Přejít k hlavnímu obsahu
Jestli platí pravidlo, že v jednoduchosti je síla, platí to zrovna o tomto počinu | Foto: Universal Music
Jestli platí pravidlo, že v jednoduchosti je síla, platí to zrovna o tomto počinu | Foto: Universal Music
Martin Hošna - St, 21.10.2020 - 09:30

Richard Müller exceluje svým spontánním vypravěčstvím

Poprocková ikona je populární stejně doma na Slovensku, tak i u nás v Čechách. Pro mnohé tak přišla nová deska Hodina mezi psom a vlkom jako dárek z nebes. Richard Müller na ní zní příjemně svěže, bez žádných crossoverových kudrlinek, které mu napsal na předchozím díle Ondřej Gregor Brzobohatý.

Hodina mezi psom a vlkom je dobré album. Těžko bychom na něm našli složitou aranžerskou práci, dech beroucí produkci nebo složité texty. Ty mu opět dodal s osobitou lehkostí básník Peter Uličný stejně jako na předchozí nahrávce 55. A opět se strefil přímo do černého. Müller, který si písničky napsal po dlouhé době bez další jiné pomoci, spontánně a pozitivně promlouvá jako nikdy předtím. Sem tam zabrousí do potemnělé melancholie, zůstává ale věrný hlavně vlastním emocím, podle nichž ho v rádiu poznáte na první poslech. K tomu, aby Richard dokázal zastavit na chvíli čas, nepotřebuje chytlavý refrén či studio narvané o generaci mladšími muzikanty.

Písnička Siedmo nebo je příjemný barový cajdák. Hnedle ho vystřídá živější kousek Defekt na duši, který nabídne rockový adrenalin včetně saxofonového sóla. Akustická balada Svátek trinástého potemněle vypravuje, zatímco rozverná skladba Eště ťa nepoznám oplývá milostnou rétorikou. Je tu i pocta rockovému gigantovi Keithu Richardsovi (Za všetko móže Keith Richards), s nímž po svém sympatizuje v důchodovém věku, který u obou nikdy nenastane. Hold vzdává fotografovi Janu Saudkovi ve skladbě V ateliéru u Jana S., kde na vlastní kůži zažil něco z té „žižkovské zdi“. O komunikační nejistotě a samotě zpívá v Márie Televízie. Vrchol desky nakonec přichází ve finální Anomálii, klavírní codou, kterou Müller vykřikuje do světa s bolestí sobě vlastní, umocněnou zvukovou stěnou z dílny U2.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Dobrou desku není třeba pilovat měsíce doma nebo ve studiu. Stačí jeden impuls, aby si Müller vzal do náruče psa k příležitosti focení obálky své knížky, a nápady se jen hrnou. Hodina mezi psom a vlkom je profesionální poprocková nahrávka, bez zbytečných okras, zato plná hudebních jinotajů a Müllerova poutavého vypravěčství, střídající jak smutné, tak veselé polohy. Jestli platí pravidlo, že v jednoduchosti je síla, platí to zrovna o tomto počinu.

obal

Richard Müller – Hodina mezi psom a vlkom

Universal Music, 2020, 46:49

80 %

Tagy Recenze alb Richard Müller
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslo...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY