Přejít k hlavnímu obsahu
Jan Hamerský -

Joyo Mjolnir: Thórovo kladivo made in China

Sídlí v čínské megapoli Šen-Čen. Víc se v korporátních blábolech o Joyo Amps nedočtete. A už vůbec, jestli náhodou nepatří pod stejnojmenný velkoobchod, který jeho vlastník, Amazon Jeffa Bezose, letos 18. července ukončil. Náhoda? Nemyslím si.

Technologie efektů a v posledních letech také aparátů od Joyo totiž má výšku. Alespoň Stanley si modelingové akustické AC-20 dost pochvaloval. Navíc i když JOYO Mjolnir stojí okolo dvanácti tisíc a z cenové hladiny moře hlav patnáctek tudíž příliš nevyčnívá, pořád je po Bezosově vzoru válcuje dumpingovou cenou. Thórův chlebník totiž za tytéž prachy nabízí navíc několik zajímavých funkcí.

Technologická pokročilost se netýká jedině pohonu. Obstarávají ho desetiletími prověřené tři lampy ECC83 plus jedna ECC82 v předzesilovači a dvě EL84 na konci, zvlášť pro čistý a zkreslený kanál. Gain má samozřejmě navrch. Proč by jinak soudruzi z Číny aparát pojmenovali po kladivu Mjöllni, v překladu Drtiči.

Thórův perlík je nerozbitný, vždycky se trefí a pak vrátí majiteli do ruky. Také se může kdykoli zmenšit, aby se Thórovi vešel pod halenu. První funkci zastává už zmíněná ECC82, která je o něco odolnější – samozřejmě na poměry obecně choulostivějších lampových aparátů. Do černého míří zase režim mid cut, který ostatní preampy běžně neobsahují. Při zvukové zkoušce i ve studiu totiž předchází nepříjemné tlačenici kytar a vokálů ve středním frekvenčním pásmu. Ocení především metly. Naopak spínač Push dává zvuku kompaktnost, aniž by mu přitom ubíral na průbojnosti. Boost už je pouze třešničkou na dortu v „lunchboxu“.

O to víc pak zamrzí zvuk. Je lehce zaměnitelný například s PRS Tremonti MT 15. Na druhou stranu, Mjöllni má především na konci každé ságy o Thórovi rozdrtit lednímu obrovi hlavu a jde mu to skvěle i jako předzesilovači.

Tagy Joyo Joyo Mjolnir Joyo AC-20 čína

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Jan Hamerský
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se t…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY