The Professionals předvedli příkladnou ukázku ostrovního punku
Když se v roce 1978 rozpadli Sex Pistols, Johnny Rotten rozjel post punkové PIL, Sid Vicious to zanedlouho nadobro zabalil a zbylá dvojice Paul Cook a Steve Jones svým projektem The Professionals hudebně v podstatě pokračovala tam, kde s Pistols skončila. V roce 1982 však z různých důvodů (autonehoda, drogy) činnost kapely ukončili. Před čtyřmi lety došlo s deskou What In The World k reunionu, byť neúplnému. Na druhé comebackové desce SNAFU nabízí The Professionals to, co umí nejlíp, tedy klasický punk rock z britských ostrovů.
Stevea Jonese v kapele už nenajdeme. Léta žije spokojeně v L.A., má svůj vlastní rádiový pořad, a věci jako cestování po turné už nejsou pro něj. Ze zdravotních důvodů uvolnil své místo i původní basák Paul Meyers, a tak ze zakladatelů zůstal už jen sám Cook. Aktuální sestava ale nijak nezaostává.
Za mikrofonem se už od předchozí desky úspěšně zabydlel Tom Spencer a opět vypomohli i zajímaví hosté jako Billy Duffy (The Cult) nebo Phil Collen (Def Leppard). Cook a Spencer se coby hlavní skladatelé drží mustru, který bubeník s Jonesem koncem 70. let zavedli. Nosný kytarový zvuk, hymnické a nakažlivě melodické refrény tak prochází všemi jedenácti skladbami. Rozjezdovku Easily Lead začíná symbolicky bicími Paul Cook, ale první hitovka přichází až se Spike Me Baby. S ní zavládne pohoda a vy cítíte, že se všichni zúčastnění náramně baví.
Druhou polovinu desky otevírá M'Ashes a má Jonesovský feeling. K tomu přispívá i samotný text, který je založen na příběhu, kdy Cook starému kamarádovi Jonesovi převezl do Spojených Států popel jeho zesnulé matky. Ve videoklipu k písni se překvapivě objevuje Paul Meyers, jehož ale běžně zastupuje Toshi JC Ogawa.
Heartburn zrychlí tempo a nabídne oblíbený motiv ve stylu Eddieho Cochrana. S blížícím se koncem nabere album ještě na síle, když na řadu přijde trojice úderných skladeb So No Go, The Elegant Art (of Falling Apart) a Only Human.
Tohle je punk rock ve své ryzí podobě. The Professionals umí být ostří, agresivní, temní, ale současně i veselí a vtipní. SNAFU vyšlo už koncem loňského roku, ovšem v záplavě „pandemických“ nahrávek tak nějak zapadlo. To je trochu škoda, určitě by si zasloužilo větší pozornost.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Paul Cook je zkušený, vyhraný bubeník. Nikdy nepatřil mezi nejtechničtější a nejdokonalejší hráče, ale jeho způsob hry je snadno rozpoznatelný a co je nejdůležitější – je ideální pro rockovou písničku. Vždy songu dodá to, co je právě potřeba, a nemusí nijak exhibovat. Je pro svou kapelu solidní oporou – jistota a motor, který se nezadrhne. Obklopil se schopnými spoluhráči, kteří odkaz The Professionals a vůbec celého ostrovního punku v žádném případě nezostudili.
The Professionals – SNAFU
JTP Records, 37:56
75 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
