Lucie Redlová se poprvé hrdě hlásí k otci, singl věnovala Jitce Šuranské

Dvě desetiletí se písničkářka Lucie Redlová bránila naplno navázat na odkaz svého otce Vlasty Redla. Nakonec však její láska k lidové a ohlasové hudbě převážila. První autorská písnička z desky Lidová Redlová, která vyjde v říjnu, se jmenuje Kamarádko moje. Hudebnice ji věnovala své zesnulé kamarádce, zpěvačce a houslistce Jitce Šuranské, videoklip ke skladbě na valašských loukách nad Vsetínem natočil režisér Tomáš Hennel. Na nahrávání se podíleli i znamenití muzikanti Petr Vavřík nebo Marcel Gabriel.

V projektu Lidová Redlová hudebnice zúročuje léta zkušeností z kapel Docuku a později také Garde. Nápad věnovat se naplno lidové tvorbě v ní uzrál v roce 2019 před festivalem v rumunském Banátu, kam si vedle programu na hlavní scénu připravila také set sestavený z lidových a vlastních „pololidových“ skladeb. K definitivnímu rozhodnutí natočit v tomto duchu celé album pak Redlová dospěla v okamžiku složení písničky Kamarádko moje o tři měsíce později. V té chvíli jí bylo jasné, že právě tohle je aktuální směr její tvorby.

„Když to řeknu drsně, až smrt blízké kamarádky způsobila, že ze mě, zarytého netextaře, vypadla během jednoho z nejsmutnějších rán v životě hotová písnička. A jestliže dřív jsem se se opravdu až úzkostlivě vyhýbala nějakému spojení s otcem, dnes, když mi někdo řekne, že ‚to zní jako Redl', tak se nejenže neurazím, ale ještě to pro mě bude poklona. Dozrála jsem po letech konečně k tomu, že se k jeho dílu chci hrdě hlásit,“ říká Redlová s tím, že otce v sobě stejně nezapře. „Až po pár týdnech jsem si všimla, že když si zazpíváte začátek písničky Kamarádky moje a začátek tatových Husliček, zní to podobně, což mě pobavilo. Ony všechny lidovky jsou si vlastně tak trochu podobné,“ dodává.

Ve videoklipu ke skladbě Kamarádko moje se režisér Tomáš Hannel snažil, aby vyznění bylo spíše do vesela nebo do melancholického vesela. „Ta písnička je už smutná dost. Holčičky-herečky jsem si půjčila od kamarádky a snad každý pochopí tu malou pointu, že ta malá s tou kytičkou jsem vlastně já a že vzpomínám na bezstarostné dětství a na hrátky s kamarádkou,“ říká Redlová, která na album přispěje ještě dalšími texty. „V lidovém zpracování jsem se najednou nějak našla, jde mi to líp než psát nějaký ,opravdový lyrický' text, přestože jinak je běžně a ráda zpívám,“ uzavírá Redlová, jež se dosud opírala zejména o texty cizích autorů, mj. kamarádů z Textové dílny Slávka Janouška.

Album Lidová Redlová vyjde v říjnu u vydavatelství Indies Scope. V singlu Kamarádko moje Lucie Redlová jako autorka zpívá a hraje na akustickou kytaru, na nahrávání písničky ve zlínském Studiu V se dále podíleli baskytarista kapely Buty Petr Vavřík, bubeník Marcel Gabriel z Mňágy a Žďorp, kytarista Rudy Horvat, klávesista Pavel Sotoniak nebo houslistka Eva Ludvík Kudrnová. Ve sboru si zahalekaly společné kamarádky Jitky Šuranské a Lucie Redlové – Eva Štěrbová, Alžběta Jamborová, Jana Redlová a Romana Gajdošíková.