Přejít k hlavnímu obsahu
„Deska je přirozeným pudem každé kapely, která hraje vlastní věci,“ říká David Hrbek z kapely TAK CO? | Foto: Zdeněk Polách
„Deska je přirozeným pudem každé kapely, která hraje vlastní věci,“ říká David Hrbek z kapely TAK CO? | Foto: Zdeněk Polách
Jan Sládek -

Jendův Deskazník #7: TAK CO? – Ministr nitra

Deskazník je trochu jiné představení desky, než znáte z recenzí. Nemá ambice vám říkat, jaká je deska, kterou jste třeba ještě neslyšeli. Uši a názor máte vlastní. Smysl je tu jiný – deskazník je prostorem pro to, abyste objevili nějakou desku z oblasti „pod radarem“. Název naznačuje, že text je spojením pohledu na desku a dotazníku, který zašlu kapele či autorovi. Časem z toho bude třeba zajímavý materiál.

Odpovídal David Hrbek, baskytarista a textař skupiny TAK CO?

1. Kdo přišel s nápadem na desku?

Myslím, že deska je přirozeným pudem každé kapely, která hraje vlastní věci, tak jsme v kapele ani moc nedebatovali, jestli jo, nebo ne. Byla to jasná společná volba.

2. Jak dlouho cesta k desce trvala a co byly největší milníky?

Album jsme nahrávali průběžně dva roky, většinou po dvou třech skladbách. Základ šel celkem rychle, ale pak jsme na písních dál pracovali. Těch milníků bylo hned několik – jak co se týká písní, tak natáčení. Důležitý moment byla třeba spolupráce s Honzou Ponorkou Ponocným, který nám produkoval dvě písně (Zpívej a Podzim), u některých dalších nám dělal zpětnou vazbu (Chodí sem i doktor Foltýn, kterou nám schválil tak, jak byla).

Další důležitou písní je skladba Dveře, kterou máme ve dvou variantách. V té původní, jak jsme ji hrávali na koncertech, ale pak nám přišlo, že by to chtělo ještě ženský hlas a požádali jsme Emmu Smetanu, která na to hned kývla. Zpěvy jsme natáčeli v domácím studiu u Honzy Ponocného a byly to dvě magické hodiny strávené s těmi dvěma naprostými profesionály, kteří si vzájemně vycházeli vstříc a celou práci brali naprosto vážně a pokorně vzhledem k samotnému songu.

Taky to byla první a zatím poslední skladba, na které jsme se v kapele kousli. My jsme zvyklí pracovat tak, že pokud se na výsledku neshodne celá šestice, tak hledáme jiné možnosti. A to je právě případ Dveří. Byla to zajímavá a skvělá zkušenost.

Za milník z hlediska tvorby považujeme některé písně z alba – Chodí sem i doktor Foltýn, Zběh, Ministr nitra. To jen namátkou. Ale písně máme na albu rádi všechny.

3. Jak to šlo ve studiu? Podle čeho jste studio vybírali, co vám ta zkušenost dala?

Dlouhodobě spolupracujeme s Petrem Zikmundem v jeho studiu Ziki Records, půl hodiny od Olomouce, odkud všichni jsme. Je to – podobně jako zkušebna – takové bezpečné prostředí, jak tomu říkáme, i když nervózní z natáčení jsme vždycky. A v Petrovi, který sedí v režii, máme velkého parťáka, takže jsou to pokaždé krásné výlety pryč z reality.

Kapela TAK CO? | Foto: Zdeněk Polách

4. Kdo a proč by si měl desku poslechnout?

My písně neskládáme pro konkrétní publikum, taky nejsme kapela, která sleduje trendy. Harvey (kapelník Marcel Harvánek) vždy vychází prioritně z textů, takže de facto text mu diktuje podobu písně. A co se týká takzvané cílovky, asi bude nejblíž lidem, kteří umí poslouchat a vnímat, pro které písně nejsou jen důvodem k vyblbnutí, ale kteří chtějí od songů přesah. O takové písně se snažíme.

5. Byly na cestě k desce nějaké nečekané překážky? Jak jste si s nimi poradili?

Byli jsme už poučení z natáčení našeho debutového alba Utajený výtah, tam pro nás bylo všechno poprvé. Teď už jsme věděli, že jsou písně, které na demu znějí dobře, ale z nějakého důvodu se je nepodaří natočit. Technicky všechno jako by sedí, nějak to hraje, ale ztratí jiskru. S tím jsme tam šli a na desce jsou všechny, které jsme natočili. Dlouho jsme se mořili s již zmiňovanou písní Dveře, která má asi patnáct verzí mixu, tu už jsme ke konci nenáviděli. Ale nakonec se moc povedla, myslím.

6. Udělali byste na desce dneska něco jinak?

Deska je čerstvá a práce na ní byla velmi intenzivní. I když jsme nebyli zrovna ve studiu, pořád jsme ty songy a studio měli v hlavě, neúnavně jsme desku hrnuli před sebou, takže teď je na tyto subjektivní soudy ještě brzo. Za rok, možná už za půl roku, jak nás znám, si to určitě budeme říkat. Ale pro nás je tohle album nějaké přirozené uzavření určité epochy, na kterou můžeme navazovat, ovšem zase jinak. Už teď zkoušíme nové věci, tak uvidíme.

7. Čím by vám deska udělala největší radost?

Kdyby se líbila co největšímu počtu přemýšlivých posluchačů a kdyby třeba kvůli ní přišli noví fanoušci na naše koncerty. Pro nás ty písně jsou určitým komunikačním kanálem, snažíme se jejich prostřednictvím najít spřízněné lidi.

8. Kdybys měl/a představit jeden song z desky, který by to byl a co bys nám o něm řekl/a?

Nejspíš bychom se v kapele shodli jednoznačně na Zběhovi, který má v sobě nějakou magii. Tu měl už na demu, které nám poslal Harvey, to se povede jen občas, ale vlastně sami si neumíme moc dobře zformulovat, co to vlastně je. Asi někdo jiný, nezaujatý, by to popsat uměl. Ale já osobně mám rád právě to, že nevím, a přitom to na mě tak působí.

10. Jaké máte s deskou plány?

Chceme s ní teď jezdit po klubech a dostávat ji pořádně mezi lidi. Právě už zanedlouho startujeme naši Ministr nitra tour 2025. Začínáme dvěma křty (byť album vychází jen digitálně): v olomouckém Jazz Tibet Clubu 20. února, kde nám ji pokřtí sám pan producent Honza Ponorka Ponocný, a o týden později 27. února ji pokřtíme během koncertu v Café V lese v Praze.

Tagy Jendův deskazník Tak co? David Hrbek Emma Smetana Honza Ponocný

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

JdG
Kytarista Tomáš Průša Bandu, Pohřební kapely a Potrubí, záskokář, učitel na kytaru, nahrávač, producent. Pracuji ve svém Létajícím studiu (…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY