Chapman ML2 Modern Lunar V2: Měsíčňané sobě

Chtělo by se mi napsat, že přívlastek ML2 V2 daly hutné šrafování topu z pečeného javoru, která se podobá povrchu Měsíce, a neméně husté užitné vlastnosti, které v měsíční krajinu zas mění pódia. Držme se však při zemi.

Předně mahagonové tělo, javorový krk a ebenový hmatník dávají dohromady drobečka, který má možná kompaktní rozměry a hromský sustain, ale pořád se pronese. Skosenými hranami, výřezem v dolním rohu a k pupku milosrdnou modelací zadní strany tento Les Paul sice připomíná PRS. Avšak na rozdíl od „kytar pro advokáty“ zní víc humpolácky.

Zvuk mahagonu a javorové desce, která ho překrývá, má hodně sevřené a zrnité středy obohacené pro Chapmany tolik typickým kyselým dojezdem, což se nejvíc projeví při zkreslení. Čistý kanál zase překrásně zvoní, zejména po rozepnutí obou hambinců. Oboje se skvěle hodí k hrátkám s efekty. Kytara takřka ihned chytá barvy, a přitom si zachovává charakter i jasné vyjadřování. Úplně ji vidím v rukách Drewa Goddarda a Marka Hoskinse z Karnivool.

Zkrátka takhle nějak vypadá žhavý tip pro šíleného krabičkáře a sběratele samorostů v jedné osobě. Gurmáni přes basy, které je za co chytit, nechť se spíš poohlédnou po běžném Les Paulu. Přesto Chapman myslel i na metalové maniaky, byť hlavně hráče doprovodů. Mechaniky jsou jednoduché, bytelné a pro jistotu ošetřený černým nátěrem.

Naopak široce přijatelné jsou menzura 635mm v třetině cesty od Gibsona k Fenderu, rádius 13,8‘‘, céčková profilace krku a jeho zaoblené spojení s tělem, odkud lehce dosáhnete do nejvyšších poloh. Už trochu záludnější je ovládání tří volume. Jedno patří ke krčnímu humbuckeru, druhé ke kobylkovému a poslední je master clona lomeno rozpínání.

ML2 Modern Lunar V2 pouze připomíná kus mrtvého vesmírného tělesa. Obsáhne pestrou paletu stylů a fúze, která přitom vznikne, vůbec nebude studená.