Přejít k hlavnímu obsahu
Málokterá tuzemská kapela umí tak názorně předvést, že když si věříte, není důležité, co hrajete. | Foto: Letoslav Chromek
Málokterá tuzemská kapela umí tak názorně předvést, že když si věříte, není důležité, co hrajete. | Foto: Letoslav Chromek
Jan Hamerský - Út, 21.09.2021 - 08:00

Proč Dirty Old Dogs nejsou další upachtěná česká „Amerika“

Oloumoučtí Dirty Old Dogs v květnu zveřejnili novou desku a brzy ji pustí do oběhu také v asfaltovém provedení. Nabubřelý název Let's Burn Heaven Again jim projde. Málokterá tuzemská Amerika umí tak názorně předvést, že když si věříte, není důležité, co hrajete.

Hrát si v tuzemsku na Ameriku je nesmysl, geografie je neúprosná. ČR napříč přejedete sotva za den, největší místní poušť u Bzence na Hodonínsku za pár minut. Pořád se vcelku úspěšně můžete dát jinou cestou a točit kovbojku z Divokého Západu (Čech) jako Povodí Ohře, i tak ale budete za exoty v davu eklektiků, kteří si myslí, že tu pravou Ameriku navodí hammondky, hrubě zrnící snímače, seschlý sukulent a vytleskávání rytmu. A právě tomuhle šedému průměru Dirty Old Dogs z Olomouce citelně zvedají mandle i oborové standardy.

Před pěti lety měli jen demo, a přesto ovládli Boom Cup – soutěž kapel, kterou vypsal deník Ostravan. Kristýna Trochtová, tehdejší redaktorka, dnes členka postpunkových Bibione, odůvodnila celkové první místo za porotu takto: „Od začátku působili naprosto sebejistě, odhodlaně a – co je možná nejdůležitější – přirozeně.“

Netvrdím, že jejich čerstvá, v pořadí už třetí plnohodnotná deska Let’s Burn Heaven Again se dotýká dokonalosti. Naopak dost věcí je k diskuzi. Lyrika je tak na úrovni B1, tj. mírně pokročilá. Kytara často pálí vyhrávky jakoby od boku – buď přetahuje, nebo bojkotuje modulace a jiné oktávy. Velké finále, track Deaf Mantra, je hodno svého názvu, poněvadž vyzní do ztracena; jako by si v něm prostředek a konec prohodily místa. A o rozhodnutí utopit klávesy i s celou chemií jako nechtěňátka v kytarách, base a bicích nemluvím už vůbec. Tato deska mě zkrátka vytáčela jako máloco, obzvlášť po pilotním singlu One Day, ze kterého je cítit vytříbený smysl pro načasování, rytmizaci a budování atmosféry. Přesto sotva můžeme mluvit o receptu na katastrofu.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Co nadlouho upoutá pozornost a devíti z deseti kapel by zlomilo vaz, je její nejvíc americký prvek – neotřesitelná sebedůvěra autorů, že takhle má jejich hudba znít, protože takovou ji přece složili. V tomhle si Dirty Old Dogs nezadají s jinými vyšinutými pekelnými zmetky, kteří táhnou prérií a večer co večer vystřílejí celý klub prostě proto, že všechno ostatní je jim šumák. Proto tenhle chlapácký kýč tak zabírá.

Zdroj: Indies Scope

Dirty Old Dogs – Let’s Burn Heaven Again

Indies Scope, 2021, 39:16

psychedelický rock

70 %

Tagy Dirty Old Dogs Recenze alb
Jan Hamerský
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se t…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY