Zachraňme ekosystém hudební scény, vláda musí pomoct

Začíná postupně stále víc přituhovat, řada umělců nemá prostředky. Dočasně a nouzově na to můžeme reagovat různě, třeba jít místo zpívání v opeře pracovat do supermarketu. Tohle ale stejně jako koncertování online není žádné systémové řešení. V závěru minulého týdne od SoundCzechu, který věci za hudebníky koordinuje, došel sumář navržených opatření. Jednat je potřeba hned, pandemie koronaviru zasáhla výdělečný potenciál a obchodní vyhlídky hudebních společností a umělců napříč hudebním průmyslem. Prohlášení zástupců české hudební scény přetiskujeme.

Pořadatelé koncertů, provozovatelé míst pro živá vystoupení a hudebníci v reakci na krizi, která si dle odborníků na zdravotnictví vyžádá několik měsíců k překonání, vyzývají politiky k přijetí důležitých opatření. Až krize pomine, živé hudební produkce budou patřit k posledním, kde bude provoz znovu obnovený, a k úplnému zotavení živého umění budou potřebné další roky.

V těchto zoufalých časech můžeme dle rostoucího zájmu o hudební produkci v digitálním prostředí vidět, jak moc je hudba pro širokou veřejnost důležitá. Přitom nejohroženější je paradoxně právě sektor hudby, který především v oblasti soudobé či alternativní hudby žil od roku 1989 prakticky bez jakékoli veřejné podpory a nyní je naprosto paralyzován.

Živé koncerty jsou nouzové a dočasné řešení

Hudební scéna je ekosystém, v němž všichni zúčastnění hrají klíčovou roli, a pokud by jediný vypadl, způsobilo by to dlouhodobé problémy nejen celému hudebnímu odvětví. Hudební festivaly často přilákají velké množství návštěvníků do regionů, z čehož profitují i navazující služby jako hotely, penziony, pohostinství a další. Po majitelích restaurací, provozoven služeb a ubytovacích zařízení jsou jednou z nejzasaženějších skupin autoři, umělci, místa pro živá vystoupení a navazující profese, jako jsou promotéři, manažeři, technici světla a zvuku, poskytovatelé služeb, agentury a další. Bez solidárního přístupu a především rychlé a cílené pomoci ze strany státu má hudební ekosystém velmi malou šanci na přežití.

Během posledních týdnů vznikla pracovní skupina zástupců české hudební scény (Brněnská asociace klubové hudby, Česká asociace festivalů, Česká hudební rada, DILIA, FESTAS, Institut umění – Divadelní ústav / SoundCzech, INTERGRAM, Music managers forum, OSA, Platforma nezávislých hudebníků a souborů klasické hudby, Svaz autorů a interpretů), která společně hledá cestu, jak co nejefektivněji pomoci hudebnímu sektoru během koronavirové krize a zejména po ní. Na základě informací od dotčených jedinců a subjektů nyní vzniká návrh rychlé a koncepční pomoci, který bude v nejbližší době předložen vládě.

Návrhy efektivních a koncepčních řešení pomoci hudebnímu sektoru:

1. Rychlá a efektivní řešení

1. bezúročné úvěry COVID výhradně pro kulturní sektor (dle inspirace německými a švýcarskými opatřeními – půjčka 500 000 Euro, 0 % navýšení a 2 roky splácení – zavést podobný krok v ČR s maximálním navýšením 2 %), roční odklad splátek a následně splatnost 4 roky, bez požadavku na dodatečné zajištění (např. ručení společníkem/jednatelem společnosti),

2. pokud je stát, státní organizace nebo územní samospráva věřitelem, ať posečká s placením nájmu a obdobných závazků,

3. ponechat přidělené granty i v případě, kdy se projekt neuskutečnil v plném rozsahu,

4. připravit mimořádnou dotaci pro autory a výkonné umělce (pro rychlou a cílenou pomoc lze využít infrastruktury kolektivních správců, kteří mají rozsáhlou databázi autorů a umělců),

5. nechť stát kompenzuje podnikatelům v kultuře škodu způsobenou zákazem koncertní a jiné veřejné činnosti a úředním uzavřením provozoven (OSVČ technických profesí, hudební kluby, hudební agentury, pořadatelé koncertů a hudební festivaly, nakladatelé a vydavatelé).

2. Koncepční řešení s účinky v krátkodobém horizontu

6. v rámci novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání zavést kvóty českého hudebního a audiovizuálního repertoáru v lokálních médiích (při citlivém a správném zavedení kvót by se vytvořil prostor pro novou hudební tvorbu v éteru, která dnes prakticky nedostává žádný prostor. V rámci kolektivní správy by se výnosy z autorských práv přerozdělily ve prospěch tuzemských autorů a umělců. Pozitivním efektem by byla větší hudební pluralita, kvalita nové tvorby díky větší návratnosti finančních prostředků, a celkově větší zájem o českou hudbu); opatření je v souladu s právem EU a ústavním pořádkem a obdobná opatření existují v řadě členských států (Slovensko, Francie ad.),

7. trvalé odložení povinnosti zavedení EET pro kulturní sektor, nebo odložení alespoň o dva roky,

8. v rámci udržitelnosti živé kultury navrhujeme finanční podporu streamingu a umožnění individuálních výjimek pro přeshraniční výměnu u klíčových pracovníků,

9. navýšit možnost flexibilního zaměstnávání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr na 1000+ hodin ročně a zvýšit hranici, od které se platí z dohod odvody (z nynějších 10 000 Kč na 20 000 Kč),

10. snížit sazbu DPH na vstupenkách na 0 % (nikoli jako osvobozené plnění, tj. se zachováním možnosti plného odpočtu na vstupu) do konce roku 2023 a následně navýšení na úroveň 10 % (průměr Evropské unie).