Přejít k hlavnímu obsahu
Angel Olsen | Foto: Angela Ricciardi
Angel Olsen | Foto: Angela Ricciardi
Pavel Zelinka - St, 15.06.2022 - 12:00

Na životní křižovatce vsadila Angel Olsen na country notu

Co deska Angel Olsen, to jiný příběh. I šesté řadové album Big Time tak působí. Výrazné momenty v jejím osobním životě nasměrovaly novinku směrem v Nashvillu, aniž by Američanka ztratila sílu své písničkářské výpovědi.

Angel Olsen to od začátku neměla jednoduché. Ve třech letech byla adoptována do rodiny staršího manželského páru. „Vždycky mě zajímalo, jaké bylo jejich dětství. Snila jsem svou představu vyrůstat na konci třicátých nebo padesátých let“, přiznala letos pětatřicetiletá zpěvačka ve starším rozhovoru pro časopis Spin.

Po punkově noisových začátcích se brzy proměnila v křehkou písničkářku, které s jednotlivými alby pomáhaly výrazné producentské osobnosti dneška – s druhým a pátým LP to byl John Congleton, známý ze spolupráce se St. Vincent, desku My Woman pomohl stvořit Justin Raisen, jehož jméno najdeme na obalech kolekcí Yves Tumor, Charli XCX nebo Marissy Nadler.

Svou postupně rostoucí reputaci živila autorka i intenzivním koncertováním. Koronavirovou dobu pak Angel přestála soustředěnou palbou různorodých nosičů. Od desky Whole New Mess, která přetavila písničky z předchozí řadovky All Mirrors do výrazně intimnější podoby, přes zajímavý duet se Sharon Van Etten nazvaný Like I Used To, až k EP Aisley plnému synthpopově laděných coververzí. V letošním roce se písničkářka vrací s novou dávkou autorských kompozic na šesté řadové desce Big Time.

Zatímco na předchozí řadovce All Mirrors řešila Angel Olsen problémy se zhrouceným vztahem, v průběhu posledních dvou let prožila hned několik úhelných událostí vlastního života, které se jasně přihlásily coby zásadní inspirační zdroje novinky. Všechny také najdeme v téměř půlhodinovém filmu (ZDE), který je něčím víc, než prodlouženým videoklipem několika singlů Big Time – svou roli zde hraje loni ohlášený coming out i následná smrt adoptivních rodičů.

Není tedy divu, že nové album probírá spletité proměny smutku a nové lásky autorky, zkoumá jejich sílu a především se snaží ve světle těchto zemětřesení znovu si stanovit vlastní priority. Sama Angel pak prohlašuje výsledný tvar za dílo člověka „nezvratně změněného“.

To, že tvorba Olsen vždy primárně reflektovala její momentální rozpoložení, víme už z deset let starého debutu Half Way Home. Míra otevřenosti, s jakou nám předkládá své niterné pocity, však tentokrát překvapila i samotnou autorku. „Nemůžu říct, že by mi bylo líto necítit se špatně,“ rekapituluje Angel kousavě pocity z ukončeného posledního vztahu v otvíráku All The Good Times.

„Bojím se v téhle těžké době vytočit číslo," vrací se pak v This Is How It Works Olsen k bolestivým telefonátům se svou matkou krátce před jejím skonem. Podobně i v doprovodném filmu autorka balancuje mezi dostředivými silami minulosti a otevřenou novou cestou do budoucnosti. Nečekaný příklon ke country má i díky této optice vidění své myšlenkové opodstatnění.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

„Je mi líto, že už nejsem folková hudebnice, kterou jsem byla předtím. A je mi líto, ale nebudu country zpěvačkou, kterou jsem nikdy ani nebyla,“ razantně prohlašovala Angel Olsen před pěti lety v rozhovoru pro Radio Wave. Tento výrok částečně splňuje princip vtipu „pokud chceš pobavit Boha, pověz mu o svých plánech“. Více než polovina nového alba Big Time je totiž country ovlivněná měrou vrchovatou.

Možná i z toho titulu Olsen vyzvala ke spolupráci na novém materiálu producenta Jonathana Wilsona, výrazného sólového muzikanta, producenta desítek alb od Father John Mistyho, Conor Obersta až po Roye Harpera, a v poslední době i koncertního sidemana Rogera Waterse. Je to on, který do řady skladeb propašoval signifikantní steel kytaru, kontrabas nebo baryton kytaru, a podtrhl tak přání autorky přiblížit se písněmi letitým žánrovým vzorům Skeeter Davis nebo Tammy Wynette. K jejich něze a melancholii tu a tam přihazuje hrubší momenty inspirované dalším vzorem – Hankem Williamsem.

Big Time ale není čistě country album. Především v druhé polovině se Olsen obloukem vrací k soundu předchozích dvou řadovek, které v aranžích nešetřily smyčcovým patosem. Zde se ale se všemi ingrediencemi pracuje velmi opatrně, takže nehrozí, jako v případě All Mirrors, částečně utopení v cukerném roztoku.

Osobní příběh, zabalený do desetidílné kolekce, má důstojnou a uvěřitelnou podobu. Angel s novou deskou vsadila na otevřenost. Doufejme, že tuto transparentnost neodnese podobným způsobem, jako před pár lety její kolegyně Mitski, která dokonce uvažovala o ukončení kariéry. Silnému příběhu Angel Olsen totiž ještě chybí dovyprávět řada důležitých, ne-li zásadních kapitol.

Angel Olsen - Big Time

‎Angel Olsen – Big Time

Jagjaguwar/PIAS, 2022, 46:48

75 %

Tagy Angel Olsen Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY