The Rolling Stones stále drží pohromadě. Ani po šedesáti letech neztratili jiskru
Před třemi lety The Rolling Stones řádně potěšili povedeným albem Hackney Diamonds. Producent Andrew Watt už nejednou potvrdil, že i ostříleným rockovým veteránům umí vrátit tvůrčí energii, a spolupráce s ním se tak pro Micka Jaggera, Keitha Richardse a Ronnieho Wooda ukázala jako trefa do černého. Po dlouhých letech je znovu přivedl k soustředěné studiové práci a probudil v nich chuť tvořit dál. Není proto náhodou, že ani ne tři roky po úspěchu Hackney Diamonds přichází kapela s pětadvacátou studiovou deskou Foreign Tongues.
Novinka Foreign Tongues se nese v podobném duchu jako Hackney Diamonds. Není divu, Andrew Watt znovu vsadil na energický, přímočarý rockový zvuk a několik skladeb vzniklo už během nahrávacích sessions k předchozímu albu, tehdy se však na něj nevešly. Ve studiu se znovu sešla řada zajímavých hostů. Opět přiložil ruku k dílu Paul McCartney, své místo dostal i Robert Smith z The Cure a nechybí ani Chad Smith, jehož služeb Andrew Watt na svých projektech využívá opakovaně.
Mezi návraty potěší i účast dlouholetého baskytaristy Darryla Jonese, který na Hackney Diamonds nakonec nehrál. Tentokrát je zpět a jeho přítomnost je na celkovém zvuku alba znát. Například ve skladbě Never Wanna Lose You rozproudí rytmiku parádními basovými momenty, které si pohrávají s funkem i disco náladou. Bluesové kořeny The Rolling Stones se naplno ozývají v úvodní skladbě Rough and Twisted. Kapela zde předkládá syrovou podobu své hudby. Špinavé kytary, valivé bicí, Ronnie Wood kouzlí se slidem, zatímco Mick Jagger žene skladbu vpřed nejen svým nezaměnitelným vokálem, ale i harmonikou, která podtrhuje její autentický bluesový náboj.
Jagger je vůbec ve skvělé hlasové formě, až si člověk klade otázku, nakolik se na výsledku podílí studiová technika a nakolik jeho stále obdivuhodná kondice. V drsňácké Hit Me In The Head předvádí hlas v plné síle. Skladba připomíná atmosférou éru Dirty Work, ovšem bez tehdejšího pocitu rozkolu. Tentokrát The Rolling Stones znějí jako kapela, která drží pevně pohromadě. V Jealous Lover pak Jagger vytahuje svůj charakteristický falzet, který připomene jeho soulovější polohu známou už z období Black and Blue.
Album Stones by nebylo kompletní, kdyby chyběla balada s Keithem Richardsem za mikrofonem. Zde je to typická, ale nijak vyčnívající Some Of Us. Nebožtík Charlie Watts se hlásí z již zmíněné skladbě Hit Me In The Head (a také v Bad Luck Hideaway, která se však neobjevuje na standardní verzi alba, ale pouze jako bonusový track rozšířené digitální edice). Covered In You s McCartneyho basou patří k melodičtějším a uhlazenějším momentům alba. Podobnou melodičtější polohu, tentokrát ovšem s jasnějším hitovým potenciálem, nabízí singl In The Stars. Vedle chytlavého refrénu vzbudil pozornost také videoklip, který využívá technologii deepfake a stal se předmětem diskusí.
Na Foreign Tongues najdeme i dva covery, a sice You Know I’m No Good od Amy Winehouse a především povedenou Beautiful Delilah Chucka Berryho. Právě druhá zmíněná skladba má pro The Rolling Stones symbolický význam, protože ji hráli už v počátcích své kariéry, kdy objevovali kouzlo amerického blues, rhythm & blues a raného rock'n'rollu. Po dlouhých letech se k ní vracejí s nadhledem a zkušeností kapely, která své kořeny nikdy neopustila.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
The Rolling Stones ani po více než šedesáti letech neztratili schopnost znít jako skutečná kapela. Nejde jen o slavná jména a nostalgii, největší síla Foreign Tongues spočívá v souhře jednotlivých hráčů, v citu pro správný feeling a v radosti ze společného hraní. Andrew Watt dokázal zachytit jejich přirozenou energii a nechat vyniknout to, co vždy tvořilo podstatu Stones: kytary, rytmiku a nezaměnitelnou chemii mezi muzikanty.
Velkou zásluhu na typickém zvuku The Rolling Stones má samozřejmě Keith Richards. Jeho smysl pro jednoduchý, ale účinný riff zůstává jedním z hlavních poznávacích znaků kapely. Výraznou roli na albu hraje také Steve Jordan, jehož bicí dodávají skladbám energii a pevný tah, který kapele umožňuje dál fungovat s přirozenou lehkostí. Nejde o snahu nahradit Charlieho Wattse, ale o vlastní přístup muzikanta, jenž dokáže respektovat typický rukopis The Rolling Stones a zároveň mu dodat novou jiskru.
The Rolling Stones – Foreign Tongues
Polydor, 01:02:33
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
