Postgrungeové riffy Bush zní stále královsky

Osmá studiovka The Kingdom od Bush nenechává nikoho na pochybách, že ani po pětadvacetileté existenci nezapomněla kdysi jednička na MTV recept na silné kytarové riffy. Poutavé skladby, které vzývají především vlastní minulost, mají pořád intenzitu stadionového rocku a potěší hlavně fanoušky pozdních devadesátek.

Debut Sixteen Stone (1994), ověnčený šestimilionovým prodejem a několika hitovkami, vynesl tenkrát Bush na špici mainstremového rocku. The Kingdom je důstojným pokračováním prvotního úspěchu a zdá se, že jak frontman Gavin Rossdale, tak i hlavní kytarista Chris Traynor nabrali ten správný vítr do plachet a vpluli do svých známých charismatických vod, v nichž křupavé bluesové riffy příjemně zápasí s drumbeaty a rádiovou melodičností.

Surové metalové linky se tu kombinují s popovými výkřiky, pulzující rytmika pochoduje s ráznou a naléhavou vokální precizností. Bush tvrdohlavě útočí v Bullet Holes sekanou punkovou rytmikou, která končí v rádoby melodickém refrénu. Metalový groove v Ghosts In The Machine funguje obdobně. S ponurým strojovým výkřikem se zadírá do ušních bubínků, stejně tak i Send In The Clowns s různorodým frázováním a kousavou kytarou. Na The Kingdom nesmí chybět ani balada. V Undone ubydou na chvíli agresivní vokály, těžké kytary zlehčí přidané sbory a výsledek jako by vypadl z půlky devadesátek, kdy Bush znějí jako odlehčená verze Deftones a drží se svého znovunabytého sebevědomí s prekérní jistotou.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

The Kingdom je klasickou ukázkou postgrungeové díla, kdy kolonku „alternativní rock“ Bush směle překračují, a to včetně jemných kytarových sól a popových refrénů. Hymnický hard rock zdobí arénový feeling i nečekané riffy, které v sobě ukrývají metalovou brutalitu i rockovou pompéznost. Bush se pohybují ve vlastní minulosti, ale s grácií a profesionalitou.

Bush – The Kingdom

Zuma Rock Records, 47 min.

60 %