Tritest #5: akustické kytary Taylor x14

Po špičkových i startovacích kouscích světoznámé firmy Taylor se v dalším díle populární série srovnávacích tritestů podíváme i na zlatý střed její pestré kytarové nabídky.

K Taylorům 314 mám osobní vztah, protože po mé historicky památné první výpravě do pořádného music shopu to byla na dlouhou dobu nejlepší kytara, kterou jsem měl v rukách. Dnes už naštěstí nemusíme podnikat zahraniční expedice a máme tyto skvělé nástroje takříkajíc přímo pod nosem. Označení dnešních třech kytar končí vždy 14, což znamená, že jsou to šestistrunné grand auditoria – nejsignifikantnější Taylor tvar, kterým firma nakopla svět fingerpickpingu – a GA je nyní nejpoužívanějším tělem v tomto segmentu.

1. TAYLOR 314ce V- Class Bracing

Řadou 300 začínají u Taylorů celomasivní nástroje, v tomto případě v kombinaci horní desky ze smrku sitka a zad/lubů ze sapele, což je dřevo zvukově i vzhledově velmi podobné známějšímu mahagonu. Další vizuálně zajímavou tmavší variantou může být ozvučnice z mahagonu a záda ze dřeva blackwood. Pod rukama charakteristický Taylor sound s dostatkem basů a hodně zvonivý až hi-fi projev s dlouhým sustainem a detailem vycházejícím z tvaru GA. Jiskřivý workhorse, kterým se Taylor prosadil na přeplněném trhu akustických kytar.

2. TAYLOR 414ce-R V-Class Bracing

Řada 400 nabízí nejklasičtější kombinaci smrku s palisandrem, případně ovangkolem, někdy přezdívaným africký palisandr. Ještě nedávno byl běžně dostupný, ale dnes už se pomalu zařadil mezi prémiová dřeva. Vzpomínám si, jak mě na Taylor roadshow oslovil popis jeho zvukových vlastností, kdy k jasnosti palisandru přidává středový akcent a ovangkolovou kytaru plánuju už dlouho. Testovaný model je ale smrk s palisandrem, v projevu mírně středovější než předchozí 314 s elegantně vykládaným hmatníkem a výrazně bílou lemovkou, na kterou jsem si musel chvilku zvykat. Po mnoha výborných kytarách lišících se spíš drobnými nuancemi už mi trochu začala jít hlava kolem a bez poznámek a hlavně zvukových ukázek by orientace byla výrazně složitější.

3. TAYLOR 514ce V-Class Bracing

Poslední paní na holení je zástupkyně řady 500, která k mahagonovým zádům nabízí tři alternativy horní desky a to cedr, mahagon nebo smrk Lutz, což je přirozený kříženec smrku sitka a bílého (mimochodem bratrance dalšího známého smrku Engelman). Tato relativní novinka v sobě spojuje zvukové vlastnosti smrku sitka s legendárním adirondackem. Tato 514 měla zřejmě díky cedrové ozvučnici detailně kultivovaný sound posazený opět do čitelných středů a tím pádem vhodný i pro složitější fingerstyle kompozice.

Všechny tři kytary měly inovativní systém žebrování V-class, výřez pro snadný přístup do vyšších poloh krku, pickguard, osazení kombinovaným snímačem Expression System 2 a luxusní kufr. Taylor v mých očích opět potvrdil svoji „vedoucí úlohu strany“ a příště se podíváme jak se s tímto goliášem popasoval davidovský zástupce domácích luhů a hájů Furch.