Přejít k hlavnímu obsahu
Liars | Foto: Clemens Habicht
Liars | Foto: Clemens Habicht
Pavel Zelinka -

Nevyzpytatelní Liars se na nové desce opírají o silné okamžiky své historie

Po dvou deskách, které Angus Andrew natočil úplně sám, se americký projekt Liars na letošní jubilejní, desáté řadové desce znovu prezentuje jako kapela. Po albech, která se vždy snažila představit projekt v jiné poloze, vyzobává novinka The Apple Drop silné momenty předchozích alb do uvěřitelné, silné výpovědi.

Není na současné hudební scéně moc kapel nebo projektů, které by ke své tvorbě přistupovali tak radikálně. „V historii Liars jsem se neustále snažil vyvíjet nové metody psaní hudby,“ říká Angus. „U každého alba jsem v zásadě opustil předchozí metody a pokusil jsem se místo toho najít jiné způsoby psaní a produkce písní,“ dodává v Austrálii narozený muzikant. A jednotlivé desky jako úhelné kameny na stezce mu dávají za pravdu. Po postpunkových a noiserockových začátcích prvních desek, přišly experimenty s hluky (Drum's Not Dead), math rockem (Liars) a elektronikou (WIXIW a Mess). Není divu, že takovou jízdu na horské dráze nakonec nevydržel žádný spoluhráč z kapely. Nejdéle strastiplnou cestu s principálem šlapal kytarista Aaron Hemphill, jehož odchod před pěti lety výrazně ovlivnil experimentálně laděnou, chaoticky akustickou desku TFCF. Ticho ze strany Liars dalo tušit přelomové pnutí v hudebním životě Andrewa a nervozitu ze všech stran nerozptýlilo ani podobně znějící pokračování Titles With The Word Fountain z roku 2018, které jen nastavilo kaši předchozího tápání uprostřed australské buše.

V květnu se po třech letech protrhla hráz mlčení a singl Sekwar přišel s první hrubou představou, co můžeme od Liars po dvou dekádách fungování očekávat. O hudební stránce nové kolekce The Apple Drop se pobavíme později, zásadní informací pro fanoušky je ale fakt, že po solitérním boji se Angus znovu obklopil novými spoluhráči. A ne jen tak ledajakými. Za bicí usedl protřelý bubeník a elektronik Laurence Pike, člen PVT, Szun Waves nebo Triosk, kombinující ve své tvorbě rockové, experimentální i jazzové postupy, a kytarista/basák Cameron Deyell, který pochází z podobné, australské experimentální scény. „Nikdy jsem nehrál s tak talentovanými muzikanty,“ vysekl Angus poklonu novým členům v rozhovoru pro britský Uncut. Poprvé tak nechal někoho jiného zpracovávat své nápady od úplného začátku. Poprvé nechal vejít jiné osoby do svého niterného já, plného obav a až chorobné, navíc stimulované imaginace. Už to skýtá v rámci The Apple Drop představu napínavého příběhu.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Zapomeňte na poslední dvě desky Liars. Po „zoufalém volání o pomoc nebo blekotání člověka, který se ze své situace zbláznil“, jak popsal své pocity z alba TFCF Jonáš Kucharský v recenzi pro Radio Wave, tu máme soustředěnou, navíc lety ošlehanou trojici, která primární paranoie frontmana dokáže předložit jako indie rockové monolity. A co je na desce nejzajímavější, nebojí se k tomu sáhnout pro inspiraci do své bohaté historie. Star Search ve své tíživosti přirozeně kombinuje akustické nástroje s elektronikou a může tak evokovat tíživost singlu The Other Side of Mt. Heart Attack, který v roce 2006 vyhlásil server Pitchfork za 46 nejlepší písničku roku. Až popově znějící From What the Never Was zas může evokovat přístupnou tvář kapely z desky WIXIW a zároveň nechat atmosférickými kytarami vzpomenout na Cocteau Twins. Právě podprahová familiárnost spojená s tíží rukopisu, ne nepodobnou slavnějším Radiohead, má tendenci zabrousit do psychobilly depek The Cramps v My Pulse To Ponder, industriálních vod Nine Inch Nails ve Star Search a vedle toho funkově se vlnit v Big Appetite nebo dokonce lehce swingovat v King Of The Crooks. Nesmíme zapomenout ani na neustálé avantgardní ústřely stranou, kdy u závěrečné New Planets New Undoings bychom se nedivili, kdyby se jednalo o zapomenutý démant některého ze starších projektů Lawrence Pikea.

Mnohovrstevnatost Liars, která se tak nešťastně na posledních dvou deskách stala spíše ochranným štítem autora než suverénní autorskou vizí, na novince The Apple Drop znovu slaví své úspěchy. Progresivní rock jako škatulka dnes odkazuje svými protagonisty spíše do minulosti. Pokud ale vezmeme hlavní myšlenky proudu okysličené o postupy a myšlenky už zmíněných Radiohead nebo Alt-J (pokud máme jmenovat současnější protagonisty), pak by letošní novinka Liars mohla být hudební kolekcí právě pro vás. Svou křivolakou cestu s mnoha nečekanými výhledy do širé dáli hravě obhájí sílou materiálu novinky.

Liars - The Apple Drop

‎Liars – The Apple Drop

Mute/PIAS, 2021, 43:06

indie rock, elektronika

85 %

Tagy Recenze alb Liars

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY