Proč Dirty Old Dogs nejsou další upachtěná česká „Amerika“
Oloumoučtí Dirty Old Dogs v květnu zveřejnili novou desku a brzy ji pustí do oběhu také v asfaltovém provedení. Nabubřelý název Let's Burn Heaven Again jim projde. Málokterá tuzemská „Amerika“ umí tak názorně předvést, že když si věříte, není důležité, co hrajete.
Hrát si v tuzemsku na Ameriku je nesmysl, geografie je neúprosná. ČR napříč přejedete sotva za den, největší místní poušť u Bzence na Hodonínsku za pár minut. Pořád se vcelku úspěšně můžete dát jinou cestou a točit kovbojku z Divokého Západu (Čech) jako Povodí Ohře, i tak ale budete za exoty v davu eklektiků, kteří si myslí, že tu pravou Ameriku navodí hammondky, hrubě zrnící snímače, seschlý sukulent a vytleskávání rytmu. A právě tomuhle šedému průměru Dirty Old Dogs z Olomouce citelně zvedají mandle i oborové standardy.
Před pěti lety měli jen demo, a přesto ovládli Boom Cup – soutěž kapel, kterou vypsal deník Ostravan. Kristýna Trochtová, tehdejší redaktorka, dnes členka postpunkových Bibione, odůvodnila celkové první místo za porotu takto: „Od začátku působili naprosto sebejistě, odhodlaně a – co je možná nejdůležitější – přirozeně.“
Netvrdím, že jejich čerstvá, v pořadí už třetí plnohodnotná deska Let’s Burn Heaven Again se dotýká dokonalosti. Naopak dost věcí je k diskuzi. Lyrika je tak na úrovni B1, tj. mírně pokročilá. Kytara často pálí vyhrávky jakoby od boku – buď přetahuje, nebo bojkotuje modulace a jiné oktávy. Velké finále, track Deaf Mantra, je hodno svého názvu, poněvadž vyzní do ztracena; jako by si v něm prostředek a konec prohodily místa. A o rozhodnutí utopit klávesy i s celou chemií jako nechtěňátka v kytarách, base a bicích nemluvím už vůbec. Tato deska mě zkrátka vytáčela jako máloco, obzvlášť po pilotním singlu One Day, ze kterého je cítit vytříbený smysl pro načasování, rytmizaci a budování atmosféry. Přesto sotva můžeme mluvit o receptu na katastrofu.
Co na desce jako hudebníci oceníte?
Co nadlouho upoutá pozornost a devíti z deseti kapel by zlomilo vaz, je její nejvíc americký prvek – neotřesitelná sebedůvěra autorů, že takhle má jejich hudba znít, protože takovou ji přece složili. V tomhle si Dirty Old Dogs nezadají s jinými vyšinutými pekelnými zmetky, kteří táhnou prérií a večer co večer vystřílejí celý klub prostě proto, že všechno ostatní je jim šumák. Proto tenhle chlapácký kýč tak zabírá.
Dirty Old Dogs – Let’s Burn Heaven Again
Indies Scope, 2021, 39:16
psychedelický rock
70 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
