Každý panelák má svoje hrdiny
Bylo léto a jeden z mnoha pokusů o sestavení funkční kapely v postcovidové době selhal. Basák napsal zprávu, že byl venku, snědl moc zmrzliny a asi má angínu, takže zkouška opět není. Nebyl to vtip. Na to se nedá reagovat jinak než koncem. Nemělo to smysl a rybníček města na severu byl dost přebraný, takže se ukázalo, že bude nutné začít jinde a jinak. Tedy za předpokladu, že má vzniknout něco životaschopného. Byla to možná souhra náhod, ale Ústí nad Labem v sobě našlo pár lidí, co do toho chtěli jít a nebylo jim proti srsti dělat punkrock – spíš naopak… Byl tu Neuroll!
Na začátku bylo potřeba udělat pár zásadních rozhodnutí. Začali jsme zkoušet s in-ear systémem, takže jsme byli schopni vyprodukovat funkční demo skoro kdykoliv. Ale doba si žádá víc. Není rok 1995, čekat na solidní nahrávku deset let je nesmysl, když jsou možnosti takřka neomezené a cenově dostupné. A není lepší promo než kvalitní nahrávka, která hraje, nechrčí a ukáže, že to člověk myslí vážně. Všem staromilcům navzdory.
Výběr opravdu kvalitních studií je v české kotlině relativně omezený, takže logika byla neúprosná. Kvalita na prvním místě, ale rozhodovala i cena, lokace a přístup. Studio Dana Frimla The Barn jsem znal ze skvělého workshopu (kde jsem mimochodem pochopil, že nahrávku má prostě dělat profík a ne já). Jeho práce mě bavila zvukově, prostředí je nádherné a cena vynikající. Nebylo co řešit. Na workshopu jsem potkal i Jen-du Guitarru, který se věnuje produkci, byť na první dobrou dělá jiné věci. Ale dělat věci trochu jinak – to byla základní myšlenka. Tým byl vlastně komplet. Jo, ještě bych snad neměl opomenout svého učitele kytary Sama Němce, který se mnou důsledně pracoval celou dobu na hře, na partech atd.
Udělali jsme pár věcí, co měly být základem EP. Přirozeným procesem se vyprofilovala specifická tématika Ústí nad Labem, paneláků, zbytečných vztahů a dalších lahůdek krajského města v Sudetech. A poslali jsme to producentu Jendovi. Začala cesta připomínek, setkání na zkouškách, ladění aranží, zvuků, temp a všeho možného, co taková nahrávka potřebuje. Pro celou kapelu to byla úplně nová zkušenost a neskutečně cenná. Česká scéna, natož punková, na práci s producentem není moc zvyklá – ale je to dost osvěžující. Až nastal čas jet do studia.
Sešli jsme se jednoho květnového víkendu v The Barn s Danem, jeho ženou Alicí, producentem Jendou – a mohli začít. Danova bicí souprava Mapex je učebnicovým případem špičkového zvuku. S tím jde hnedka všechno líp a nahrávka víc žije. Basa, kytary, zpěvy… Několik efektivních producentských rozhodnutí, ještě drobné zásahy do textů – a bylo vlastně hotovo. Už náběry zněly skvěle. A série hlášek, které se nedají zapomenout.
Mix byl samozřejmě ještě dál. Dan je mistr řemesla a vycítil, že není potřeba velká věda. Jen čistý, transparentní mix, kde nic nehučí na bottom endu – ačkoliv většina lidí netuší, co to je. Jedno kolo připomínek, kterých bylo opravdu jako šafránu – a měli jsme v ruce master, který hraje. Troufám si říct, že na český punk dost nadprůměrně. Navíc – když jste punkáč pedagog, tak se stane, že vám studentka Natálie nakreslí skvělý obal, který v sobě pojí temnotu Sudet, impresionismus a punk.
A tak se jednoho červencového rána objevilo na streamovacích platformách debutové EP kapely Neuroll! nazvané Hrdinové paneláků. Cesta k němu možná nebyla na punk zcela běžná – ale právě v tom je jeho punkovost. Díky Danovi, Jendovi, Alici a všem, co nám na téhle cestě pomohli.
Jak jste svůj debut připravovali vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
