elektronikou, a trumpetista Oskar Török, s nímž Hlavenková dlouhodobě spolupracuje a jejichž propojení je výrazné zejména na ceně Anděl ověnčeném albu Sně.
Hlavenková: síla nadžánrové hudby a odvahy
Beata Hlavenková dlouhodobě patří k nejvýraznějším hudebním osobnostem české scény. Její tvorba se vyznačuje nadžánrovostí a hlubokým zakotvením v jazzu, soudobé vážné hudbě, popu i písničkářství. Spojuje citlivost interpretky s invencí skladatelky, která se nebojí riskovat, hledat neobvyklé harmonie a posouvat hudební formy tam, kde získávají nový smysl.
Monodie 2.0 i Radost tuto její schopnost potvrzují: jednou směrem k budoucnosti, podruhé skrze intenzivní přítomnost živého koncertu. Společně tvoří silný obraz umělkyně, která se pohybuje mezi světy, ale vždy zůstává sama sebou. Ne náhodou byla hned třetím hostem podcastu Na kafe s Davidem Pomahačem.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
